Během loňského roku zrealizovali zaměstnanci Úřadu práce ČR celkem 17 262 osobních monitorovacích návštěv u zaměstnavatelů. Celkový počet všech kontaktů za toto období činil 37 319. Díky proaktivní komunikaci se ÚP ČR podařilo získat informace o plánovaném vytvoření 64 163 volných pracovních míst.
Ještě lepší zmapování situace na trhu práce v regionech, vyšší informovanost zaměstnavatelů, účinnější kariérové i profesní poradenství a přesnější zacílení nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (APZ). Takový je výsledek proaktivní komunikace, kterou Úřad práce ČR uplatňuje v praxi. Jeho zaměstnanci intenzivně komunikují nejen s uchazeči, ale také např. se zaměstnavateli, různými profesními svazy zaměstnavatelů, neziskovými organizacemi a samosprávou. V popisu jejich práce je individuální a aktivní přístup ke všem důležitým aktérům na trhu práce.
„Cílem je informovat zaměstnavatele o aktuální nabídce služeb Úřadu práce ČR a také jim sdělit, na jaké konkrétní zaměstnance se mají v případě potřeby obracet. Naši lidé naopak získají informace o stavu a očekáváném vývoji zaměstnanosti v regionu, tedy o plánovaném přijímání či propouštění zaměstnanců. Jde o údaje, které nám pomáhají v analýze budoucího vývoje zaměstnanosti a potřeb zaměstnavatelů. Monitoring trhu práce je klíčovou aktivitou Úřadu práce ČR,“ vysvětluje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.
Terénní pracovníci úřadu nejdříve zaměstnavatele telefonicky nebo emailem kontaktují a nabídnou mu osobní schůzku. Během ní mu podají podrobné informace týkající nejen jednotlivých nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti, jejichž nabídka a realizace vychází z potřeb konkrétních zaměstnavatelů a konkrétního regionu, ale také možností uspořádání výběrových řízení, rekvalifikací nebo třeba prezentace na burzách práce. Aby byli zaměstnavatelé a obce co nejlépe informovaní o nabídce služeb, realizuje pro ně ÚP ČR také tematické semináře. Hlavním plusem monitorovací činnosti je, že se veškeré informace dostanou přímo na stůl jednotlivým zaměstnavatelům, nemusí se o nich dovídat zprostředkovaně, a proto někdy jako nepřesně nebo zkresleně interpretovaných. Dozví se, co konkrétně v jejich případě mohou využít. Tedy informace, které obvykle nemají čas sledovat. Na základě osobního jednání tak může Úřad práce ČR připravit nabídku služeb zaměstnavateli skutečně na míru.
„Úřad práce ČR se ještě více zaměřuje na získávání detailnějších informací o potřebách a požadavcích zaměstnavatelů na lidské zdroje. Smyslem monitoringu trhu práce je tedy získat takové informace o volných pracovních místech, pracovních podmínkách, aby na jejich základě ÚP ČR mohl zprostředkovat zaměstnavateli přesně takového zaměstnance, jakého potřebuje,“ přibližuje ředitel Odboru zaměstnanosti Generálního ředitelství ÚP ČR Jan Karmazín.