Na směny vloni pracovalo 1,2 miliónu Čechů. Jde o 29 % zaměstnanců. V rámci Evropské unie je tento podíl pátý nejvyšší. Vysoká je směnnost v ČR jak u mužů, tak i u žen. Velké rozdíly jsou v úrovni směnnosti mezi jednotlivými kraji republiky.
Rozsah práce na směny je dán charakterem zaměstnání. Např. řídící pracovníci fungují ve směnovém režimu jen zřídka. Naopak často v něm působí zaměstnanci ve službách a prodeji, pracovníci obsluhující stroje, řemeslníci nebo pomocní a nekvalifikovaní pracovníci.
Roli hraje i to, v jakém odvětví zaměstnanci pracují, vysvětluje předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová: „Nejvíce zaměstnanců vloni pracovalo na směny ve zpracovatelském průmyslu, v obchodu, ve zdravotnictví a sociální péči a také v dopravě a skladování. V těchto sekcích působily více než tři čtvrtiny všech zaměstnanců, kteří měli nepravidelnou pracovní dobu podle směn.“ Nejvíce zaměstnanců pracovalo na směny ve zpracovatelském průmyslu (536,0 tis.), v obchodu (145,5 tis.), v sekci zdravotnictví a sociální péče (138,6 tis.) a v dopravě a skladování (106,2 tis.). V těchto čtyřech odvětvových sekcích pracovaly více než tři čtvrtiny všech směnujících zaměstnanců. Práce na směny je významná i v dalších odvětvích. V sekci těžba a dobývání pracovala na směny téměř polovina všech zaměstnanců, vysoká směnnost je i v ubytování, stravování a pohostinství. Naproti tomu práce na směny se minimálně vyskytuje v profesních, vědeckých a technických činnostech, v odvětví vzdělávání, v sekci peněžnictví a pojišťovnictví a v informačních a komunikačních činnostech. Nízká úroveň směnnosti je i ve velkém sektoru stavebnictví.
Ve skupině 25–29letých pracovala na směny téměř třetina všech zaměstnanců. V následující věkové skupině 30–34 let činil podíl směnujících v minulém roce 27,4 %. V desetileté skupině 25-34letých převládá absolutní počet i podíl mužů pracujících na směny. To je jednoznačně důsledkem skutečnosti, že velká část žen odchází na mateřskou a rodičovskou dovolenou a při nástupu do zaměstnání hledá takové pracovní uplatnění, které by jí umožnilo pečovat o děti.
Situace se mění ve věku od 35let, kdy se počet a podíl žen pracujících na směny přibližuje úrovni stejných ukazatelů za muže. Ve skupině 45–54letých počet žen pracujících v tomto režimu dokonce absolutně převyšuje počet mužů. Ve skupině nad 55 let se projevuje přetrvávající rozdílná hranice pro odchod do důchodu.
„V Praze je směnnost zaměstnanců podstatně nižší než v ostatních krajích, a to jak u mužů, tak u žen. Činí 21 %. Nejvyšší je tento ukazatel v Ústeckém kraji, kde na směny pracuje téměř dvě pětiny všech zaměstnanců,“ říká Marta Petráňová z odboru statistiky trhu práce ČSÚ.
Práce na směny je v České republice hojně využívána. Přináší přitom velké nároky na sladění tohoto pracovního režimu s osobním životem respondentů. Práce na směny se totiž u řady z nich neomezuje jen na pracovní dny, ale v mnoha případech respondenti pracují i ve dnech pracovního volna, v sobotu nebo neděli. Řada osob ve středním věku zajišťuje i péči o generaci svých rodičů.
Je nutné vzít v úvahu výši mezd a platů zaměstnanců, zejména žen. Průměrné mzdy v odvětvích s vyšší směnností jsou totiž nízké ve srovnání s odvětvími s nejvyšší úrovní výdělků, kde je podíl pracujících na směny naopak velmi malý. V odvětvích s vysokou směnností je navíc absolutní rozdíl v úrovni průměrných mezd a platů mezi muži a ženami jeden z nejvyšších.
Velká část pracující populace ve směnovém režimu nepracuje a nepozná řadu problémů, se kterými se běžně směnující pracující musejí potýkat. Komplikace nastávají v případě žen, které musí sladit změnu svého pracovního rytmu se zajištěním chodu domácnosti, zvláště v případě matek s menšími dětmi.
V Evropské unii vloni dosáhl podíl osob pracujících v režimu směn bezmála 19 %. Konkrétně u žen 17 % a u mužů 20 %. Mezistátní rozdíly jsou ale značné, vysvětluje Jan Kočka z odboru statistiky trhu práce ČSÚ: „Nejvyšší podíl zaměstnanců pracujících na směny vykazuje Chorvatsko, a to 39 %. Následují Slovinsko, Polsko a Slovensko. Na druhém konci žebříčku je Francie se 7% podílem. Práce na směny je velmi málo rozšířena i v Belgii a Dánsku.“
