Youtuber, fitness trenér. I to jsou příklady preferovaných zaměstnání, která uvádí zástupci Generace Z jako své možné budoucí pracovní pozice. Předním příčkám ale stále vévodí tradičnější profese v marketingu nebo financích. Jak vnímají pracovní trh a svoje budoucí uplatnění lidé ve věku 18 – 24 let, zjišťovala agentura YouGov ve spolupráci s Vodafone Group.
Nejen osnovy vzdělávání, ale také kariérní poradenství často nestíhá držet krok s rychlým vývojem v digitální době. Až 43 % respondentů v průzkumu od YouGov v Česku uvedlo, že se jim v minulosti nedostalo vůbec žádného kariérního poradenství a 32 % těchto služeb využilo, ale nemají pocit, že byly dostatečné pro jejich rozhodnutí, jakým směrem se vydat a v 61 % případů se s kariérním poradenstvím setkali pouze ve škole. Polovina dotázaných říká, že najít dobře placenou, stálou a stabilní práci je největší výzvou pro jejich generaci.
Reflektuje kariérní poradenství reálné potřeby stávajícího a budoucího pracovního trhu? Stále častěji je skloňováno spojení Průmysl 4.0, tedy čtvrtá průmyslová revoluce, která přináší celospolečenskou
změnu a zasahuje celou řadu oblastí od průmyslu, přes oblast technické standardizace, bezpečnosti, systému vzdělávání, právního rámce, vědy a výzkumu až po trh práce nebo sociální systém. V tomto kontextu mnoho zaměstnavatelů a profesních asociací volá po vzdělávání, které bude muset rychle reagovat na vznik nových profesí, stejně jako zahrnovat podstatné změny v celkovém obsahu i formách vzdělávání na všech jeho úrovních.
Dostává se nastupující generaci dostatečné poradenství zaměřené na profese v tomto digitalizovaném věku? Pouze 8 % mladých lidí odpovědělo, že kariérní poradenství zahrnovalo tzv. „digital jobs“, tedy práce, které odpovídají nově vznikajícím profesím a poptávce v digitální době. „Kariérní poradenství, které máme, se soustředí především na tradiční zaměstnání,” tvrdí 38 % dotázaných.
Jiná globální studie poradenské PwC také uvádí, že pracovní místa až 40 % Čechů mohou do 15 let zaniknout, protože budou nahraditelná umělou inteligencí, automaty a roboty. „Český trh je v tomto ohledu čtvrtý nejohroženější z devětadvaceti všech zkoumaných,“ uvádí také v průzkumu. Přesto analytici neočekávají masivní nárůst nezaměstnanosti, protože vznikají jiné, nové pozice. V tomto kontextu budou tradiční zaměstnání postupně ztrácet svůj přínos ke konkurenceschopnosti a růstu HDP v České republice.
