Ve srovnání s loňským rokem tlak na globální trh práce mírně poklesl. Po světě je v pohybu více migrantů než kdy dříve, současně stoupá úroveň jejich vzdělání. Pracovníci rovněž díky technologickému pokroku přecházejí na inovativnější modely práce. To jsou hlavní závěry studie Hays Global Skills Index.
Mírně oživené globální hospodářství těží z určitého uvolnění tlaku na pracovní trhy, k němuž od roku 2016 došlo v důsledku rostoucího počtu vzdělaných migrantů a přísunu kvalifikovaných pracovních sil do řady zemí. Příchod migrantů v mnoha zemích působí jako protiváha stárnoucí domácí populace. I přes toto částečné uspokojení poptávky však nedostatek vhodných pracovních sil přetrvává a mnoho firem tak má nadále potíže s nacházením potřebných odborníků pro specializovaná pracovní zařazení a sektory. Toto jsou závěry studie Hays Global Skills Index, kterou společnost Hays zveřejnila ve spolupráci se společností Oxford Economics.
„K oslovování uchazečů ze zahraničí přistupují častěji i české firmy,“ uvádí Ladislav Kučera, ředitel Hays v České republice. „Je to pro ně jediné řešení, jak nenechat svá pracovní místa neobsazená, když se nedaří najít uchazeče z lokálních zdrojů. Jedná se pak především o pozice v oblasti IT či v Business Service centrech. Bohužel, zdlouhavý proces získání pracovního povolení či nostrifikaci vzdělání jim jejich snahy značně komplikuje,“ dodává.
Dalším faktorem, který pomáhá při řešení nedostatku kvalifikovaných pracovních sil, je postupující digitalizace, jež poskytuje možnost pracovat pružně, efektivně a na dálku. V tomto rozvíjejícím se prostředí současně vznikají nové příležitosti a nové pracovní pozice. V roce 2017 se počet osob v produktivním věku ve všech zemích zahrnutých do indexu s výjimkou Indie sníží v důsledku celkového stárnutí populace téměř o jeden milion. Nicméně množství dostupných zaměstnanců se ve skutečnosti zvýší o 1,1 milionu, a to v důsledku rostoucí zaměstnanosti v 25 ze sledovaných zemí a stoupajícího počtu migrantů, kteří jsou navíc vzdělanější než kdy dříve.
Podle údajů OSN žije v současnosti 244 milionů osob, tedy 3,3 procenta světové populace, mimo svou rodnou zemi. Data využívaná k tvorbě indexu rovněž ukazují, že v Evropské unii dosáhl v roce 2016 podíl vysokoškolských absolventů v celkovém počtu osob narozených v jiné zemi hodnoty 29 procent, což ve srovnání s rokem 2011 znamená nárůst o tři procentní body.
Rozšiřující se možnosti internetového připojení a nové technologie vedou ve světě k růstu počtu pracovníků využívajících pružný způsob práce. Za poslední desetiletí se ve Spojených státech množství práce vykonávané nezávisle, na smlouvu, prostřednictvím dočasného zaměstnání či jednotlivých výkonů zvýšilo o pět procentních bodů a nyní se týká 15 procent všech pracujících. V Evropě rostl v posledních pěti letech objem nezávisle vykonávané pracovní činnosti čtyřikrát rychleji než celková zaměstnanost.
„V západních zemích pozorujeme velký nárůst flexibilních pracovních úvazků. Firmy tak lépe reagují na požadavky uchazečů a v náborech jsou úspěšnější. Zde má Česká republika stále velký prostor ke zlepšení,“ říká Ladislav Kučera z Hays.
„Díky stabilnímu přísunu kvalifikovaných pracovníků budou firmy ve větší míře schopné věnovat pozornost přizpůsobování své pracovní síly vývoji používaných technologií. Širší uplatňování moderních technologií a automatizace na pracovištích povedou k posilování komunikace a flexibilních úvazků a k rostoucí potřebě obsazovat nově vznikající místa. Současně s tím však budou některá stávající místa zanikat. Zaměstnavatelé budou muset klást větší důraz na školení a vzdělávání tak, aby jejich zaměstnanci dokázali naplňovat pracovní požadavky v měnícím se technologickém prostředí a udržovat vlastní kvalifikaci v souladu s aktuálními nároky,“ upozorňuje Ladislav Kučera z Hays.
Zpráva společnosti Hays rovněž uvádí, že zmírňující se tlak na výši mezd v evropských a blízkovýchodních zemích poskytuje zaměstnavatelům ve srovnání s loňským rokem o něco lepší možnosti přilákat a udržet si ty nejtalentovanější zaměstnance. Tento vývoj by se rovněž měl odrazit v rozšiřování možností vzdělávání a posilování rozvojových programů tak, aby byly zaměstnavatelům takové talenty k dispozici i do budoucna.
