Průměrná míra zaměstnanosti 20-64letých v zemích EU28 v 1. čtvrtletí roku 2017 opět mírně poklesla a ke stanovenému cíli členským zemím EU chybí průměrně 3,8 procentních bodů. Průměrná míra nezaměstnanosti v zemích EU je pod úrovní nastupující krize na počátku roku 2009 a stagnuje. Mezi zeměmi EU28 je v České republice míra nezaměstnanosti v 1. čtvrtletí roku 2017 opět nejnižší. ČR znovu zaznamenává svou historicky nejnižší míru nezaměstnanosti v kategorii muži.
Podle strategie Evropa 2020 je cílem dosáhnout míry zaměstnanosti 20-64letých v zemích EU28 v průměru 75 %. V 1. čtvrtletí 2017 tato míra v zemích EU28 mírně klesla a dosahovala v průměru 71,2 procent a to hlavně v důsledku snížení míry zaměstnanosti mužů (76,8 %), míra zaměstnanosti žen zůstává na své hodnotě (65,6 %).
V 1. čtvrtletí si cílovou hranici 75 % udrželo celkem sedm států EU28 – Švédsko, Německo, Estonsko, Spojené království, Česká republika, Nizozemsko a Dánsko. Na druhé straně je míra zaměstnanosti stále velmi nízká v jižních státech unie. Kromě Řecka se to týká hlavně Chorvatska, Itálie, Španělska a Rumunska, kde nepracuje více než třetina populace v tomto produktivním věku.
Tabulka seřazená od nejvyšších hodnot k nejnižším ukazuje, že si stále vysokou míru zaměstnanosti udržují severské státy včetně baltských zemí, některé země západní Evropy a naše republika. Nejvyšší míry zaměstnanosti již dlouhodobě dosahuje Švédsko (80,8 %). Největší skok ze sedmé na třetí příčku tabulky se podařilo Estonsku (77,9 %). Nejnižší míra zaměstnanosti je stále v Řecku (56,2 %), kde je zaměstnána méně než polovina žen. Meziročně se téměř ve všech zemích EU zaměstnanost zvýšila. Slovinsku se podařilo v porovnání s 1. čtvrtletím roku 2016 zvýšit celkovou míru zaměstnanosti o více než 3 procentní body a dostat se tak nad evropský průměr.
Ve všech zemích EU je míra zaměstnanosti mužů více či méně vyšší než míra zaměstnanosti žen. V 1. čtvrtletí roku zaměstnanost mužů v České republice (s 85,4 %) opět výrazně převyšovala zaměstnanost mezi muži v ostatních členských zemích. Míru zaměstnanosti žen má stále suverénně nejvyšší Švédsko (79,1 %). V ČR zaměstnanost žen dosáhla 69,6 %.
V 1. čtvrtletí 2017 se Česká republika zařadila na páté místo mezi země EU28, když míra naší zaměstnanosti (77,6 %) překonala průměr EU28 o 6,4 procentní body. Ze sousedních států mělo v 1. čtvrtletí 2017 vyšší míru zaměstnanosti Německo (78,5 %). Rakousko se 74,2 procenty spadlo pod hranici pro splnění cíle zaměstnat alespoň 75 % populace ve věkové kategorii 20 až 64 let. V Polsku a na Slovensku byla celková zaměstnanost zhruba o 7 procentních bodů nižší.
Zimní období evropský průměr nijak neovlivnilo a po třetí období se průměrná míra nezaměstnanosti za státy EU28 v 1. čtvrtletí 2017 nemění (opět činí 8,4 %). V tabulce zemí EU28 seřazené od nejnižší míry nezaměstnanosti 15-64letých osob jsou dvě třetiny nad evropským průměrem, to značí větší propast mezi státy s vyšší nezaměstnaností. Pořadí států s nejnižší a s nejvyšší mírou nezaměstnanosti se oproti předešlému čtvrtletí nezměnilo.
V 1. čtvrtletí si nadále nejnižší nezaměstnanost udržuje Česká republika, kde celková míra nezaměstnanosti za dané období dosahovala 3,5 %, u mužů dokonce 2,8 %.
Na druhé místo s úrovní nezaměstnanosti 4,2 % se zařadilo Německo spolu s Maltou. Německo má stále nejnižší míru nezaměstnanosti žen, ta v tomto období činila 3,6 procent.
V porovnání se sousedními státy byla míra nezaměstnanosti o 2 a více procentní body vyšší v Polsku (5,5 %) a v Rakousku (6,0 %). Evropský průměr dotahuje Slovensko s 8,8 %.
Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob
Kvalifikace a vzdělání jsou nejlepším předpokladem uplatnění se v zaměstnání. Nižší úroveň dosaženého vzdělání zvyšuje nezaměstnanost.
Sledovaným indikátorem z pohledu trhu práce je tedy podíl vysokoškolsky vzdělaných osob. V 1. čtvrtletí 2017 dosáhl podíl vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 – 34 let v EU28 průměrně 39,3 %, téměř ve všech zemích se tento podíl meziročně zvýšil. Požadovanou hranici úrovně vzdělání stanovenou strategií Evropa 2020 (40 %) splňuje již 18 zemí EU.
Tato věková skupina 30 – 34 let se vyznačuje podstatně vyšším počtem absolventek terciárního studia než počtem vysokoškolsky vzdělaných mužů. Podíl vysokoškolaček dosáhl v 1. čtvrtletí v unijním průměru 44,3 %, zatímco mezi muži byl tento podíl nižší o 10,0 p. b.
Česká republika se podle výsledků VŠPS za 1. čtvrtletí 2017 řadí s dosaženým podílem 34,5 % vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 – 34 let hned pod evropský průměr.
Nejvyšší meziroční nárůst (o 2,3 p. b.) zaznamenalo Estonsko a Belgie, naopak nejnižší meziroční pokles o 3,2 p. b. byl v Itálii.
Ze sousedních zemí se údaj za ČR významně nelišil od údaje za Slovensko (34,0 %). Mírně nižší podíl vysokoškolsky vzdělaných osob než v České republice má Německo (32,5 %). Vyšší hodnoty než ČR dosahuje Rakousko (40,9 %) a zvláště Polsko (45,6 %).
Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle se v ČR výrazně snížil
Dlouhodobá nezaměstnanost je jedním z hlavních obav. Kromě dopadů v soukromém životě negativně ovlivňuje sociální soudržnost a v konečném důsledku může bránit ekonomickému růstu.
Průměrně téměř polovina nezaměstnaných je v 1. čtvrtletí 2017 dlouhodobě nezaměstnaná tj. nezaměstnaná 1 rok a déle – v průměru za státy EU28 se podíl dlouhodobě nezaměstnaných z celkově nezaměstnaných meziročně snížil o 1,5 p. b. na 44,9 %. V České republice se podíl nezaměstnaných 1 rok a déle meziročně snížil až o 8,9 procentních bodů (na 37,0 %), u mužů se jedná o snížení dokonce o 12,6 procentních bodů. V 1. čtvrtletí se v ČR u sledovaného ukazatele ztratil významný rozdíl mezi podílem dlouhodobě nezaměstnaných mužů a podílem dlouhodobě nezaměstnaných žen. Výrazný úbytek dlouhodobě nezaměstnaných měli také v Chorvatsku, ve Slovinsku významně ubylo dlouhodobě nezaměstnaných žen. Dlouhodobá nezaměstnanost je velkým problémem zejména v Řecku (69,7 %), dále pak na Slovensku, v Itálii, Irsku, Bulharsku, Portugalsku a v Belgii, kde dlouhodobě nepracuje více než polovina z celkového počtu nezaměstnaných. Nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných je naopak v severských státech, které se vyznačují podprůměrnou celkovou nezaměstnaností.