Průměrná roční spotřební vydání české domácnosti vloni činila 125 947 korun na osobu. Ve srovnání s předchozím rokem to bylo o 2,8 % více. Nejvýznamnějšími položkami v rodinném rozpočtu jsou dlouhodobě výdaje za bydlení a energie, které tvoří 20,8 %, a s podílem 19,8 % výdaje za potraviny včetně nealkoholických nápojů.
Ukazuje to šetření statistiky rodinných účtů. Vydání za obě skupiny vloni oproti roku 2015 nominálně i reálně vzrostla. Růst byl zaznamenán i u vydání za odívání a obuv, bytové vybavení a zařízení domácnosti, poštu a telekomunikace, rekreaci a kulturu či stravování a ubytování. Naopak méně utrácejí domácnosti za zdraví, které tvoří 2,6 % jejich výdajů, a za vzdělávání s 0,5% podílem.
Za co a kolik v průměru Češi utrácejí, se liší podle typu a složení domácnosti. „U domácností důchodců bez ekonomicky aktivních členů tvořily výdaje spojené s bydlením a energiemi 27,9 % a výdaje za potraviny a nealkoholické nápoje 24,1 %. U domácností s dětmi patřily tyto položky také mezi nejvýznamnější, ovšem jejich podíly byly nižší. Představovaly 17,4 % a 19,0 %, přičemž struktura výdajů byla více rozložena mezi ostatní typy vydání. Hlavně na dopravu, pohonné hmoty a dopravní prostředky s 12,3% podílem,“ uvádí Martin Zelený, ředitel sekce demografie a sociálních statistik ČSÚ.
Rozdíly jsou patrné i v dalších položkách, potvrzuje Pavel Širmer z oddělení sociálních šetření ČSÚ: „Například domácnosti důchodců vynaložily za vydání spojené se zdravím 4 600 korun na osobu ročně, zatímco osoba v průměrné domácnosti pouze 3 300 korun.“
