Od ledna do prosince uspořádal ÚP ČR pro zaměstnavatele v celé republice přes 4 673 předvýběrových řízení, 2 934 výběrových řízení a 91 burz či miniburz práce. V průběhu loňského roku 2017 vyřadil ÚP ČR z evidence uchazečů o zaměstnání celkem 600 937 osob, z toho do zaměstnání jich nastoupilo 387 820. (tj. 64,54 %).
Od ledna do prosince loňského roku zorganizovali zaměstnanci ÚP ČR v rámci celé republiky 7 607 předvýběrových a výběrových řízení. V této souvislosti je třeba poukázat také na fakt, že klienti Úřadu práce ČR nejsou pro zaměstnavatele jediným zdrojem pracovní síly na trhu práce. O tom, kterého zaměstnavatele si zaměstnanec zvolí, rozhoduje řada aspektů, např. výše mzdy, benefity nebo třeba dobře nastavená firemní kultura zaměstnavatele. Právě společensky odpovědné chování zaměstnavatele je jeho velkou konkurenční výhodou. Naprosto stěžejní je pak integrace nového zaměstnance, do které spadá zejména proces zaškolení a celkové adaptace, a v neposlední řadě i dodržení předem dohodnutých podmínek zaměstnání.
Zájem zaměstnavatelů o další spolupráci potvrzují rostoucí počty volných pracovních míst, které firmy díky monitoringu trhu práce ÚP ČR hlásí, přestože jim zákon tuto povinnost neukládá. Od ledna do prosince 2017 oznámilo 7 775 zaměstnavatelů, že v horizontu několika měsíců vytvoří celkem 64 163 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o volné pozice v technických, řemeslných oborech a službách. Nejvíce takto predikovaných volných pracovních míst nahlásili během loňského roku zaměstnavatelé v Plzeňském (12 366), Jihočeském (6 709) a Moravskoslezském (6 333) kraji. O rok dříve tento záměr uvedlo 8 665 zaměstnavatelů. Tehdy počítali s vytvořením 56 811 volných pracovních míst.
Ideální je, když se podaří tzv. spárovat konkrétní volné pracovní místo, a konkrétního vytipovaného uchazeče z evidence ÚP ČR. A právě o to se ÚP ČR v době, kdy nezaměstnanost dosahuje historického minima a naopak roste zájem zaměstnavatelů o nové zaměstnance, snaží v maximální možné míře. V tomto ohledu se pozitivně projevuje ještě intenzivnější koordinovaná a cíleně zaměřená spolupráce útvarů Zaměstnanosti a Nepojistných sociálních dávek. Právě tato úzká provazba, kdy ÚP ČR posuzuje klienty v rámci obou oblastí společně, významně zvyšuje jejich uplatnitelnost na trhu práce a zároveň snižuje jejich závislost na dávkách. Výsledkem je fakt, že se Úřadu práce ČR daří snižovat podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů. Ke konci ledna 2018 tvořili ti, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, 31,7 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. To je podle dostupných statistik meziročně nejnižší lednová hodnota od roku 2014, kdy jich bylo 37,1 % (leden 2015 – 42,8 %, leden 2016 40,1 %, leden 2017 – 36,2 %).
Pokud jde o nástroje a opatření APZ, bodují u zaměstnavatelů společensky účelná pracovní místa vyhrazená pro konkrétního uchazeče o zaměstnání (SÚPM), u obcí pak hlavně veřejně prospěšné práce (VPP). V případě uplatnění uchazečů o zaměstnání na VPP není důležitá vysoká kvalifikace. Zároveň ale umožňují dlouhodobě nezaměstnaným, aby si oživili nebo získali pracovní návyky, a po jejich skončení snáze našli stálou práci. Pokud jde o SÚPM, ta nabízejí klientům možnost získání zaměstnání i ve specializovaných oborech. Zaměstnanost významně podporují také projekty spolufinancované z národních a evropských peněz, např. „Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců II“ (POVEZ II), který umožňuje zaměstnavatelům získat finanční příspěvky na zvyšování odborných znalostí a dovedností stávajících a budoucích zaměstnanců.
