Facebook Twitter Instagram
    HRmag
    • Trh práce
    • Legislativa
    • Pracovní prostředí
    • Recruitment
    • Rozvoj
    • Procesy
    • Insider
    • Personálie
    • Vzdělávání
    • Redakce
    Facebook Twitter Instagram
    HRmag
    Home»Ekonomika»Vládní „Zpráva o rodině“ ukazuje situaci v českých rodinách
    Ekonomika

    Vládní „Zpráva o rodině“ ukazuje situaci v českých rodinách

    hrmagBy hrmag24. 11. 2017Žádné komentáře9 Mins Read
    Facebook Twitter Pinterest LinkedIn Tumblr Email
    Share
    Facebook Twitter LinkedIn Pinterest Email

    Česká státní rodinná politika potřebuje jasné koncepční směřování a vizi, založené na komplexním poznání života rodin ve všech jejich formách a vývojových stadiích. Měla by být založena na nadresortní spolupráci a na rozdělení i vzájemném doplňování rolí mezi centrem, kraji a obcemi. Poukazuje na to obsáhlá „Zpráva o rodině, která byla vytvořena kolektivem autorů Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí pro Ministerstvo práce a sociálních věcí.

    V posledních letech pokračují hlavní tendence demografických procesů započaté po roce 1989. Zvyšuje se průměrný věk při sňatku i narození dítěte, intenzita sňatečnosti osciluje na nízké úrovni, zvyšuje se intenzita rozvodovosti, narůstá podíl nesezdaných soužití jako celoživotní alternativy k manželství a zvyšuje se podíl dětí narozených mimo manželství. Úhrnná plodnost se dlouhodobě pohybuje výrazně pod hranicí prosté reprodukce. A to přesto, že rodina zaujímá v žebříčku hodnot jednu z nejvyšších příček a lidé si stále nejčastěji přejí mít dvě děti. Diskrepance mezi deklarovanými hodnotami a skutečným chováním se ukazují ve zvyšující se toleranci k rozvodům i k různým formám rodinného uspořádání, včetně záměrného osamělého rodičovství. Lidé s vyšším vzděláním jsou v postojích liberálnější, ve svém životě se však chovají konzervativněji, tj. častěji uzavírají sňatek a mají méně často děti narozené mimo manželství.

     

    Rodiny a ekonomika

    Česká ekonomika od počátku století převážně roste a v současnosti se vyznačuje poměrně nízkou nezaměstnaností. Díky rostoucím mzdám se zvyšují celkové příjmy domácností, příjmová chudoba ohrožuje zhruba desetinu domácností, míra materiální deprivace klesá. Nicméně rodinám s dětmi se s počtem dětí v domácnosti snižuje disponibilní příjem (na spotřební jednotku), v závislosti na věku nejmladšího dítěte již nejsou rozdíly tak velké. Podíl rodin pobírajících sociální dávky za posledních osm let výrazně poklesl jako důsledek růstu příjmů i nastavení rodinných dávek, nejčastějšími příjemci zůstávají rodiny se třemi a více dětmi a rodiny s předškolákem. Přídavky na děti získávají charakter chudinské dávky, nejvýznamnější dávkou se stal rodičovský příspěvek. Naproti tomu váha daňových úlev v rozpočtu rodin vzrostla. Nejvyužívanějším opatřením je daňové zvýhodnění na dítě. Státní podpora je koncentrována na rodiny v rané fázi rodičovství (porodné, rodičovský příspěvek, sleva na dani na „školkovné“). Rodiny s dětmi školního věku nejsou nijak specificky podporovány, častěji jsou přitom ohroženy chudobou a pro mnohé z nich jsou finančně nedostupné pravidelné zájmové a volnočasové aktivity dětí.

     

    Rodina a finance

    V horší finanční situaci se nacházejí rodiny samoživitelů ve srovnání s rodinami úplnými. Zhruba třetina osamělých rodičů nemá příjem z pracovní činnosti, celkově jsou více závislí na sociálních dávkách. Významným zdrojem příjmu je rovněž výživné, které dostávají přibližně dvě třetiny samoživitelů. V důsledku nižší ekonomické aktivity neuplatňují tak často jako rodiny úplná daňová zvýhodnění na děti. Nejvíce zatěžující výdajovou položkou jsou pro neúplné rodiny náklady na bydlení, zvláště žijí-li v nájemním bytě. Půjčky a úvěry častěji splácejí rodiny s oběma rodiči, samoživitelé je využívají spíše k jinému než bytovému účelu. Neuzavření sňatku neimplikuje takové zhoršení příjmové situace jako nepřítomnost druhého rodiče v rodině.

     

    Rodinné bydlení

    Bydlení přiměřené kvality je důležitým faktorem při rozhodování o životních krocích jako uzavření manželství (partnerství) a založení (rozšíření) rodiny. Dynamický vývoj nákladů na bydlení jak ve vlastnickém, tak i v nájemním sektoru vede k jeho kolísající dostupnosti a pro některé sociální skupiny k nedostupnosti, především v důsledku poklesu počtu nájemních obecních a státních bytů. Schopnost rodin zajistit si bydlení je diferencována především podle socioekonomické situace rodiny a v závislosti na nabídce trhu s byty, ale také podle fáze rodinného cyklu a individuálních preferencí. Rodiny s dětmi častěji vykazují nižší standard bydlení, což platí výrazněji o rodinách samoživitelek. Pětina populace žije v přelidněných bytech. Desetina domácností vydává na bydlení více než 40 % svých příjmů. Zatížení rodin náklady na bydlení je důsledkem jak silné preference vlastnického bydlení, tak vysokých nájmů plynoucích z nedostatečné nabídky nájemních bytů. Přibývá rodin bydlících v podstandardním bydlení a ohrožených ztrátou bydlení. Závažným problémem je prostorové vyloučení některých skupin obyvatel a existence vícečetných bariér jeho překonání, pramenících z jejich sociální zakořeněnosti i nízké sociální a finanční gramotnosti.

     

    Rodiče na trhu práce

    Participace mužů a žen na trhu práce je výrazně ovlivněna rodičovstvím. Nejnižší míry zaměstnanosti dosahují ženy s dětmi do dvou let věku jako důsledek jak rodiči preferované celodenní péče matky, tak limitovaného výběru možností nerodinné péče a flexibilního zaměstnání. Poslední změny podmínek čerpání rodičovského příspěvku sice podporují časnější návrat matek do zaměstnání, ale zaměstnanost od roku 2007 prokazatelně roste až u žen s tří- až pětiletým dítětem. Délka čerpání rodičovské dovolené a rodičovského příspěvku se v posledních letech zkracuje, zvláště u žen s vyšším vzděláním. Rodiče se dnes více než dříve přiklánějí k egalitárnímu modelu dělby rolí v rodině, ve skutečnosti ale muži stále tráví více času prací a ženy péčí o děti a domácnost. Přetrvávání „tradičních“ strategií slaďování práce a rodiny mj. vysvětlují příjmové rozdíly mezi muži a ženami, nastavení rodičovského příspěvku, ale i společenské normy. Po skončení rodičovské dovolené se řada žen potýká s obtížemi při nástupu (zpět) na trh práce z důvodu málo vstřícného přístupu zaměstnavatelů a nevyhovující nabídky flexibilních forem zaměstnání a služeb péče o děti. Pro děti ve věku od tří do šesti let (preferuje i) využívá většina rodičů především veřejné mateřské školy. Deficit je pociťován u služeb péče o děti mladší a naopak starší (především družin). Nabídka služeb usnadňujících (domácí) péči o osoby s postižením, dlouhodobě nemocné a stárnoucí je vnímána jako nedostatečná.

     

    Péče o děti

    V současném systému kolektivních zařízení péče o děti předškolního věku dominují mateřské školy, u nichž se prosazuje dostupnost pro děti mladší tří let. Paralelně se rozšiřující dětské skupiny vytvářejí další důležitý segment nerodinné péče. Služby péče o děti nabízejí také neškolská zařízení provozovaná dle živnostenského zákona nebo dle obecně platných právních předpisů, jež jsou však finančně nákladnější. Celý systém nerodinné péče se i přes probíhající legislativní změny vyznačuje jistou nesourodostí ohledně kvality i konkrétní nabídky služeb. Rovněž systém mimoškolní výchovy a vzdělávání tvoří široké spektrum subjektů s rozdílnou místní a cenovou dostupností pro jednotlivé rodiny a s tím související odlišnou mírou využívání. A to navzdory tomu, že přístup ke školnímu i mimoškolnímu vzdělávání je klíčový nástroj osobnostního rozvoje, reprodukce lidského kapitálu, překonávání sociálních a kulturních rozdílů i primární prevence negativních jevů. Hledání vhodné míry a formy podpory výchovně vzdělávacích a volnočasových aktivit je žádoucí v rámci opatření rodinné politiky, a to se zvláštním zřetelem na děti se speciálními vzdělávacími potřebami a děti z méně podnětného sociálního prostředí. Z nejpodstatnějších změn v oblasti vzdělávání provedených v posledních letech lze jmenovat rozšiřování a úpravy předškolního vzdělávání, inkluzivní vzdělávání na všech úrovních, individuální vzdělávání a snižování věku začátku povinného vzdělávání.

     

    Nefunkční rodiny

    Dítě se vyvíjí tím zdravěji, čím déle/lépe funguje vztahový trojúhelník: otec – matka – dítě. V případě partnerského rozchodu se většina rodičů snaží na výchově a péči o dítě dohodnout, nicméně v posledních letech nebývale narůstá intenzita rodičovských sporů o děti se všemi negativními důsledky pro ně (psychické obtíže, výchovné problémy, rizikové chování aj.). Mezi hlavní současné deficity služeb pro děti a rodiny patří nedostatečné legislativní ukotvení preventivních a podpůrných služeb (poradenské, terapeutické a další preventivně podpůrné služby a aktivity), finanční nejistota, nestabilita a různorodá kvalita či regionální nevyváženost poskytovaných služeb. V naprosté většině regionů ČR nejsou dostupné specializované služby, které by dětem pomohly vyrovnat se s důsledky domácího násilí, jehož byly svědky, a které by terapeuticky pracovaly s celým rodinným systémem zasaženým tímto problémem. Dosud se nepodařilo překonat rezortní roztříštěnost českého systému náhradní péče. Do ústavní péče stále lze umístit dítě mladší tří let, což je v rozporu s praxí většiny evropských států a doporučením OSN poskytovat péči o takto malé děti v prostředí rodinného typu s ohledem na negativní dopady ústavní péče (absence citového pouta a vazby na konkrétní pečující osobu). Počty pěstounů a dětí svěřených do pěstounské péče se za posledních deset let více než zdvojnásobily, zejména dlouhodobých pěstounů je však stále nedostatek. Zatím zcela chybí systémové řešení následné péče o mladé lidi po ukončení pěstounské a ústavní péče po dosažení plnoletosti.

     

    Senioři

    V ČR roste počet a podíl seniorů ve vyšších věkových skupinách. Alternativní rodinná uspořádání a partnerství jsou pozorována i ve vyšším věku a mohou mít vliv na různé aspekty kvality života vázané na rodinný život, včetně poskytované a přijímané péče. Rodiny a partnerství v pozdějším věku se rozpadají typicky ovdověním, výrazněji se na zániku starších partnerství začínají podílet i rozvody. V posledních 15 letech vzrostl počet dětí narozených starším matkám a otcům. To může mít dopady mj. na intenzitu a disponibilitu mezigenerační péče v různých fázích životního cyklu. Senioři zastávají mnoho sociálních rolí. Devět z deseti mladších seniorů se definuje rolí „rodič“ a šest z deseti jako prarodič. Většina prarodičů poskytuje nějakou formu péče rodinám svých dětí a vnoučatům. V případě potřeby poskytování péče o závislého seniora v rodině je typickým pečovatelem žena – partnerka nebo dcera/snacha opečovávané osoby ve vyšším středním věku, častěji pokud již nevyvíjí intenzivní ekonomickou aktivitu, příp. je ochotna či schopna ji na blíže nedefinovatelný časový úsek omezit či přerušit. V extrémně zátěžové situaci tzv. sendviče, kdy je kombinována péče o seniora a nezletilé dítě v domácnosti s pracovní aktivitou, je podle výzkumů téměř 5 % populace.

     

    Zdravotně postižení

    V populaci ČR je přibližně desetina osob se zdravotním postižením, mezi dětmi necelá dvacetina. Až do věku 29 let žijí tyto osoby převážně s rodiči jako hlavními pečovateli, u starších osob je to pak partner/ka. S věkem rostou počty osaměle žijících lidí se zdravotním postižením. Přítomnost zdravotně postiženého v rodině přináší komplikace při zajišťování rodinného příjmu a ovlivňuje strukturu vydání rodiny. Potřeby pečujících rodin jsou velice heterogenní, přesto k nim není přistupováno individuálně. Systém služeb pro rodiny se zdravotně postiženým členem je značně roztříštěný, mj. z hlediska kvality a regionální dostupnosti. Rodiny se zdravotně postiženým členem mají nárok na sociální dávky, které však často dostatečně nepokrývají zvýšené náklady v důsledku postižení v rodině.

     

    Migranti

    Migranti tvoří 5 % populace ČR. Největšími skupinami jsou Ukrajinci, Slováci, Vietnamci a Rusové. Nejčastějšími důvody pobytu v ČR jsou výdělečná činnost a sloučení rodiny. Nejvíce smíšených svazků s Čechy mají Slováci. Svazky cizinců ze třetích zemí jsou vysoce národnostně homogamní. Jejich děti se častěji než děti s českým či slovenským občanstvím rodí v manželstvích a převažují u nich rodiny úplné. Míra využívání sociálních dávek migranty je nízká. Migranti s povolením k dlouhodobému pobytu nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti. Významná část migrantů je vyloučena z přístupu k veřejnému zdravotnímu pojištění. Lepší je situace v přístupu ke vzdělání, podíl cizinců na českých školách se dlouhodobě zvyšuje, problémem však je nedostatečná znalost češtiny, komplikující jejich integraci. Integrační proces dítěte a celé rodiny ovlivňuje složení domácnosti a stabilita rodinného zázemí.

     

    Zpráva o rodině ve formátu PDF  v plném znění (245 stran)

    Share this:

    • Click to share on Twitter (Opens in new window)
    • Click to share on Facebook (Opens in new window)

    Related

    Share. Facebook Twitter Pinterest LinkedIn Tumblr Email
    hrmag

    Related Posts

    Duševní pohoda má velký vliv na pracovní výkon lidí, přesto pro ni 4 z 10 zaměstnavatelů nic nedělají

    2. 7. 2025

    Nedostatek pracovních sil v pohostinství a cestovním ruchu během léta zůstává akutním problémem

    2. 7. 2025

    Čeští zaměstnanci: Za posledních 5 let se nejvíce zhoršily pracovní nároky a tlak

    2. 7. 2025

    Leave A Reply Cancel Reply

    HRmag.cz
    HRmag.cz se věnuje novinkám a trendům z oblasti lidských zdrojů, HR, personalistiky, CSR, outsourcingu, firemních procesů, podnikových služeb a souvisejících témat.
    Odebírejte novinky z oboru HR e-mailem

    RSS Píšeme na PodnikoveSluzby.cz
    • Regionální kanceláře jsou nejdražší v Praze a nejlevnější v Sofii
    • Komunitní kanceláře jako reakce na hybridní model
    • Živá kancelář jako nová norma: Ideální obsazenost je mezi 50 a 80 %
    • Cato Networks ztrojnásobí kapacitu svého pražského výzkumného a vývojového centra a podpoří globální inovace
    • Katarína Brydone jmenována ředitelkou Colliers v České republice
    • Podíl renegociací na kancelářském trhu roste, prodlužuje se i smluvní období
    • Mimopražské kanceláře: Mírný růst a atraktivní dostupnost
    • Huawei aktivně podporuje Chartu proti domácímu násilí
    • Třetina zaměstnanců není v práci spokojená
    • Tři čtvrtiny žen vnímají uplatnění v IT jako obtížnější než u mužů
    Facebook Twitter Instagram Pinterest
    © 2025 ThemeSphere. Designed by ThemeSphere.

    Type above and press Enter to search. Press Esc to cancel.