Konflikt na Blízkém východě může změnit globální mapu lokalit, kde mezinárodní firmy umisťují a rozvíjejí centra IT a podnikových služeb. Země jako Bahrajn či Egypt, které ještě loni figurovaly v TOP 30 žebříčku The Hackett Group, kvůli rostoucím bezpečnostním rizikům ztrácejí na atraktivitě. Naopak země střední Evropy díky své stabilitě, bezpečnosti a schopnosti zajistit kontinuitu provozu dále posilují. Česká republika by se podle aktuálních odhadů ABSL mohla ze současného 34. místa posunout zhruba o pět příček výše.
Střední Evropa jako bezpečná lokalita
Podle asociace ABSL se rozhodování globálních firem posouvá od otázky „kde je to nejlevnější“ k otázce „kde je to nejstabilnější, nejbezpečnější, nejlépe řiditelné a dlouhodobě udržitelné“. Tento posun potvrzují i mezinárodní srovnání společnosti The Hackett Group, která atraktivitu lokalit pro centra IT a podnikových služeb dlouhodobě sleduje.
Země Blízkého východu v tomto ohledu v posledních letech výrazně posilovaly svou pozici a přitahovaly významné objemy zahraničních investic i pracovní síly. Například Egypt nebo Bahrajn se podle žebříčku společnosti The Hackett Group řadily mezi TOP 30 nejatraktivnějších lokalit světa. Současná eskalace napětí však tento trend zpochybňuje a zvyšuje nejistotu pro firmy i zaměstnance. Nedávný incident, kdy íránské revoluční gardy hrozily útokem na americké technologické firmy, ukazuje, že bezpečnostní hrozby pro podniky v regionu nejsou teoretické, ale reálné.
„Kromě investičních rozhodnutí sledujeme také změny v chování talentů. Někteří zahraniční odborníci v regionu zvažují návrat domů nebo hledají příležitosti jinde. Firmy reagují omezením služebních cest a přesunem práce do bezpečnějších lokalit. Nejistota na Blízkém východě tak už není jen hypotetická, ale má konkrétní dopad na firmy i jejich talenty,“ doplňuje Jonathan Appleton, výkonný ředitel ABSL, s tím, že současná situace nahrává zemím střední Evropy.
Česko může posílit v globálním žebříčku atraktivity
Tento posun se promítá i v rostoucím zájmu globálních firem o stabilnější evropské lokality. Země jako Česko, Polsko nebo Maďarsko tak posilují svou roli vyspělých hubů pro IT a podnikové služby, které zajišťují nejen základní operace, ale i vysoce kvalifikované činnosti v oblasti financí, HR, IT, výzkumu a vývoje či kyberbezpečnosti.
Tento vývoj potvrzují i aktuální data asociace ABSL. Z průzkumu mezi firmami v oblasti IT a podnikových služeb vyplývá, že bezpečnost je pro mezinárodní společnosti hlavním důvodem, proč své pobočky v České republice provozují a dále rozvíjejí. Podle žebříčku The Hackett Group se Česká republika aktuálně umisťuje na 34. místě globálně, přičemž v evropském kontextu patří ke špičce – s více než 400 centry a 200 tisíci zaměstnanci. Právě rostoucí důraz na bezpečnost a stabilitu by jí navíc mohl pomoci posunout se přibližně o pět příček výše.
Silnou pozici Česka potvrzují i data Grafton Recruitment, podle kterých má Česká republika nejvyšší podíl zaměstnanců v oblasti podnikových služeb na celkovém počtu obyvatel ze sledovaných zemí. „Česká republika má v rámci regionu mimořádně silnou pozici. Podíl zaměstnanců v oboru podnikových služeb se zde blíží 2 % populace, což je výrazně více než například v Polsku, kde jde přibližně o 1 %, nebo v Rumunsku, kde je tento podíl ještě nižší. To ukazuje, že Česko už dnes není jen nákladově efektivní lokalitou, ale především vyspělým trhem s dostatkem kvalifikovaných talentů, který dokáže absorbovat i komplexnější role,“ říká Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment.
Odolnost v praxi: Od plánů k reálnému fungování
Rostoucí důraz na stabilitu a bezpečnost se zároveň promítá i do fungování samotných center podnikových služeb, kde se klíčovým prvkem stává odolnost. Pokud zůstává pouze na papíře a není součástí reálného provozního modelu, může být chod společnosti výrazně ohrožen.
„Firmy dnes musí počítat s tím, že výpadky a narušení provozu nejsou výjimkou, ale novou realitou. Nestačí mít připravený plán. Klíčové je mít odolnost skutečně zabudovanou do každodenního fungování. To v praxi znamená větší diverzifikaci a decentralizaci, tedy rozdělení aktivit do více zemí. S tím souvisí i schopnost rychle přesouvat aktivity mezi lokalitami,“ vysvětluje Jonathan Appleton a dodává, že zásadní je také budování záložních IT systémů, snížení závislosti na jednom dodavateli a schopnost rychle reagovat na výpadky či náhlé změny.
Klíčové je nejen plánovat, ale také testovat scénáře a průběžně odstraňovat slabá místa. Role lídrů podnikových služeb tak vedle inovační agendy stále častěji zahrnuje i koordinaci krizových situací a zajištění kontinuity provozu v čím dál méně předvídatelném prostředí.