Nová studie think-tanku IDEA při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR detailně mapuje vývoj a strukturu platů českých učitelů a výdaje na ně. Popisuje, jak se vyvíjí relativní platy učitelů ve srovnání s politickými přísliby, jaký je jejich výhled, jak jsou vysoké v mezinárodním srovnání a jaká je jejich struktura s ohledem na věk a odměny.
Relativní platy učitelů – v poměru k průměrné mzdě v české ekonomice – byly až do roku 2017 velmi nízké (cca 106 %) a patřily tak k nejnižším v ekonomicky vyspělých zemích světa (OECD). Do roku 2021 pak rychle narostly na 125 % a výrazně se tak přiblížily politickému příslibu 130 %. Od té doby však opět výrazně klesají. V roce 2025 klesly na 108,4 %. Růst učitelských platů totiž v posledních letech výrazně zaostával za růstem mezd v české ekonomice.
„Výše učitelských platů dlouhodobě ovlivňuje kvalitu vzdělání. Platy učitelů spoluurčují atraktivitu učitelství, zájem o profesi mezi kvalitními zájemci a ovlivňují možnost výběru škol mezi uchazeči o učitelské pozice. Důležitá je i důvěryhodnost a předvídatelnost budoucího vývoje,“ přibližuje spoluautor studie Daniel Münich.
Autoři studie odhadují, že se v roce 2026 relativní platy učitelů zvýší, ale jen mírně. Pokud by se v roce 2027 naplnil původní Střednědobý výhled státního rozpočtu z podzimu roku 2025, relativní platy učitelů by se propadly pod úroveň historického minima z období před rokem 2017.
Závazek zvýšit platy učitelů na 130 % průměrné mzdy se od roku 2018 objevuje ve volebních programech většiny parlamentních stran a od roku 2024 je zakotven i v zákoně, byť nejednoznačně. Současná vláda Andreje Babiše deklarovala, že průměrný plat učitelů na konci volebního období v roce 2029 dosáhne úrovně 75 tisíc Kč. Dle poslední predikce růstu mezd v ekonomice to odpovídá relativním učitelským platům na úrovni 122 % průměrné mzdy, tedy méně než 130 %.
Pouhé udržení relativních platů učitelů na úrovni let 2025 a 2026 i v letech 2027–2028 by vyžadovalo jejich zvyšování očekávaným tempem růstu nominálních mezd v ekonomice o 6,1 % a 5,2 %. Samotné udržení relativních platů v roce 2027 na úrovni roku 2026 by vyžadovalo přibližně +11 mld. Kč navíc ve státním rozpočtu. Návrat k úrovni 130 % průměrné mzdy již v roce 2027 by vyžadoval navíc zhruba +35 mld. Kč.
Sledovat je třeba celkovou intenzitu financování regionálního školství, tedy podíl výdajů na HDP. Ta v České republice dosáhla maxima v letech 2021 a 2022, poté však opět poklesla. Pokud by se měla alespoň udržet na úrovni roku 2026, musely by výdaje na regionální školství v roce 2027 vzrůst přibližně o 12 miliard korun.
Studie rovněž ukazuje, že platy učitelů jsou v Česku dlouhodobě nejméně konkurenceschopné pro ty, ve středním věku. Ve srovnání s většinou ostatních vysokoškolských profesí totiž učitelské platy rostou s lety praxe mnohem pomaleji. Po roce 2021 se v tomto ohledu nejrychleji zhoršuje relativní postavení nejmladších učitelů, byť jejich relativní platy jsou ze všech věkových skupin celkově stále nekonkurenceschopnější.
Dalším dlouhodobým problémem zůstává nízká variabilita platů, protože odměňování je stále založeno především na délce praxe a málo na kvalitě odváděné práce. Rozdíly mezi platy jednotlivých českých učitelů jsou proto v mezinárodním srovnání malé.