Vysoké teploty na pracovišti mohou výrazně snížit pracovní výkon a zároveň představují zdravotní riziko pro zaměstnance. Pracovněprávní předpisy proto stanovují maximální přípustné teploty podle náročnosti vykonávané práce. U kancelářských profesí je hranice nastavena na 27 °C, u těžké fyzické práce pouze na 24 °C. Pokud jsou tyto limity překročeny, zaměstnavatel musí přijmout odpovídající opatření, zajistit pitný režim a v některých případech také bezpečnostní přestávky.
Jaká teplota je na pracovišti ještě přípustná?
„Záleží na charakteru vykonávané práce. Jednotlivé pracovní činnosti jsou rozděleny do několika kategorií podle fyzické náročnosti a každá z nich má stanovenou vlastní teplotní hranici. U běžné kancelářské práce činí maximální teplota 27 °C. U těžších manuálních profesí je limit 24 °C a u nejnáročnějších fyzických činností, například při výkopových pracích, pouze 20 °C,“ upozorňuje Michal Španěl, manažer a datový analytik pracovního portálu JenPráce.cz.
Jak ovlivňuje horko pracovní výkon
Nejde jen o pocit diskomfortu. Dlouhodobý pobyt v přehřátém prostředí může vést k dehydrataci, přehřátí organismu a celkovému vyčerpání. Typickými projevy bývají bolesti hlavy, svalové křeče, zažívací obtíže nebo zhoršená orientace. U citlivějších osob se tyto potíže mohou objevit již při teplotách nad 28 °C. Výrazně vyšší zdravotní rizika pak přinášejí teploty přesahující 36 °C.
„Podle typu pracovní pozice se realisticky můžeme bavit i o pěti až desetiprocentním úbytku produktivity při teplotách na pracovišti do 30 °C. Pokud jde ještě o vyšší hodnoty nad 30 °C, jde mnohdy i nižších desítky procent,“ rozebírá Michal Španěl.
Příliš vysoké teploty mají negativní dopad nejen na zdraví zaměstnanců, ale také na jejich produktivitu a kvalitu práce. Při lehké fyzické zátěži dosahuje člověk optimálního výkonu přibližně do 22 °C. Pokud teplota vzroste na 27 °C, může pracovní výkon klesnout až o čtvrtinu. Zároveň se zvyšuje únava, ubývá soustředění a roste riziko chyb.
Jaké povinnosti má zaměstnavatel
„Pokud teplota na pracovišti překročí stanovené limity, musí zaměstnavatel přijmout technická nebo organizační opatření. V první řadě jde o využití klimatizace, větrání, stínění nebo jiných technických prostředků ke snížení teploty. Pokud ani tato řešení nestačí, je nutné zavést bezpečnostní přestávky nebo upravit délku pracovní směny. Bezpečnostní přestávky se přitom započítávají do pracovní doby. Zaměstnavatel zároveň musí vyhodnotit konkrétní pracovní podmínky a zařadit zaměstnance do odpovídající kategorie práce. Od toho se následně odvíjí nastavení pitného režimu, délka přestávek, případné střídání pracovních činností nebo úpravy pracovní doby,“ říká Michal Španěl z JenPráce.cz.
Pitný režim
Zaměstnavatel je povinen zajistit nápoje tak, aby zaměstnancům pomohl doplnit významnou část tekutin a minerálních látek ztracených během směny potem a dýcháním. Právě v období letních veder by proto firmy měly pravidelně sledovat teplotu na pracovišti a mít připravený postup pro situace, kdy teploty překročí stanovené limity. Správně nastavený pitný režim pomáhá předcházet nejen možným sankcím, ale především zdravotním komplikacím zaměstnanců.
Především v kancelářích bez klimatizace nebo ve výrobních provozech s vyššími teplotami je důležité průběžně doplňovat tekutiny. V běžných podmínkách se doporučuje vypít přibližně 2,5 až 3 litry tekutin denně, při fyzické námaze však může být potřeba výrazně vyšší. Vhodnou volbou je zejména čistá voda, slabě mineralizované vody nebo neslazené čaje. Důležité je pít pravidelně během celého dne, nikoliv až ve chvíli, kdy se dostaví pocit žízně. Nedostatek tekutin totiž vede ke zhoršení koncentrace, únavě, bolestem hlavy i zpomaleným reakcím, což může být problematické zejména u profesí vyžadujících zvýšenou pozornost nebo obsluhu strojů.
Vliv oblečení na práci
V období veder přitom často nerozhoduje jen samotná teplota, ale také to, kdy a v čem lidé pracují. Řada zaměstnanců podceňuje vliv nevhodného oblečení, které omezuje odvod tepla a zvyšuje pocení. U profesí, kde to charakter práce umožňuje, může pomoci uvolnění firemního dress code nebo přesunutí části náročnějších činností do ranních hodin, kdy bývají teploty výrazně nižší. Důležité je myslet i na to, že pocit žízně přichází až ve chvíli, kdy je organismus částečně dehydratovaný. Zaměstnanci by proto měli pít průběžně během celého dne a nespoléhat na to, že jim tělo nedostatek tekutin samo včas oznámí.
Vhodná organizace práce
„Vedle technických opatření se v období veder osvědčuje také vhodná organizace práce. Firmy mohou náročnější činnosti přesouvat do ranních hodin, kdy jsou teploty nižší a zaměstnanci podávají zpravidla lepší výkon. V odpoledních hodinách, kdy horko vrcholí, je naopak vhodné zařazovat méně fyzicky náročné úkoly, administrativu nebo plánované porady. V některých provozech může pomoci také flexibilnější pracovní doba, střídání zaměstnanců na jednotlivých činnostech nebo častější krátké přestávky. Taková opatření zpravidla nevyžadují vysoké investice, přesto mohou významně snížit riziko přehřátí organismu, poklesu koncentrace i pracovních úrazů,“ dodává Michal Španěl z JenPráce.cz.