Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) vydalo v letech 2010 až 2015 na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP) 22,4 miliardy korun, na volný trh práce jim ale nepomohlo. Nepodařilo se také snížit podíl uchazečů o práci se zdravotním postižením na celkovém počtu nezaměstnaných. MPSV ani Úřad práce navíc oblast zaměstnávání handicapovaných dostatečně nekontrolovaly. Vyplývá to z výsledků prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jejíž výsledky dnes ČTK sdělila mluvčí úřadu Olga Málková. Reakci ministerstva a Úřadu práce ČTK zjišťuje.
Většinu peněz dostali zaměstnavatelé na chráněném trhu práce, u kterých pracuje více než polovina handicapovaných. Hlavní prioritou politiky zaměstnanosti u zaměstnávání postižených je přitom usnadnit těmto lidem přístup na volný trh práce, připomínají kontroloři. Podle nich byla podpora zaměřená na volný trh práce jen okrajová. „Ministerstvo tak podporuje především vznik nových zaměstnavatelů, kteří se specializují na zaměstnávání OZP,“ uvedl NKÚ s tím, že podpora zaměstnávání handicapovaných na volném trhu práce naopak klesala. Ministerstvo na ni vydalo 903 milionů korun, například v roce 2015 to bylo pouze 1,4 procenta celkových výdajů.
NKÚ ministerstvu rovněž vytýká to, stejně jako už v roce 2010, že koncepce ani strategie politiky zaměstnanosti nemají pro zaměstnávání žádné konkrétní a měřitelné cíle. Ministerstvu k tomu podle úředníků chyběly aktuální údaje Českého statistického úřadu, neboť ten svá šetření prováděl s odstupem šesti let.
Úřad také zkontroloval, jak funguje podpora takzvaného náhradního plnění. Platí, že zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci musí zaměstnávat minimálně čtyři procenta OZP. Pokud to neplní, mohou od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než polovinu handicapovaných, koupit zboží nebo služby. Náhradní plnění tak pomáhá najít odbyt pro výrobky OZP a zároveň udržet jejich pracovní místa. Z 21 zaměstnavatelů z chráněného trhu práce podle NKÚ ale jen 42 procent z nich prodávalo výhradně vlastní výrobky a služby. Ostatní se spíše zabývali zprostředkováním prodeje výrobků a služeb jiných dodavatelů, kteří už ovšem OZP nezaměstnávali. „V těchto případech náhradní plnění nesloužilo svému účelu, tedy podpoře zaměstnávání OZP a zvýšení odbytu jejich výrobků a služeb,“ uvedli kontroloři.
fsl snm