Rozdíl v odměňování žen a mužů činí v České republice 22,5 procenta. V otázkách rovného odměňování je Česká republika druhou nejhorší zemí v rámci EU, evropský průměr totiž činí 16,7 procenta. Průměrný plat muže a průměrný plat ženy se v ČR liší přibližně o 7000 Kč měsíčně a ročně tak podle MPSV v rozpočtech rodin chybí téměř 81 000 Kč.
Jaké důvody s tím podle portálu Monster například souvisejí?
Některé ženy dostávají za stejnou práci zaplaceno méně než muži. (Tento faktor je příčinou pouze malé části existence rozdílů v odměňování, a to díky účinnosti jak vnitrostátních, tak EU právních předpisů.
Za stejnou práci s rovnocennou hodnotou dostávají ženy častěji nižší odměnu než muži. Jednou z hlavních příčin je způsob ohodnocení kompetencí žen ve srovnání s muži.
Práce vyžadující obdobné dovednosti, kvalifikaci nebo praxi vykazují tendenci být špatně placené a podhodnocované v případech, kdy je vykonávají spíše ženy než muži. Kupříkladu pokladní v supermarketu (převážně ženy) obvykle vydělávají méně než zaměstnanci (převážně muži), kteří mají za úkol rovnání zboží do regálů a další práce fyzického rázu.
Kromě toho také může být hodnocení výkonnosti, a tedy i úroveň odměňování a kariérní růst, pojímáno subjektivně ve prospěch mužů. Kupříkladu v případech, kdy mají ženy a muži rovnocennou kvalifikaci, se může přikládat větší důležitost odpovědnosti za peněžní prostředky než odpovědnosti za lidi.
Rozdíly v odměňování žen a mužů jsou také zesilovány segregací na trhu práce. Přetrvává tendence, že ženy a muži vykonávají odlišná zaměstnání. Na jedné straně v různých sektorech převládají buď ženy nebo muži. Na druhé straně v rámci téhož sektoru nebo společnosti často převládají ženy v níže hodnocených a méně placených zaměstnáních.
Ženy často pracují v sektorech, kde je jejich práce hodnocena níže a placena méně, než je tomu v sektorech, kde převládají muži. Více jak 40 % žen pracuje ve zdravotnictví, školství a veřejné správě. To je dvakrát více, než činí zastoupení mužů v uvedených sektorech. Pokud zkoumáme samostatně sektor zdravotnictví a sociální péče, tvoří 80 % pracovníků v tomto sektoru ženy.
Kromě toho ženy pracují často jako administrativní asistentky, prodavačky nebo málo kvalifikované či nekvalifikované síly – na tato zaměstnání připadá téměř polovina ženské pracovní síly. Mnoho žen pracuje v zaměstnáních s nízkým výdělkem, například v úklidových a pečovatelských profesích.
Ženy jsou nedostatečně zastoupeny v manažerských a pozicích a pozicích s vedoucí odpovědností. Kupříkladu ženy tvoří pouze 32 % manažerů ve společnostech v rámci EU, 10 % členů řídích orgánů největších společností a 29 % vědců a inženýrů v rámci Evropy.
Segregace se mnohdy pojí s tradicemi a stereotypy. Zatímco v některých případech mohou být tradice a stereotypy odrazem osobní volby, mohou zároveň mít dopad také kupříkladu na volbu studijního oboru a v důsledku toho i na profesní kariéru, jíž ženy a dívky dosahují.