Česká republika se v hodnocení Total Workforce Indexu umístila na 23. místě ze 75 zemí. V regionu Evropa, Střední východ a Afrika je ČR na 12. místě. To ukazuje, že je nadále atraktivní zemí pro zahraniční investice a místem, které nabízí trh práce relativně nakloněný úspěšnému businessu.
„Česká republika je poměrně malým trhem s velmi nízkou nezaměstnaností, což znamená, že náklady na obsazení velkého množství otevřených pozic jsou poměrně náročné a nákladné. V posledních dvou letech vysoká poptávka po zaměstnancích na nekvalifikované pozice ve výrobě a logistice přinesla v této oblasti vysoké tempo nárůstu mezd. To vede velké výrobní podniky přesouvat své provozy s nízkou přidanou hodnotou do Rumunska, Turecka, Srbska, Bulharska, Maroka nebo Tunisu. Tyto země také vynikají vyšší dostupností flexibilní pracovní síly, kterou potřebují především výrobní podniky s velkými sezónními výkyvy produkce. Najdeme zde i vysoký podíl neformální pracovní síly, tedy lidí, kteří pracují částečně nebo plně bez smlouvy, zdanění a pojištění. Dalo by se říci, že se jedná o formu nekalé konkurence na globálním trhu práce, kterou nechtějí etické společnosti využívat,“ řekla Jaroslava Rezlerová z Manpoweru a dodává: „Měli bychom se ale zlepšit ve znalosti jazyků. Anglicky se u nás v práci domluví 27 % zaměstnanců. Ve srovnání s 90 % lidí v Holandsku, 73 % v Rakousku nebo 56 % v Německu je to obrovský hendikep, protože v současné době je Angličtina požadována asi u 40 % pozic, které jsou nyní inzerovány na českých pracovních portálech.“
Dalším faktorem omezujícím pracovní trh je nerovné zapojení žen do trhu práce. Podle studie Světového ekonomického fóra, kterou zohledňujeme v naší analýze, jsme v tomto ohledu na 77. místě na světě. Přestože u nás chodí na vysoké školy více žen než mužů, jsme v rovnosti výdělků na 110. místě a v zapojení do politických funkcí na 85. místě ze 144 hodnocených zemí.
Legislativní a institucionální regulace zaměstnávání je v ČR na průměrné světové úrovni. Není zdaleka tak příznivé pro firmy jako prostředí v Dánsku, Rakousku, USA nebo Hong Kongu, ale je hodnoceno lépe než prostředí v Polsku, Slovensku nebo Maďarsku. V komplexním indexu náročnosti podnikání (složeného z mnoha faktorů od hodnocení náročnosti založení firmy, daňového prostředí, stavebních předpisů, úvěrového prostředí, ochrany investic, volnosti mezinárodního obchodu, vynucování smluv a řešení insolvence) jsme také na průměru daleko za USA, Německem a Rakouskem, ale zároveň velmi daleko před Tureckem a Čínou.
Důležitým momentem při podnikání je délka výpovědní doby zaměstnanců. Zde máme s dvou měsíční lhůtou mimořádně silnou ochranu zaměstnanců, která ale brzdí tvorbu nových pracovních míst. Některé země jako Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko nebo Maďarsko toto řeší různou délkou výpovědní doby pro zaměstnance, kteří jsou ve firmě krátce a větší ochranou lidí, kteří jsou zaměstnáni delší dobu.
Total Workforce Index hodnotí produktivitu v ČR poměrně vysoko. Tradiční definici produktivity práce, ve které je ČR lehce pod průměrem EU, vylepšuje efektivní fungování trhu práce a počítačová gramotnost.
Nákladovost podnikání zásadně ovlivňuje mzdová úroveň a to především v provozech s vysokým podílem mzdových nákladů na celkových nákladech. V tomto je Německo, Rakousko a USA na trojnásobné úrovni v porovnání s ČR. Přesto jsme ale na výrazně vyšší úrovni než Bulharsko, Rumunsko a Ukrajina.
„Atraktivita českého trhu práce tedy spočívá především v kombinaci relativně nízkých nákladů podnikání a vysoké kvalifikační úrovně obyvatel. Podíl zaměstnanců ve výzkumu a vývoji, podíl vysoce kvalifikovaných zaměstnanců a digitální gramotnost patří mezi přednosti českého trhu práce. Mohli bychom vytvořit mnohem lepší prostředí pro podnikání a tvorbu dobře placených pracovních míst, pokud se zaměříme na snížení náročnosti podnikání a nákladů na založení firmy, podporu flexibility a alternativních úvazků, potírání šedé ekonomiky a neformálního pracovního trhu, vytváření prostředí ve firmách, veřejném sektoru a politice, které bude více respektovat individuální potřeby lidí, ať už jsou to maminky s dětmi, absolventi, ZTP nebo lidé v předdůchodovém věku,“ řekla Jaroslava Rezlerová.