Čím více peněz lidé vydělávají, tím více trpí v práci stresem. Vyplývá to z nejnovější studie jedné z největších profesních sociálních sítí LinkedIn, dle které téměř sedm z deseti lidí vydělávajících více než 4 miliony korun ročně pociťuje silný stres v práci. Tato skupina zaměstnanců je navíc i méně spokojena s prací.
Z aktuálního výzkumu, do kterého se zapojilo více než tisíc členů sítě LinkedIn, vyplývá, že 68 % lidí s vysokým příjmem zažívá silný stres v práci v porovnání se 47 % těch, jejichž roční výdělek se pohybuje zhruba mezi 700 tisíci korun a milionem korun, a 38 % lidí, kteří vydělávají více než milion korun ročně.
Kromě toho, že zaměstnanci s nejvyšším příjmem zažívají největší stres, nejsou navíc podle průzkumu spokojeni se svou prací. Oproti tomu absolutně největší pracovní spokojenost (81 %) pak vykazují zaměstnanci s platem pohybujícím se mezi milionem a milionem a půl korun ročně. „Lidé, kteří vydělávají více než milion korun ročně, pracují často na vyšších manažerských či jiných specializovaných pozicích, mají tedy v práci větší zodpovědnost a kompetence, což logicky přináší více stresu, řekla personalistka Gabriela Kodenková ze společnosti Talentica.cz.
Stres v práci vnímají podle studie různé věkové skupiny zaměstnanců jinak. Zatímco ve věkové skupině 37 až 52 let potvrdilo stres při práci 57 % lidí, ze skupiny tzv. Baby Boomers (ve věku 53 a více let) to bylo 52 % procent zaměstnanců, a v rámci skupiny tzv. mileniálů (dnešních třicátníků) to bylo pouze 44 %. Přestože mileniálové vykazují nejnižší míru stresu v práci, nejnižší zůstává i jejich pracovní spokojenost. Spokojen je totiž každý sedmý mladý zaměstnanec v porovnání s pracovníky ve středním věku (76 %) a Baby Boomers (78 %).
„Mileniálové jsou obecně v práci náročnější než jejich předchůdci. Jsou ambiciózní, chtějí se rozvíjet, rychle růst a vydělávat peníze. Mileniálové si navíc uvědomují, že budou pracovat velmi dlouho. Dnešní třicátníci počítají s tím, že do důchodu půjdou mnohem později než jejich rodiče. Proto je pochopitelné, že už teď hledají ve svém pracovním životě prostor pro soukromý čas a méně často chtějí dělat kompromisy,“ vysvětlila Gabriela Kodenková.
Nedávná studie publikovaná v časopise Nature Human Behavior navíc zjistila, že vyšší příjmy souvisí se snížením spokojenosti s životem jako takovým. Analýza společnosti Gallup-Healthways potvrdila, že vysoký příjem lidem sice může zajistit životní spokojenost, ale ne štěstí. Podle psychologů má totiž bohatství a majetek anti společenský charakter. Získávání bohatství a obecně majetku psychologicky signalizuje vysoký stav, tedy podvědomě nutí lidi, aby se vzdálili od ostatních. Může to být kvůli pocitu konkurence a sobeckosti, která se právě zakládá na získání bohatství nebo statusu.