Lidé starší 50 let mají na trhu práce čím dál složitější pozici. Volná místa hledají i několik měsíců a setkávají se při výběrových řízeních s řadou předsudků. Čerstvý padesátník ovšem má nárok na důchod až za 15 let. Populace přitom jako celek stárne a starší lidi na trhu práce nemá kdo nahradit. Podle socioložky Národního institutu SYRI Lucie Vidovićové musíme přenastavit systém, naučit se starší lidi lépe zapojovat a odbourávat předsudky.
„Žijeme v paradoxní době, kdy posouváme věk odchodu do důchodu, zároveň ale děláme jenom velmi málo pro to, abychom odstranili už existující věkovou diskriminaci na trhu práce. Ta diskriminace na základě věku je mnohem vyšší než na základě pohlaví, a přesto se o tom mluví podstatně méně,“ uvedla Vidovićová, která se tzv. ageismem zabývá dlouhodobě.
V květnu evidoval Úřad práce celkem 316 060 nezaměstnaných. Z toho ve věku nad 50 let jich bylo 116 602, tedy více než třetina. Ještě vyšší zastoupení mají lidé nad 50 let ve skupině těch, kdo práci marně hledají déle než rok. Takových lidí úřady evidovaly 105.017, z nichž 54.090 bylo starších 50 let. Podle ředitelky zaměstnanosti a EU projektů Úřadu práce ČR Kateřiny Budínové padesátníci a starší se na trhu práce potýkají s řadou předsudků, právě například s ohledem na využívání technologií, zdravotní kondici nebo flexibilitu. „Tato cílová skupina však má také často velmi dobré pracovní návyky, zkušenosti a je obvykle velmi loajální k zaměstnavateli. Vidíme, že se chtějí i tyto osoby vzdělávat, pokud k tomu mají příležitost, ale přirozeně u části z nich převládá demotivace související se zhoršenými příležitostmi na trhu práce, nevidí pak smysl v tom, aby do vzdělávání investovali čas či dokonce peníze, pokud nemají následně pracovní uplatnění,“ uvedla Budínová.
Podle Budínové pomáhají starším lidem rekvalifikace a zájem o ně ještě poroste vzhledem ke stárnutí populace a technologickému rozvoji. „Na doplnění a rozšiřování kvalifikace by měli myslet všichni, bez ohledu na to, zdali nyní zaměstnání mají, nebo ne. Zejména by si měli průběžně aktualizovat své znalosti o digitální dovednosti a použití umělé inteligence v praxi, kde jde vývoj velmi rychle dopředu. Velký podíl na úspěšné pomoci klientům, zejména těch, kteří mají zhoršené podmínky na trhu práce, má i vlastní proaktivita a motivace lidí,“ uvedla Budínová.
Podle Vidovićové stárnutí populace samo o sobě není problém, důležité je, jak se k tomuto problému postavíme. Na druhou stranu jde o zcela nový proces, kterým historicky nikdy žádná společnost v této míře neprocházela. Podle demografky SYRI Kláry Hulíkové podíl seniorů činí aktuálně 21 % a ještě poroste. „Zhruba za 15 let se dá čekat, že přijde skokovější zvýšení podílu osob ve věku 65 let a starších. A okolo poloviny století se jejich podíl odhaduje okolo 30 %,“ uvedla Hulíková. Právě tito lidé už dnes složitě hledají uplatnění na trhu práce a velmi pravděpodobně bude vzhledem k udržitelnosti důchodového systému potřeba, aby pracovali co nejdéle. „Už jen proto je odmítání dnešních padesátníků ze strany zaměstnavatelů alarmující a nesmyslné,“ dodala Vidovićová.
Vytváření pracovních míst i pro starší lidi navíc podporuje i větší funkčnost celého systému. „Pro stárnoucího člověka je aktivita pozitivem, protože je to něco, co pomáhá oddalovat závislost na péči, je to něco, co posiluje naše zdraví a zapojení do společnosti a komunity, je to něco, co nám taky dodává jakousi sebehodnotu a pocit potřebnosti a přínosu ostatním,“ uvedla Hulíková.
