Strojírenství je jedním z klíčových pilířů české ekonomiky, patří mezi největší průmyslová odvětví. Zaměstnavatelé aktuálně nejvíce potřebují operátory výroby, obsluhu strojů a CNC strojů, zámečníky a svářeče. Nejhůře se jim shánějí kvalifikovanější pozice jako je technolog, strojní inženýr, programátor strojů či inženýr automatizace, který u firem zavádí nejnovější technologie včetně AI.
„Strojírenské firmy nyní potřebují kvalifikované inženýry automatizace pro zavádění pokročilých systémů řízení výroby postavených na umělé inteligenci – například pro prediktivní údržbu, adaptivní řízení kvality nebo autonomní logistiku uvnitř závodu. Průmyslové firmy dnes testují nebo rovnou nasazují AI modely, které v reálném čase analyzují provozní data ze senzorů, optimalizují nastavení CNC strojů bez zásahu člověka, nebo předvídají odchylky ve výrobě dřív, než k nim vůbec dojde. Inženýři automatizace aktuálně potřebují rozumět také integraci AI modelů do stávajících systémů a koordinovat nasazení s IT oddělením,“ říká Michal Španěl, datový analytik a manažer pracovního portálu JenPráce.cz.
Nejčastější potřeba zaměstnavatelů je obsazení pozice
Operátor výroby
Obsluha strojů
Operátor CNC strojů
Zámečník
Svářeč
Nejhůře se firmám shánějí zaměstnanci na pozice
Technolog
Programátor NC/CNC/PLC
Strojní inženýr
Elektromechanik
Inženýr automatizace
Jaké jsou ve strojírenství mzdy?
Podle údajů pracovního portálu JenPráce.cz se průměrné nástupní mzdy v českém strojírenství výrazně liší v závislosti na konkrétní pracovní pozici a míře odbornosti. Mezi dělnickými profesemi dosahuje operátor výroby průměrné nástupní mzdy 31 285 Kč, operátor CNC strojů si průměrně vydělá 35 364 Kč a svářeč 39 473 Kč.
„U technicky náročnějších a vysokoškolsky kvalifikovaných pozic jsou nástupní mzdy podstatně vyšší – strojní inženýr začíná s průměrnou mzdou 53 457 Kč, programátor NC/CNC/PLC s částkou 54 800 Kč a inženýr automatizace si v průměru přijde na 57 325 Kč. Tento přehled ukazuje, že technické vzdělání a specializace v oboru strojírenství se odráží v atraktivnějších mzdových podmínkách již při nástupu do zaměstnání,“ říká Michal Španěl, datový analytik a manažer pracovního portálu JenPráce.cz.
Profese / průměrná nástupní mzda (Kč)
Operátor výroby 31 285
Obsluha strojů 32 401
Operátor CNC strojů 35 364
Svářeč 39 473
Strojní inženýr 53 457
Programátor NC/CNC/PLC 54 800
Inženýr automatizace 57 325
Zdroj: JenPráce.cz, květen 2025
Investice do rekvalifikace a spolupráce se školami
„Nedostatek relevantních pracovníků ve strojírenství nutí firmy vytvářet rekvalifikační a vzdělávací programy. Investují do vlastních interních kurzů, v rámci kterých si nové zaměstnance sami odborně připraví. Tento přístup se osvědčuje především tam, kde standardní nabídka uchazečů nestačí požadavkům praxe. Překážkou dalšího rozvoje zůstává také stárnutí populace a nedostatečný přísun nových absolventů do technických oborů. Firmy proto apelují na posílení technického vzdělávání a spolupráci se školami,“ říká Michal Španěl z JenPráce.cz.
Strojírenské firmy si stěžují také na problém energetiky
Vedle problému sehnat kvalitní pracovníky mají zaměstnavatelé ve strojírenství také problém s cenami energií a nejasnými podmínkami v této oblasti. Hlavními příčinami problémů jsou podle Národního strojírenského klastru neúnosné náklady spojené s regulovanými složkami ceny elektřiny. Jde zejména o poplatky na podporu obnovitelných zdrojů, nejasný systém kompenzací a absence úlev pro energeticky náročné provozy, což jsou podle klastru výhody běžné v jiných státech Evropské unie. Náklady plynoucí z drahých energií nelze podle klastru promítnout do cen výrobků bez zásadního dopadu na konkurenceschopnost českých firem.
Firmy chtějí zajistit dlouhodobou předvídatelnost cen energií a poplatků, posílit činnost příslušných orgánů, především Energetického regulačního úřadu, v kontrole přiměřenosti marží při obchodování s energiemi a zajistit změnu ve strategii obchodování s energiemi. Firmy také usilují o vyšší podporu vývoje a využití pokročilých a inovativních technologií, včetně vodíkových, pro zajištění energetické soběstačnosti a požadují konzultaci prováděných kroků s podnikatelskými svazy, komorami a klastry.
