Facebook Twitter Instagram
    HRmag
    • Trh práce
    • Legislativa
    • Pracovní prostředí
    • Recruitment
    • Rozvoj
    • Procesy
    • Insider
    • Personálie
    • Vzdělávání
    • Redakce
    Facebook Twitter Instagram
    HRmag
    Home»Ekonomika»Česko v EU stále vyniká vysokou zaměstnaností
    Ekonomika

    Česko v EU stále vyniká vysokou zaměstnaností

    hrmag.czBy hrmag.cz6. 8. 2018Žádné komentáře6 Mins Read
    Facebook Twitter Pinterest LinkedIn Tumblr Email
    Share
    Facebook Twitter LinkedIn Pinterest Email

    Česká republika je se svou vysokou zaměstnaností na třetí příčce v pořadí zemí Evropské unie. V prvním čtvrtletí u nás tato míra dosahovala 79,2 %. Z hlediska zaměstnanosti osob ve věku 20 až 64 let je na tom nejlépe Švédsko a Německo.

    Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Šest států EU28 (Švédsko, Německo, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko) i v 1. čtvrtletí roku 2018 překročila stanovený cíl, podle kterého má míra zaměstnanosti členských zemí EU v průměru dosahovat 75 procent, a zároveň dosáhla svého národního cíle v zaměstnanosti 20-64letých osob. Nezaměstnanost meziročně klesá. Mezi zeměmi EU28 je v České republice míra nezaměstnanosti mužů i žen v 1. čtvrtletí roku 2018 i nadále nejnižší.

     

    Podle strategie Evropa 2020 je cílem dosáhnout míry zaměstnanosti 20–64letých v zemích EU28 v průměru 75 %. V 1. čtvrtletí 2018 tato míra v zemích EU28 dosahovala v průměru 72,3 procent. Průměrná míra zaměstnanosti mužů za EU28 (78,0 %) převyšovala míru zaměstnanosti žen (66,7 %) o 11,3 procentních bodů. Zimní měsíce se projevily oproti předchozímu čtvrtletí snížením průměrné míry zaměstnanosti členských zemí EU o 0,2 p. b.

     

    V 1. čtvrtletí 2018 cílovou hranici (75 procent) dosáhlo opakovaně deset sledovaných států Evropy – Švédsko, Německo, Česká republika, Spojené království, Nizozemsko, Estonsko, Dánsko, Litva, Lotyšsko a Rakousko. Na druhé straně nejnižší míra zaměstnanosti je v jižních státech Unie. Kromě Řecka se to týká hlavně Itálie, Chorvatska a Španělska, kde nepracuje více než třetina populace v tomto produktivním věku.

     

    Dále je pro danou míru zaměstnanosti každé z členských zemí stanoven národní cíl. Definice národních cílů v oblasti zaměstnanosti jsou srovnatelné s celounijní úrovní. V 1. čtvrtletí 2018 tuto národní míru zaměstnanosti v zemích EU28 stále splňuje 10 států (Švédsko, Německo, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko a s úrovní pod požadovaným unijním průměrem Irsko, Malta, Polsko a Chorvatsko).

     

    Tabulka seřazená od nejvyšších hodnot k nejnižším ukazuje, že si stále vysokou míru zaměstnanosti udržují severské státy včetně baltských zemí, některé země západní Evropy a naše republika. Nejvyšší míru zaměstnanosti má dlouhodobě Švédsko (81,4 %). Vyšší meziroční nárůsty míry zaměstnanosti vykazují především státy jižní Evropy v porovnání s ostatními zeměmi unie, největší zvýšení zaměstnanosti udává Chorvatsko (o 3,1 p. b.). Nejnižší míra zaměstnanosti je stále v Řecku (57,7 %), kde je zaměstnána méně než polovina žen.

     

    V 1. čtvrtletí 2018 se Česká republika zařadila na třetí místo mezi zeměmi EU28, když míra naší zaměstnanosti byla 79,2 %. Ze sousedních států mělo v tomto období vyšší míru zaměstnanosti Německo (79,5 %). Rakousko (75,2 %) splňuje stanovenou průměrnou hranici zaměstnat alespoň 75 % populace ve věkové kategorii 20 až 64 let, ale na národní cílovou úroveň mu ještě schází. Slovensko s mírou zaměstnanosti 71,9 % dosahovalo téměř na evropský průměr. V Polsku byla celková zaměstnanost zhruba o 8 p. b. nižší než v ČR.

     

    Ve všech zemích EU je míra zaměstnanosti mužů více či méně vyšší než míra zaměstnanosti žen. V 1. čtvrtletí roku 2018 převyšovala zaměstnanost mužů v České republice s 86,8 procenty v této kategorii všechny ostatní členské země. Míru zaměstnanosti žen má stále nejvyšší Švédsko (79,3 %). V ČR zaměstnanost žen zůstala na 71,4 %.

     

    V 1. čtvrtletí roku 2018 zaznamenaly ve srovnání s předchozím čtvrtletím největší nárůst zaměstnaných osob Rumunsko (1,9 %) a Malta (1,3 %). Největší pokles zaměstnaných mezi čtvrtletími ze sledovaných zemí eviduje Estonsko (-1,4 %). V České republice se počet zaměstnaných zvýšil o 0,6 procent.

     

    Míra nezaměstnanosti meziročně dále klesla ve všech členských zemích EU kromě Estonska.

    V České republice byla míra nezaměstnanosti v daném období opět nejnižší, když celková míra nezaměstnanosti za dané období dosahovala 2,4 %, u mužů dokonce 2,0 %. Míra nezaměstnanosti žen v tomto období byla také v ČR nejnižší (3,0 procent). Na druhé místo se s celkovou úrovní nezaměstnanosti 3,7 % zařadilo Německo. Maďarsko si udržuje nízkou nezaměstnanost, v 1. čtvrtletí činila celková míra v této zemi 3,9 procent.

    V porovnání s ostatními sousedními státy byla míra nezaměstnanosti o necelé 2 procentní body vyšší v Polsku (4,2 %). Rakousko (s 5,3 %) patří ještě do první třetiny v uvedeném žebříčku s nejnižší nezaměstnaností evropských zemí. Slovensko (7,2 %) se dostalo pod evropský průměr, který v tomto čtvrtletí činil 7,5 procent.

    Nejvyšší míru nezaměstnanosti mají ve státech jižní Evropy. U Řecka lze stále konstatovat, že z osob ve věku 15–64 let, které by mohly pracovat, byla více než pětina nezaměstnaná.

    Meziroční pokles v průměru za země EU28 činí 0,9 procentního bodu. Největší meziroční pokles nezaměstnanosti mají zejména země jižní Evropy, kde se míra nezaměstnanosti ve věkové skupině 15–64letých pohybuje nad evropským průměrem.

    Kvalifikace a vzdělání jsou nejlepším předpokladem uplatnění se v zaměstnání. Nižší úroveň dosaženého vzdělání zvyšuje nezaměstnanost.

    Sledovaným indikátorem z pohledu trhu práce je tedy podíl vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 – 34 let. Ve většině zemí unie se tento podíl meziročně zvýšil. Průměrná požadovaná hranice úrovně vzdělání pro EU28 stanovená strategií Evropa 2020 (40 %) byla v 1. čtvrtletí tohoto roku mírně překročena, činila 40,2 %. Průměrnou požadovanou hranici úrovně vzdělání splňuje v tomto čtvrtletí 18 sledovaných evropských zemí.

    Česká republika se podle výsledků VŠPS za 1. čtvrtletí 2018 řadí s dosaženým podílem 33,3 % vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 – 34 let mezi země s nižším zastoupením vysokoškoláků. U nás se tento podíl meziročně snížil o 1,2 p. b. a do požadovaného evropského průměru by ČR nyní chybělo 6,7 procent těchto mladých vysokoškolsky vzdělaných osob.

    Ze sousedních zemí je pod evropským průměrem také Německo (34,3 %) a Slovensko (36,8 %). Rakousko s podílem 40,2 procent tak kopíruje průměr za země EU28. Vyšších hodnot v podílu vysokoškolsky vzdělaných osob pak dosahuje Polsko (46,1 %).

    Nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných osob mají v Litvě (58,4 %), na Kypru (56,2 %) a ve Švédsku (52,7 %). Nejméně vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 – 34 let je v Rumunsku (23,3 %), v Itálii (27,7 %) a v Chorvatsku (28,2 %).

    Při celkovém poklesu nezaměstnanosti se podíl dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) na celkové nezaměstnanosti – v průměru za EU28 meziročně snížil o 1,6 p. b. na 43,3 %. Nad tímto průměrem je sedm států Unie se stále vysokým podílem dlouhodobě nezaměstnaných.

    Ve většině zemí se v 1. čtvrtletí 2018 podíl dlouhodobě nezaměstnaných (tj. nezaměstnaných 1 rok a déle) meziročně snížil. V České republice se podíl nezaměstnaných 1 rok a déle meziročně snížil o 5,2 p. b. (na 31,8 %). Významný meziroční pokles zaznamenali například v Irsku, kde ke zlepšení situace v oblasti zaměstnanosti a nezaměstnanosti, snížili i podíl dlouhodobě nezaměstnaných mezi roky až o 15,8 p. b. Další vyšší meziroční pokles měli v Estonsku (o 10,3 p. b.), ten byl ale zřejmě způsoben aktuálním zvýšením celkové nezaměstnanosti právě v Estonsku. Meziroční přírůstek v podílu dlouhodobě nezaměstnaných měli v Itálii, v Lotyšsku, ve Spojeném království, na Slovensku a v Belgii. Dlouhodobá nezaměstnanost je stále problémem zejména v Řecku (68,2 %), dále pak na Slovensku, v Itálii, v Bulharsku a i v Belgii, kde už dlouhodobě nepracuje více než polovina z celkového počtu nezaměstnaných. Nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných je naopak v severských státech, které se vyznačují podprůměrnou celkovou nezaměstnaností.

    Share this:

    • Click to share on Twitter (Opens in new window)
    • Click to share on Facebook (Opens in new window)

    Related

    Share. Facebook Twitter Pinterest LinkedIn Tumblr Email
    hrmag.cz

    Related Posts

    Český pracovní trh se za posledních 20 let výrazně proměnil

    4. 6. 2025

    Nová pravidla podpory v nezaměstnanosti zvýhodní od letošního června padesátníky

    4. 6. 2025

    Průměrná mzda vzrostla reálně o 3,9 %

    4. 6. 2025

    Leave A Reply Cancel Reply

    HRmag.cz
    HRmag.cz se věnuje novinkám a trendům z oblasti lidských zdrojů, HR, personalistiky, CSR, outsourcingu, firemních procesů, podnikových služeb a souvisejících témat.
    Odebírejte novinky z oboru HR e-mailem

    RSS Píšeme na PodnikoveSluzby.cz
    • Cato Networks ztrojnásobí kapacitu svého pražského výzkumného a vývojového centra a podpoří globální inovace
    • Katarína Brydone jmenována ředitelkou Colliers v České republice
    • Podíl renegociací na kancelářském trhu roste, prodlužuje se i smluvní období
    • Mimopražské kanceláře: Mírný růst a atraktivní dostupnost
    • Huawei aktivně podporuje Chartu proti domácímu násilí
    • Třetina zaměstnanců není v práci spokojená
    • Tři čtvrtiny žen vnímají uplatnění v IT jako obtížnější než u mužů
    • Absolventi technických oborů mají na trhu práce výhodu
    • RPO ušetří při náboru zaměstnanců až polovinu času a čtvrtinu nákladů
    • Nízká míra nezaměstnanosti a nedostatek uchazečů bue přetrvávat i v roce 2025
    Facebook Twitter Instagram Pinterest
    © 2025 ThemeSphere. Designed by ThemeSphere.

    Type above and press Enter to search. Press Esc to cancel.