Pandemie přinutila zaměstnavatele k výrazným změnám. Přeplněné kanceláře jsou minulostí a novým trendem je decentralizace a přesouvání poboček mimo velká města. Jak se na tuto situaci adaptují české firmy? Nastane přesun obyvatelstva z měst na venkov?
Prakticky okamžitě po vypuknutí celosvětové pandemie koronaviru SARS-CoV-2 se zásadním způsobem změnily dlouhodobě zažité pracovní zvyklosti. Kvůli ochraně zdraví se požadavky lidí na pracovištích změnily. Firmy a společnosti se zároveň musely přizpůsobit situaci, ve které je shromažďování zaměstnanců na jednom místě tou nejhorší volbou. „Od března 2020 zaznamenáváme ve srovnání s rokem 2019 až čtyřnásobně vyšší počet pracovních nabídek, které umožňují zaměstnancům pracovat na dálku. Zároveň se o šedesát procent zvýšily požadavky samotných uchazečů o takový druh práce. Tento trend bude mít výrazný dlouhodobý dopad na celý trh práce,“ vyjádřila se pro bbc.com Karin Kimbrough, ekonomka sociální sítě LinkedIn.
Technologické parky krize neohrozila, z klasických kanceláří mohou být byty. S nárůstem home office i v budoucích, doufejme post-covidových, letech může jít ruku v ruce trend přestavby business center na byty, což je téma, jež se řeší už nyní – obzvláště s ohledem na rostoucí ceny bytů i zvýšenou zajímavost tohoto segmentu z pohledu investic. Na druhou stranu se zdá, že pandemie nijak výrazněji nezasáhla do oblasti výzkumných center a technologických parků. „Zde situace zůstává obdobná jako před propuknutím covidové krize. Například v Technologickém Parku Brno jsou zasídleny významné technologické společnosti, pro něž je nájem zpravidla jen velmi malou nákladovou položkou a prostory, které využívají, jsou často smíšené: od kancelářských ploch přes sklady až po prototypovou výrobu. Často se jedná o srdce celé firmy, pro které je důležitá komplexnost nabízených služeb a blízkost kvalifikované pracovní síly i specializovaných pracovišť. To je hlavní důvod, proč byl park i v době krize obsazen z více než 95 procent,“ říká Jitka Sládková z Technologického parku Brno.
Změna pracovního prostředí přináší i další přidružené trendy. Dlouhodobě pozorovatelným jevem byla potřeba lidí přesouvat se do velkých měst, v nichž sídlí největší firmy a podniky. Stovky a tisíce zaměstnanců se tísnily v kancelářských či výrobních prostorách na malé rozloze. Tento, ještě donedávna tradiční obraz, se najednou stal nepohodlným. „Oblasti na okrajích velkých měst, případně na venkově, přinášejí relativní bezpečí a klid. Zejména mladí lidé jsou schopni pracovat prakticky odkudkoliv, přičemž jejich práce neztrácí na hodnotě. Důsledkem toho je také jejich ochota stěhovat se na venkov, která jde ruku v ruce s vysokými náklady na bydlení v centrech měst,“ poukazuje na současnou situaci český sociolog Vojtěch Bednář.
Aby však měli lidé vůbec možnost změnit svůj pracovní, a tím pádem i soukromý styl života, potřebují dostatek příležitostí. V České republice je stále viditelný velký platový rozdíl mezi Prahou a ostatními regiony. Zatímco v hlavním městě dosahuje výška průměrné mzdy 42 898 korun, v dalších třech po ní následujících krajích – Plzeňském, Jihomoravském a Středočeském – se medián základní mzdy pohybuje okolo 35 tisíc korun. I tyto rozdíly se však postupně stírají. „Pro vesnice na periferiích měst a pro sídla v blízkosti dopravních tepen nabízejí uplatnění továrny, výrobní haly a logistická centra. Horší jsou na tom oblasti, které nemají komfortní přístup k velkým městům. Pohled obyvatel venkova na práci tak koresponduje s tím, jak náročné je se do ní dostat,“ vysvětluje Bednář.
Jako pozitivní příklad toho, že i v menších regionech může vzniknout úspěšný projekt, slouží česká farmaceutická a biotechnologická společnost Contipro. Světový lídr v produkci kyseliny hyaluronové sídlí v malé východočeské obci Dolní Dobrouč, která se nachází asi hodinu cesty autem od Pardubic. Contipro se už na začátku svého fungování vydalo cestou podpory regionu a využívá benefity venkova, který poskytuje pohodlí i dostatek prostoru pro rozvoj.
