Téměř ve všech zemích EU28 se ve 2. čtvrtletí roku 2017 míra zaměstnanosti 20-64letých zvýšila a značně se tak přiblížila stanovenému cíli, ke kterému členským zemím EU chybí v průměru 2,7 procentních bodů. Na druhé straně nezaměstnanost v těchto zemích klesá. Mezi zeměmi EU28 je v České republice míra nezaměstnanosti ve 2. čtvrtletí roku 2017 opět nejnižší, zejména pak u mužů.
Česká republika se dělí o třetí příčku s nejvyšší mírou zaměstnanosti ve věku 20-64 let
Podle strategie Evropa 2020 je cílem dosáhnout míry zaměstnanosti 20-64letých v zemích EU28 v průměru 75 %. Ve 2. čtvrtletí 2017 tato míra v zemích EU28 vzrostla a dosahovala v průměru 72,3 procent. Míra zaměstnanosti mužů (78,0 %) převyšuje míru zaměstnanosti žen o 11,5 procentních bodů.
Ve 2. čtvrtletí průměrnou cílovou hranici 75 % dosáhlo celkem devět sledovaných států Evropy – Švédsko, Německo, Spojené království, Česká republika, Nizozemsko, Estonsko, Dánsko, Litva a Rakousko. Na druhé straně nejnižší míra zaměstnanosti je v jižních státech unie. Kromě Řecka se to týká hlavně Itálie, Chorvatska a Španělska, kde nepracuje více než třetina populace v tomto produktivním věku.
Srovnání ukazuje, že si stále vysokou míru zaměstnanosti udržují severské státy včetně baltských zemí, některé země západní Evropy a naše republika. Nejvyšší míry zaměstnanosti již dlouhodobě dosahuje Švédsko (82,1 %). Na evropský průměr se dotahuje poměrně rychlým zvýšením své zaměstnanosti Bulharsko (71,7 %). Největší meziroční nárůst míry zaměstnanosti (o 3,9 procentních bodů) je zřetelný v Rumunsku (70,5 %), kde zaměstnaní muži tvoří téměř 80 procent mužské populace. Nejnižší míra zaměstnanosti je stále v Řecku (58,2 %), kde je zaměstnána méně než polovina žen. Meziročně se nicméně téměř ve všech zemích EU zaměstnanost zvýšila.
Ve 2. čtvrtletí 2017 se Česká republika dělí o třetí místo se Spojeným královstvím, když míra naší zaměstnanosti (78,2 %) překonala průměr EU28 o 5,9 procentních bodů. Ze sousedních států mělo ve 2. čtvrtletí 2017 vyšší míru zaměstnanosti Německo (79,0 %). Rakousko (75,7 %) se opět dostalo nad stanovenou hranici zaměstnat alespoň 75 % populace ve věkové kategorii 20 až 64 let. Na Slovensku a v Polsku byla celková zaměstnanost zhruba o 7 procentních bodů nižší.
Ve všech zemích EU je míra zaměstnanosti mužů více či méně vyšší než míra zaměstnanosti žen. Ve 2. čtvrtletí roku zaměstnanost mužů v České republice (s 86,1 %) převyšovala zaměstnanost mezi muži v ostatních členských zemích. Míru zaměstnanosti žen má stále nejvyšší Švédsko (80,0 %). V ČR zaměstnanost žen dosáhla 70,1 %.
Nezaměstnanost ve věku 15-64 let je stále v naší republice nejnižší
Na datech 2. čtvrtletí se projevilo, že s příchodem jara tradičně nezaměstnanost klesá. S vyšší zaměstnaností klesla i míra nezaměstnanosti a to téměř ve všech členských zemích EU. Průměrně míra nezaměstnanosti za státy EU28 ve 2. čtvrtletí činila 7,7 %. V tabulce zemí EU28 seřazené od nejnižší míry nezaměstnanosti 15-64letých osob jsou dvě třetiny nad evropským průměrem, to značí větší propast mezi státy s vyšší nezaměstnaností.
V České republice byla míra nezaměstnanosti v daném období opět nejnižší, když celková míra nezaměstnanosti za dané období dosahovala 3,0 %, u mužů dokonce 2,4 %. Na druhé místo s úrovní nezaměstnanosti 3,9 % se zařadilo Německo. Německo má stále nejnižší míru nezaměstnanosti žen, ta v tomto období činila 3,3 procent. Nízkou nezaměstnanost žen má Rumunsko (3,7 %). Již několik období si Maďarsko udržuje nízkou nezaměstnanost, ve 2. čtvrtletí dosahovala celková míra v této zemi 4,3 procent.
V porovnání se sousedními státy byla míra nezaměstnanosti o 2 a více procentní body vyšší v Polsku (5,0 %) a v Rakousku (5,5 %). Na Slovensku zaznamenali míru nezaměstnanosti 15-64letých osob mírně pod evropským průměrem 8,2 %.
Nejvyšší míru nezaměstnanosti mají převážně ve státech jižní Evropy. U Řecka lze stále konstatovat, že z osob ve věku 15-64 let, které by mohly pracovat, byla více než pětina nezaměstnaná. Největší meziroční pokles sledované míry nezaměstnanosti zaznamenávají převážně státy na jihu Evropy.
Klesá nezaměstnanost mladých ve věku 15-24 let
Zejména demografické změny mají v současné době vliv na nezaměstnanost mladých ve věku 15-24 let. Z meziročního porovnání vyplývá, že v převážné většině členských zemí EU míra nezaměstnanosti mladých klesá. Míra nezaměstnanosti ve věku 15-24 let je ve většině evropských zemí dvojnásobně a více vyšší než nezaměstnanost v produktivním věku. Mírně vyšší je nezaměstnanost mladých mužů než žen. Pro tuto věkovou skupinu je však třeba vzít v potaz, že do situace v nejmladších skupinách produktivního věku i z genderového pohledu zasahuje skutečnost, že podstatná část se zatím připravuje ve školách na výkon budoucího povolání, a nejsou tedy aktivními. Z dostupných údajů vyplývá, že největší nezaměstnanost mladých lidí měli v Řecku (43,8 %) a ve Španělsku (39,5 %). První pořadí s nejnižší celkovou nezaměstnaností si stále udržuje Německo (7,0 %), u mužů zde činila míra nezaměstnanosti 8,1 %, a u žen 5,8 %. V České republice ve 2. čtvrtletí 2017 míra nezaměstnanosti 15-24letých dosáhla hodnoty 8,3 %, u mužů dokonce 7,0 procent.
Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle
Dlouhodobá nezaměstnanost je jedním ze sociálních problémů, negativně ovlivňuje sociální soudržnost.
Průměrně téměř polovina nezaměstnaných byla ve 2. čtvrtletí 2017 dlouhodobě nezaměstnaná tj. nezaměstnaná 1 rok a déle – v průměru za státy EU28 se podíl dlouhodobě nezaměstnaných z celkově nezaměstnaných meziročně snížil o 1,7 p. b. na 46,1 %. V České republice se podíl nezaměstnaných 1 rok a déle meziročně snížil o 6,1 procentních bodů (na 37,5 %). Výrazný meziroční úbytek celkově dlouhodobě nezaměstnaných měli v Rumunsku, Chorvatsku a Maďarsku. Dlouhodobá nezaměstnanost je velkým problémem zejména v Řecku (73,8 %), dále pak na Slovensku, v Itálii, Bulharsku, Belgii, Slovinsku, Portugalsku a v Irsku, kde dlouhodobě nepracuje více než polovina z celkového počtu nezaměstnaných. Nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných je naopak v severských státech, které se vyznačují podprůměrnou celkovou nezaměstnaností.
