Vlivem globálních trendů, jako je automatizace a digitalizace, má do roku 2030 zaniknout na 330 tisíc pracovních pozic. Podle studie Boston Consulting Group se změna dotkne především pracovníků ve výrobě, zprostředkovatelů služeb či prodavačů a pokladních. Většina těchto pracovníků přejde bez větších obtíží do příbuzných profesí, přes 55 tisíc lidí však bude muset projít řádnou rekvalifikací. V roce 2030 budou naopak nejvíc chybět řemeslníci a elektrikáři, po kterých je velká poptávka už nyní, a to zejména v energetice. Restrukturalizací trhu práce bude rovněž řada nových pracovních míst vznikat, na což se Česko musí důkladně připravit. Vyplývá to z analýzy projektu datové žurnalistiky Evropa v datech.
Česko má dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost v Evropě a nezměnilo se to ani s příchodem energetické krize a ekonomické recese. V současnosti je bez práce jen 2,6 % Čechů, což je dobrá zpráva pro stát a občany, ale o poznání horší zpráva pro zaměstnavatele. Současně máme totiž v přepočtu na obyvatele nadprůměrný počet volných pracovních míst – vyšších hodnot dosahují jen tři unijní státy.
Počet žadatelů o práci v lednu překonal volná pracovní místa
Data Úřadu práce ukazují, že počet neumístěných uchazečů o práci od vzniku samostatné České republiky dlouhodobě překonával počet volných pracovních míst. To se změnilo v dubnu 2018. „Od té doby, až na dvě výjimky, převyšoval počet volných míst uchazeče, a nezaměstnaní tak mají z čeho vybírat. K výjimkám přitom došlo teprve v lednu a únoru letošního roku, kdy se někteří zaměstnavatelé rozhodli propouštět, aby ustáli následky sílící inflace a hrozící krize. Nyní se však situace opět vrátila do původních hodnot a počet volných míst opět převyšuje počet jedinců přihlášených na Úřad práce,“ vysvětluje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.
V květnu 2023 evidoval Úřad práce na 253 tisíc žadatelů o práci, tedy o zhruba 30 tisíc méně než volných míst. Nejvíc neumístěných (bezmála 40 tisíc) se nachází v Moravskoslezském kraji. Při rozdělení na okresy je nejvíce nezaměstnaných v Praze, Brně a Karviné. Úřadu práce se podle jeho mluvčí Kateřiny Beránkové daří každý měsíc umisťovat zhruba 40 tisíc osob: „V dubnu odešlo z evidence Úřadu práce ČR celkem 43,6 tisíc osob. Řada z nich našla uplatnění například v maloobchodu a velkoobchodu, inženýrském stavitelství, vzdělávání nebo rostlinné a živočišné výrobě.“
Energetika jako sektor příležitostí
Jedním z odvětví, které dlouhodobě hledá nové zaměstnance je i energetika. Od roku 1993 klesl počet zaměstnanců v oblasti „Výroba a rozvod elektřiny, tepla a plynu“ o čtvrtinu, a zaměstnavatelé tak v současnosti mnohdy hledají novou pracovní sílu. „Situace je tristní od roku 2018, kdy se překlopil počet uchazečů o zaměstnání a počet uchazečů na Úřadu práce. Tyto dvě křivky nám ukazují, jak je český pracovní trh ‚vyzobán‘ do posledního elektrikáře nebo účetní, což jsou jen příklady dlouhodobě těžko obsaditelných pozic,“ potvrzuje složitost situace Gabriela Sáričková Benešová, ředitelka HR a komunikace skupiny Sev.en.
Právě pracovníci technických profesí a řemesel nyní v energetice podle mluvčí skupiny Sev.en chybí nejvíce. „Chybí jak elektroinženýři, tak například zámečníci či elektrikáři. Důvodů je více, ale ten hlavní je podle našich zjištění náročnost energetiky jako oboru. Na jedné straně je energetika stabilní a silný zaměstnavatel, na straně druhé vyžaduje specifické dovednosti, odbornost a chuť se dále učit,“ vysvětluje Sáričková Benešová.
Nedostatek technických pracovníků potvrzuje i Petra Bendová, EHS&HR manažerka společnosti C-Energy Planá: „Aktuálně hledáme například specialisty do oblasti technologického zajištění provozu s hlubšími zkušenostmi a znalostmi v oblasti energetiky, techniky provozu a údržby či provozní zámečníky, u kterých bývá občas komplikací absence příslušného svářečského oprávnění.“
Ve skupině ČEZ je pak situace kvůli sektoru jaderné energetiky specifická. „Vzhledem k naší strategii, která předpokládá rychlou dekarbonizaci našeho portfolia a důraz na bezemisní zdroje a energetické úspory, budeme i do budoucna poptávat vyšší stovky pracovníků. Například jen do oblasti jádra plánujeme v příštích deseti letech přijmout cca 2 600 zaměstnanců,“ vysvětluje Josef Lejček, vedoucí personalistiky skupiny ČEZ.
Do roku 2030 zanikne 330 tisíc pracovních pozic
Jak naznačují odborníci z oblasti energetiky, pracovní trh v Česku se zásadně promění, což potvrzuje i loňská studie Boston Consulting Group (BCG). Do roku 2030 přijde kvůli zániku pracovních pozic o práci na 330 tisíc současných pracovníků. Redukce pracovních pozic se dotkne především pomocných pracovníků ve výrobě, zprostředkovatelů služeb či provozovatelů prodejen a prodavačů. U každé z těchto profesí se do roku 2030 předpokládá přebytek víc než 20 tisíc zaměstnanců, které bude v mnoha případech čekat náročné přeškolení a rekvalifikace.
Za změnami na trhu práce stojí také globální trendy, jako je digitalizace a automatizace. Tyto trendy se propisují například i do logistiky, ve které však dlouhodobě scházejí zaměstnanci – ať už z důvodu nedostatku na trhu nebo kvůli vysoké fluktuaci – v současné době tak vedle sebe na řadě místech pracují lidé a roboti. „Je stále obtížnější obsadit pozice na pracovištích, kde se úkoly pravidelně opakují. Problém představují také výkyvy během roku, typicky akce Black Friday nebo Vánoce, které stávající zaměstnanci nejsou schopni pokrýt,“ komentuje Jindřich Kadeřávek, ředitel Element Logic Česká republika.
Nejvíc budou v Česku chybět řemeslníci
„Pokud stát, firmy a zaměstnanci nepřistoupí k aktivní adaptaci na změny na trhu práce, hrozí české ekonomice ztráta konkurenceschopnosti, nárůst nezaměstnanosti a zpomalení růstu HDP,“ stojí ve zprávě BCG s názvem Budoucnost českého pracovního trhu. Právě dříve zmínění řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby budou v Česku začátkem příštího desetiletí chybět nejvíc. Podle BCG se jejich nedostatek k roku 2030 vyšplhá až na 53 tisíc, což je bezmála dvojnásobek druhé největší skupiny chybějících pracovníků – kuchařů.
Rekvalifikace posilují, vloni je podle Úřadu práce absolvovalo přes 15 tisíc osob
Zhruba 55 tisícům pracovníků nebude stačit přechod na příbuzný obor, a budou muset podstoupit výraznější změnu kariéry. Východiskem z jejich situace se stanou vzdělávací kurzy, obsáhlá školení a rekvalifikace. V Česku se však v současnosti vzdělávání podle Eurostatu účastní jen zhruba 8 % dospělých, což je pod průměrem Evropské unie. Samotnými rekvalifikacemi, které zájemcům každoročně zajišťuje Úřad práce, prošlo loni 15 347 osob, což je bezmála dvakrát tolik, než v roce 2020, kdy pracovní trh řešil spíše dopady pandemie.
