Odkryl to reprezentativní průzkum personální společnosti Předvýběr.CZ, pro který data sesbírala agentura Talk Online Panel ‒ rozhodně velký vliv duševní pohody na práci uvedlo 73 % dotazovaných pracujících a současně 39 % lidí říká, že se o jejich duševní zdraví zaměstnavatel nijak nestará.
„Průzkum ukázal, že v oblasti péče o psychiku svých lidí mají firmy velké rezervy, přitom je i v jejich ekonomickém zájmu, aby se problematice víc věnovali. Sami zaměstnanci si o to říkají,“ shrnuje František Boudný, ředitel Předvýběru.CZ. Konkrétně 77 % lidí by uvítalo, kdyby se o ně zaměstnavatel víc staral.
Na druhou stranu je celá řada věcí, jak se firmy snaží o lepší pracovní podmínky, nejčastěji flexibilní pracovní dobou (19 %), delší dovolenou (18 %), trváním na jejím důsledném čerpání (17 %) nebo umožněním práce z domova a právem na odpojení po pracovní době (v obou případech po 16 %). Psychologa nebo jiného odborníka na duši svým zaměstnancům platí pět procent firem a téměř čtyři procenta zaměstnanců mají k dispozici nějakou online aplikaci.
Za poslední rok měla práce negativní vliv na víc než třetinu lidí
Téměř šestnáct procent dotazovaných uvedlo, že za poslední rok se v souvislosti s prací jejich duševní zdraví zlepšilo, ale 36 % jich naopak hlásí zhoršení. Syndromem vyhoření si podle průzkumu prošlo 19 % lidí a dalších téměř čtyřiadvacet k němu má blízko.
Největší tlak na zaměstnance vytváří špatné finanční ohodnocení (37 %), konfliktní lidé (rovněž 37 %) a špatná komunikace v týmu nebo s nadřízeným (36 %).
Personální agentura Předvýběr.CZ pmezi stovkou stálých respondentů z řad majitelů, šéfů a personalistů firem rovněž zmapovala, jak k duševnímu zdraví zaměstnanců přistupují zaměstnavatelé.
Nejčastěji zmiňovaným nástrojem je flexibilní pracovní doba a možnost pracovat z domova (v obou případech ji uvedlo 72 % zaměstnavatelů). Pomyslnou dvojkou je delší dovolená (64 %) a na třetím místě je důsledné vyžadování jejího čerpání (56 %).
Velmi dobrou zprávou je, že čtyři z deseti firem po pracovní době nevyžadují po svých zaměstnancích dostupnost po telefonu, e-mailem nebo jinak.
„Je pochopitelné, že práce s časem je pro zaměstnavatele v zásadě nejefektivnější řešení, které navíc zaměstnanci ocení. Rozhodně to není ale jediná možnost, firmy si uvědomují, že je v jejich ekonomickém zájmu také investovat do pohody svých lidí,“ shrnuje František Boudný, ředitel Předvýběru.CZ.
Pětina firem pro svoje lidi najímá psychologa, psychoterapeuta nebo jiného konzultanta “pro pohodu” a zhruba v každé desáté k péči o duši využívají nějaké technologické nástroje.
Na jednoho zaměstnance v rámci péče o jejich duševní zdraví firmy vydají v průměru do pěti set, respektive 500-1000 korun měsíčně (v obou případech to uvádí pětina respondentů). Téměř každý druhý zaměstnavatel ale nedá ani korunu.