Z průzkumu agentury Hofmann Personal vyplynulo, že téměř dvě třetiny uprchlíků z Ukrajiny chtějí zůstat v Česku a hledat si zde dlouhodobou práci. I přesto, že 59 % jich má vysokoškolské vzdělání, zaměstnání kvůli jazykové bariéře nachází nejčastěji ve výrobě.
Koncem května se na brněnském výstavišti uskutečnil veletrh práce, na kterém šedesátka vystavovatelů nabízela lidem prchajícím před válkou pracovní příležitosti. Akce se zúčastnilo přibližně 1500 ukrajinských uchazečů o zaměstnání, 85 % z nich tvořily ženy. Z průzkumu realizovaného mezi účastníky vyplynulo, že práci aktuálně hledá 87 % z nich, zbylých 13 % zaměstnání již má, ale chce ho změnit. Čtvrtina respondentů pracovala ve své domovské zemi v oblasti obchodu a ekonomiky, 13 % ve výrobě a 12 % v administrativě a HR. „Firmy aktuálně nejvíce poptávají kvalifikované kandidáty do výroby, elektra či IT. Průzkum však jasně ukázal, že uchazeči s těmito odbornostmi zde nejsou. V IT dříve pracovaly pouze necelé 4 % příchozích uprchlíků a v oblasti elektra to není ani celé procento,“ říká Gabriela Hrbáčková, ředitelka personální agentury Hofmann Personal a členka Řídícího výboru Sdružení pro zahraniční investice – AFI. V Česku hledá téměř třetina práci ve výrobě, 15 % pak v obchodu a ekonomice a 9 % v gastronomii. Vystavovatelé nabízeli na veletrhu práci nejčastěji v Brně a Jihomoravském kraji, výjimkou však nebyly ani ostatní regiony v Česku.
Dlouhodobý úvazek hledá až 80 % uprchlíků
Z průzkumu dále vyplynulo, že o volných místech vhodných pro ukrajinské uprchlíky zaměstnavatelé nejčastěji informují prostřednictvím Úřadu práce, téměř třetina pak využívá portál jobs.cz a 12 % si vytvořilo vlastní web v ukrajinštině. Plných 41 % zaměstnavatelů nabízí ukrajinským občanům práci na hlavní pracovní poměr na dobu určitou, téměř třetina pak na dobu neurčitou a zhruba 15 % na dohodu o pracovním provedení nebo činnosti. Nejčastěji firmy uprchlíky nabírají do jednosměnných provozů, kde nabízejí jednotky až desítky volných pracovních pozic. „Plných 80 % respondentů z řad ukrajinských uprchlíků hledá dlouhodobou práci, takto velký podíl je dán i tím, že 64 % jich chce v České republice zůstat nastálo,“ říká Gabriela Hrbáčková. Téměř dvě třetiny ukrajinských občanů preferují práci na plný úvazek, zbylá třetina by chtěla raději úvazek zkrácený, a to zejména z důvodu nutnosti skloubit práci s péčí o děti.
Problémem je jazyková bariéra
Třetině zaměstnavatelů stačí pracovníci se základním vzděláním, 26 % požaduje od uchazečů výuční list, stejný podíl hledá absolventy středních škol a pouze 16 % firem potřebuje uchazeče s vysokoškolským vzděláním. To má sice plných 59 % respondentů, kvůli jazykové bariéře však nejsou schopni nalézt pracovní příležitosti ve svém oboru. „Právě u odbornějších pozic je jazyková bariéra problémem nejčastěji. Setkáváme se s právníky, učiteli, ekonomy nebo účetními, jejichž zaměstnávání v jejich oboru komplikuje fakt, že neumí ani česky ani anglicky. V případě manuálních prací tento problém odpadá, pro účely zaškolení a základní komunikaci jsou obvykle pro tyto pracovníky k dispozici ukrajinsky hovořící koordinátoři,“ vysvětluje Gabriela Hrbáčková a dodává: „Plných 99 % respondentů uvedlo, že jsou ochotni učit se kvůli práci česky. I proto by řada zaměstnavatelů uvítala v oblasti jazykového vzdělávání pomoc ze strany státu, a to ať už ve formě lektorů či příspěvků na kurzy.“ Finanční pomoc v podobě dotací, úlev na daních nebo příspěvku na pracovní místo či mzdu byla pak další zmiňovanou oblastí, ve které by společnosti uvítaly pomoc.
