Možnost pracovat částečně z kanceláře a částečně mimo ni se v mnoha firmách stává standardem. Zaměstnanci si pochvalují work-life balance a podnikům může hybridní pracovní prostředí přinést vyšší míru efektivity, zabezpečení i udržitelnosti. Před zavedením ale musí zvážit všechny aspekty. Společnost Canon se v rámci komunikačního projektu Kancelář v životě – život v kanceláři ptala na pozitiva i rizika „hybridu“ desítky odborníků – od experta na technologie přes poradkyni ministra až po digitálního nomáda.
Pracovní paradigma se změnilo. Mnoho lidí už nechce trávit celé dny v kanceláři a touží po flexibilitě, práci „odkudkoliv a kdykoliv“. A firmy jim díky technologiím mohou vycházet vstříc. Vzniká tak hybridní pracovní prostředí, které ale nemusí být vhodné pro každého. „Pandemie je pryč, ale hybridní model zde už zůstal. A podle nás je to dobře. Ale pokud se každá firma a její zaměstnanci na zavedení tohoto modelu nepřipraví po technologické nebo psychické stránce, mohou nastat nesnáze. Chtěli jsme o tom otevřít diskusi,“ komentuje projekt Eva Kučmášová, šéfka komunikace Canonu ve střední Evropě. Záběr oslovených expertů, jejichž názory se objevovaly na speciální microsite, byl proto opravdu široký a projekt přinesl do debaty o hybridním pracovním prostředí mnohdy nečekané úhly pohledu.
Výhoda pro obě strany
Podle Jany Skalkové, vrchní poradkyně Ministerstva práce a sociálních věcí, by měly firmy hybridní způsob práce podporovat. „Zaměstnavatelé uvádí nedostatek kvalifikovaných specialistů jako jedno z aktuálních rizik pro své podnikání. Přitom jsou zde skupiny zaměstnanců mající o práci dlouhodobý zájem. Třeba rodiče malých dětí, lidé 55+ nebo pečující, kteří velmi stojí o uplatnění svých dovedností a zkušeností na trhu práce. Pouze potřebují vytvořit podmínky. Flexibilita je zkrátka cestou výhodnou pro obě strany, zaměstnance i zaměstnavatele.“ Rozhovor sdílelo na sociálních sítích samo MPSV v rámci komunikace novely zákoníku práce týkající se pravidel pro „home office“.
Petr Hnilička z Canonu zdůraznil ve svém komentáři roli technologického řešení. „Hybridní způsob práce nedává smysl, pokud firma nefunguje na cloudu. Dnes už totiž nejde jen o schraňování dokumentů na virtuálním úložišti. Systémy, jako je uniFLOW Online, umožňují plnohodnotnou správu firemních procesů včetně tisku nebo skenování na domácím zařízení, pokud zaměstnanec pracuje mimo kancelář,“ říká Hnilička a dodává, že digitální kancelář založená na cloudu je zároveň efektivnější a bezpečnější než kancelář klasická, kde se většina procesů řeší na papíře.
Perfektní work-life balance
Šéfredaktor deníku e15 Nikita Poljakov se zamyslel nad dopady „hybridu“ na novinářskou profesi. „Kreativita je velice vzácná věc, a čím víc lidé tráví čas doma, tím se jejich kreativita snižuje. Proto jsem rád, že home office neovládl české kanceláře.“ Jiný názor má work-life koučka Andrea Považanová, podle níž „práce z domova naplňuje podvědomou lidskou potřebu svobody a možnosti si určovat svá vlastní pravidla.“ Hlavně pozitiva vidí i digitální nomád Víťa Válka. „S inovacemi v technologiích a rychlejším internetem je práce na dálku hračka. Doznává sice drobných kompromisů, ale vyvažuje to možnost trávit dny v novém prostředí,“ říká. Jeho komentář sdílela LinkedInová skupina Na volné noze s 33 000 členy a několik velkých cestovatelských skupin na Facebooku.
Probíhající sociální experiment
Před přílišným optimismem varuje HR ředitelka NN životní pojišťovny a penzijní společnosti Hedvika Holá. „Hybridní způsob práce považuji za jakýsi sociální experiment, který stále ještě probíhá a jehož jsme všichni součástí. Přišel náhle s pandemií a nastolil rychlé změny v našem pracovním i osobní životě namísto toho, abychom k nim přirozeně dospěli. A s jeho dopady, řadou pozitivních, několika negativními, ale hlavně spoustou těch, které ještě ani neumíme dohlédnout, se musí každá firma vyrovnávat po svém,“ říká Holá s tím, že práce z domova nemusí být rájem pro všechny. Přínos ale vidí v možnosti dnešních zaměstnanců vybrat si, jaký přístup jim vyhovuje.
O svůj pohled se podělila také interiérová designérka Iva Bastlová, vrchní fyzioterapeut ÚVN v Praze David Vrbický, nutriční terapeutka Veronika Pourová nebo manažerka komunikace a diverzity v Canonu Jitka Štědroňová. Ta tvrdí, že ženy na mateřské, kterým hybridní způsob umožní pracovat, mohou být pro firmu dokonce větším přínosem než jejich kolegové v kanceláři.