S příchodem pandemie koronaviru firmy, kterým to povaha podnikání umožnila, přesunuly své procesy do domácího prostředí. Pro mnohé zaměstnance, ale i zaměstnavatele, je to úplně nová zkušenost. Ačkoliv dříve v některých organizacích nebyla práce na dálku vůbec možná, stala se nutností. Jaké mohou být dopady této nenadálé situace na efektivitu práce, lidské zdroje a finance?
Před několika lety jsem se sešel s vizionářem, majitelem malé softwarové firmy, který řídil několik oddělených vývojových týmů na různých místech České republiky. Všechno řídil na dálku přes Skype a další nástroje. V jeho vizi neexistovaly kanceláře a pro některé byl bláznem. Přesto mu byznys fungoval. Nedovedl jsem si to tenkrát představit. I dnes většina zaměstnavatelů vzdálenou spolupráci zavrhuje, ačkoliv je mezi zaměstnanci oblíbená. Březnový obrat tento způsob fungování dočasně zavedl do většiny, a to nejen technologických.
Přechod na práci z domova určitě nebyl jednoduchý. Firmy se musely poprat s výzvami od zajištění notebooků s VPN, přes posílení telekomunikačních linek a infrastruktury po zajištění potřebných softwarových licencí a dalšími komplikacemi. Během dvou týdnů však dokázaly nalézt nový způsob práce nejen pro vývojové týmy, ale také pro back-office oddělení nebo call-centra. Například podle studie asociace ABSL pracuje nyní přes 90 % zaměstnanců center služeb z domova.
Za svou praxi v konzultační společnosti a následně také na klientské straně jsem poznal mnoho situací, kdy vzdálená práce byla ze strany zaměstnanců žádaná, ale nebyla možná. Dnes už ano. Předpokládám, že zájem zaměstnanců využívat home office vzroste ještě více, než tomu bylo před pandemií.
Manažeři získávají nové zkušenosti s řízení zaměstnanců vzdáleně, z čehož dříve měli obavy. Vyvstávají otázky – jak budu řídit jejich práci? Jak budu kontrolovat jejich efektivitu? Jak budu kontrolovat jejich docházku? Jak zajistím řešení operativních problémů?
Dnes jim pomáhají technologie a také některé oprášené manažerské poučky. Někdy z liberálního demokratického proudu, někdy z vojenského přímého řízení.
Pracovní trh v ČR
Podle analýz Davida Marka ze společnosti Deloitte a také dle prognóz OECD zpomalí globální růst ekonomiky pod 2,5 % a mnoho velkých ekonomik se dostane až do recese. Toto se může dotknout také České republiky, kde každý měsíc karantény přináší škody v rozmezí 2,1 – 3,5 % HDP. Co to znamená? Investiční aktivity se budou kriticky přehodnocovat, naplánované projekty se budou omezovat. Firmy čeká prudký nárůst nákladů v důsledku urychleného přechodu na vzdálený model fungování. Zároveň je čeká hledání úspor v rozpočtech, přehodnocení využívání kancelářských prostor, snižování všech zbytných nákladů a to, pokud možno, bez negativního dopadu na efektivitu práce. To vše pod tlakem snížené poptávky od zákazníků.
Již dnes je jasné, že současný stav bude mít dlouhodobé důsledky. Operační model firem se mění, stejně jako se u některých mění jejich obchodní modely. Co v Acamaru očekáváme, že místní organizace a pracovní trh v příštích měsících ovlivní:
- výrazně vyšší zájem zaměstnanců o využívání home office a vzdálené práce,
- hledání nástrojů a jejich správného užití pro efektivní řízení týmu na dálku,
- diskuse finančních rozpočtů a nákladů na hledání efektivního využití kancelářských prostor,
- možnosti flexibilního využívání pracovního trhu bez ohledu na hranice měst nebo států,
- nový operační model řízení, nová kritéria měření výkonu a definice nového BAU,
- nové způsoby motivace zaměstnanců, definice firemní kultury a firemních standardů.
Situace ve výzkumu a vývoji
Rozvoj R&D v ČR závisí na makroekonomickém vývoji v rámci EU a ČR. Můžeme očekávat růst zájem o externí vývojáře kvůli nákladům, flexibilitě a nižší míře rizika, dojde také k ochlazení trhu v oblasti technologického vývoje. Proto při náboru bude z čeho vybírat jak v rámci ČR, tak za hranicemi.
Současná nová zkušenost rozhodně otevře oči novým možnostem včetně náboru plně zahraničních týmů či trvale vzdálených pracovníků. Kritická bude finanční perspektiva, řízení pracovního výkonu a schopnost zadávat práci na dálku.
Předpokládám ochlazení celého pracovního trhu v R&D, takže nečekám významnou fluktuaci. Nicméně klíčoví specialisté mohou mít obavy z budoucnosti. Takže pokud něco dělat, tak více komunikovat strategii, budoucí projekty a plány a ujišťovat o stabilitě. Specialisti a experti budou (podobně jako ostatní) hledat jistoty. Takže upřednostní stabilní firmy, dlouhodobé projekty se zajištěným financováním a důvěra. To bude kritické faktory úspěchu, jak nové lidi získat a klíčové si udržet.
Autor František Mareth je Business Development Consultant ve společnosti Acamar, která pomáhá velkým firmám s plánováním a zdroji pro výzkum a vývoj.
