Česká ekonomika přichází každý rok o stovky miliard korun z důvodu onemocnění a úrazů ekonomicky aktivních obyvatel. Jen loni činila ztráta produktivity v důsledku dočasné pracovní neschopnosti 263 mld. Kč. Nejvíc se to týká zpracovatelského průmyslu, zdravotní a sociální péče a obchodu. Nejvyšší míru absencí mají lidé pracující v administrativě. Vyplývá to z aktuální studie vědců z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity, na které se podíleli i odborníci SYRI.
„Ztráta produktivity v důsledku dočasné pracovní neschopnosti představuje v české ekonomice významný a dosud málo diskutovaný problém. Ta loňská odpovídá zhruba pěti procentům hrubé přidané hodnoty celé české ekonomiky,“ uvedl jeden z autorů studie a vědec SYRI Jakub Hlávka. Nejvyšší absolutní ztráty vykazuje dlouhodobě zpracovatelský průmysl (87,4 mld. Kč v roce 2024). Nejvyšší relativní ztráty v poměru k produkci odvětví trápí sektor administrativních činností, kde ztráty v průměru dosahují 11,2 % hrubé přidané hodnoty daného odvětví.
„Jedním z možných vysvětlení může být charakter této práce. Některé pozice umožňují práci snáze delegovat či odložit, což může usnadnit rozhodnutí čerpat nemocenskou. Oproti tomu v oborech, kde je práce těžko zastupitelná, typicky ve výrobních odvětvích, může být tlak na přítomnost na pracovišti vyšší,“ vysvětluje Barbora Tachezyová z Masarykovy univerzity.
Svou roli podle ní zřejmě hraje i rozdílná výše mezd. V odvětvích s nižšími příjmy může nemoc znamenat větší dopad na domácí rozpočet, což vede k přecházení nemocí. Tento přístup ale může paradoxně zvyšovat riziko nákazy dalších kolegů a kumulovat ztráty produktivity. Naproti tomu pro administrativu jsou typické open space kanceláře, v kterých je statisticky vyšší pravděpodobnost vybírání volna z důvodu nemoci.
Zatímco celkový počet případů pracovní neschopnosti v letech 2021–2024 zůstává stabilní či mírně roste a podléhá sezónním vlivům, průměrná délka jednoho případu se zkracuje. Z pohledu diagnóz způsobují největší ekonomické ztráty nemoci pohybového aparátu (76 mld. Kč v roce 2024), následované nemocemi dýchací soustavy (41 mld. Kč v roce 2024), mezi které patří i preventabilní respirační onemocnění jako chřipka.
Studie upozorňuje, že velký potenciál má prevence. Například odhadované ztráty způsobené právě chřipkou a pneumonií dosáhly v roce 2024 4,8 mld. Kč, což významně převyšuje odhadované náklady na preventivní vakcinaci ekonomicky aktivních obyvatel. Dominantní postavení nemocí pohybového aparátu představuje strategickou výzvu pro stárnoucí českou populaci. Podle Hlávky by se sledování nepřímých nákladů nemocnosti mělo stát standardním nástrojem veřejných politik, s cílem odhalit, kde se nejvíce vyplatí investovat do prevence a zdraví celé společnosti.
„Odhadované stovky miliard představují pouze tu část nákladů, kterou jsme schopni vyčíslit. Skutečný přínos efektivní prevence se projeví nejen v silnější ekonomice, ale především ve vyšší kvalitě života, která je pro společnost tou nejcennější hodnotou,“ dodal Hlávka.