Mzdy v Česku rostou letos v průměru o 4,25 %. Ukázal to aktuální mzdový průzkum personální agentury Grafton Recruitment, který mapuje úroveň mezd na jednotlivých pracovních pozicích v devíti sektorech trhu napříč regiony ČR. Nejrychleji rostly mzdy v logistice (8 %) a ve farmacii a zdravotnictví (5,3 %), naopak nejnižší tempo růstu hlásí HR a administrativa (3,2 %) stejně jako informační technologie, kde mzdy již narazily na svůj strop.
I přes nejistotu v globální ekonomice zůstává český trh práce vysoce konkurenční. Nezaměstnanost se drží kolem 4,5 % a firmy nadále složitě hledají zaměstnance. Největší potíže hlásí výrobní podniky, logistika a sektor služeb. Nedostatek pracovníků v těchto oborech je často spojen s náročnějšími směnnými provozy, nižšími mzdami a omezenou flexibilitou. Fluktuace je zde proto vysoká – zaměstnanci jsou často ochotni odejít i kvůli drobnému navýšení mzdy nebo výhodnějším benefitům, které jim nabídnou u konkurence. „Zajímavé je, že zaměstnavatelé na odchody svých lidí stále nedokážou účinně reagovat. Přibližně dvě třetiny firem by se snažily pracovníky udržet zvýšením mzdy o 5 až 10 procent, takový krok by ale reálně přesvědčil k setrvání jen asi pětinu těch, kteří už zvažují odchod. Některé firmy navýšení mzdy jako nástroj na udržení zaměstnanců odmítají úplně, většinou z důvodu, že by individuální navýšení mzdy spustilo řetězovou reakci i mezi ostatními zaměstnanci. Firmy by si však měly uvědomit, že nábor a zaučení nových lidí je výrazně dražší než investice do navýšení mzdy kvalitních lidí na odchodu,“ říká Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment, dle nějž na významu získávají i finanční benefity. I v této oblasti však existuje disproporce mezi tím, co požadují zaměstnanci, a tím, co poskytují zaměstnavatelé. „Finanční benefity dnes požaduje 97 % zaměstnanců, kancelářské profese na ně ale dosáhnou jen zhruba v 60 % případů, dělnické pak ještě o polovinu méně,“ dokresluje situaci Martin Malo.
Z regionálního pohledu zůstává největší zájem o nové zaměstnance v Praze a Středočeském kraji, kde na trhu práce panuje vysoká konkurence a firmy často musejí přistupovat k individuálnímu vyjednávání. V krajích jako je Karlovarský, Ústecký nebo Moravskoslezský se firmy zase potýkají s nedostatkem odborníků, často způsobeným odlivem pracovních sil mimo region. „Zkušenosti z terénu ukazují, že schopnost firem reagovat na inflační vývoj a regionální zaměstnavatelskou konkurenci – ať už formou navyšování mezd, rozšířením nabídky benefitů nebo investicemi do flexibility práce – hraje v udržení zaměstnanců zásadní roli. Kandidáti dnes také mnohem více sledují rovnováhu mezi pracovním a osobním životem a zaměstnavatelé, kteří to dokážou nabídnout, mají dočasně na trhu výhodu,“ komentuje Martin Malo.
Hlavní zjištění průzkumu v jednotlivých oborech:
IT a telekomunikace: Mezi technologiemi a flexibilitou
IT trh zůstává dynamický, ale zároveň náročný. Nejvíce žádaní jsou DevOps specialisté, bezpečnostní manažeři, embedded vývojáři, enterprise architekti nebo SAP konzultanti. Firmy hledají profily kombinující technické znalosti s přesahem do strategie, což komplikuje obsazování pozic. Výjimkou nejsou ani pozice kombinující více technologií, například front-end a back-end nebo Java a Kubernetes. Přetlak uchazečů je patrný jen na juniorských pozicích, jako jsou Python developer nebo data analytik, a to zejména mezi absolventy rekvalifikačních kurzů.
Dříve oblíbená spolupráce na IČO v IT ustupuje, kandidáti častěji vyhledávají stabilitu a zaměstnanecké poměry. Mzdy u řady pozic narazily již loni na strop, roli tak hraje celkový balíček – flexibilita a možnost práce z domova, dlouhodobé projekty a technologie. Kandidáti odmítají povinnou docházku do kanceláře 3x týdně, pokud pro to není opodstatnění. Doba obsazení klíčových pozic trvá běžně 5, 8, ale i více týdnů.
Inženýring a výroba: Nové technologie, staré nedostatky
Výrobní sektor zůstává pod tlakem, nadále v něm chybí především technicky kvalifikovaní uchazeči. Největší zájem je o PLC programátory, procesní inženýry, automatizanty, údržbáře nebo mistry výroby. Výraznou pomoc představuje zahraniční pracovní síla, zejména u dělnických profesí, bez které by firmy v řadě regionů, jako je například Plzeňsko či Ústecko, jen těžko pokryly potřeby výroby.
Digitalizace a automatizace přináší nové pozice, k nimž vedle samotných programátorů robotů patří například i datoví analytici ve výrobě nebo koordinátoři Industry 4.0. Zároveň s tím se zvyšují nároky na digitální dovednosti, samostatnost a multiskilling u celé řady pozic. Mezi firmami i kandidáty roste tlak na vyšší základní mzdy a lepší work-life balance. Tam, kde to umožňuje charakter práce, přibývá zkrácených úvazků nebo možností volit si pracovní směny dle vlastních preferencí. Mzdy meziročně rostly o 5-8 %.
Firmy musí aktivně přizpůsobovat nábor, trh zůstává výrazně řízen uchazeči. Ti zvažují nejen mzdu, ale i dojezd do zaměstnání, pracovní prostředí a firemní kulturu. Průměrná doba obsazení pozice se pohybuje od 2 týdnů u dělníků po 4 měsíce u inženýrských a vedoucích pozic.
Stavebnictví a reality: Boj o lidi a nástup technologií
Tuzemské stavebnictví zůstává výrazně závislé na zahraničních pracovnících, bez nich by se řada projektů vůbec nerealizovala. Největší poptávka je po projektových manažerech, stavbyvedoucích, rozpočtářích, řemeslnících i kvalifikovaných technicích, například staticích, geodetech či stavebních dozorech. Nejhůře se obsazují autorizované pozice s jazykovými znalostmi. Naopak přetlak panuje u administrativních pozic, juniorních obchodníků v realitách a u uchazečů bez technického vzdělání.
Kvůli nedostatku lidí i zdlouhavému náboru, který se u inženýrských pozic často protáhne i na 3-5 měsíců, dochází v mnoha případech ke zpoždění realizovaných projektů. V oborou jsou patrné zvyšující se nároky na zaměstnance. Vedle tlaku na orientaci v legislativě, ať už jde o stavební zákon, ESG, či digitalizaci, je důležitá i znalost softwarů, jako je AutoCAD, ArchiCAD, Revit či BIM. Důraz se klade i s na schopnosti komunikace a řízení lidí na stavbě.
V souvislosti s novými technologiemi a důrazem na udržitelnost vznikají i nové pozice, jako jsou BIM koordinátoři, specialisté na ESG a udržitelnost nebo správci chytrých budov. V realitách pak roste význam digitálního marketingu a správy nemovitostí. Mzdy zde stagnují nebo rostou jen mírně v rozmezí 3-5 %. Uchazeči žádají férové zázemí, stabilitu a jsou méně ochotní za projekty cestovat napříč republikou.
Bankovnictví a finance: Nové pozice, staré výzvy
Bankovnictví a finanční sektor procházejí výraznou proměnou. Zatímco nároky na zaměstnance v některých oblastech mírně klesají, a to například díky technologické podpoře jazykových kompetencí, v souvislosti s rozšířením využívání AI, digitalizací a důrazem na ESG agendy vznikají zcela nové a vysoce expertní pozice. Objevuje se například AI Risk Analyst, ESG Finance Manager nebo AML analytik zaměřený na data. Díky zavádění open finance platforem se hledají i odborníci na API integrace, data sharing a digitální bankovnictví. Důležitou oblastí je pak i kybernetickou bezpečnost, kde nově důležitou roli hrají AI experti.
Mezi nejžádanější patří tradičně finanční analytici, investiční specialisté a experti na fúze a akvizice. Největší problém s obsazením mají firmy u specializovaných pozic, jako jsou Treasury Specialist, Risk manažeři nebo daňoví experti se znalostí mezinárodních standardů. Přetlak kandidátů se paradoxně objevuje v oblasti účetnictví, kde se ale vysoké nároky uchazečů například na home office, lokalitu či typ týmu mohou míjet s reálnou nabídkou.
Mzdy v oboru rostou jen mírně, větší flexibilitu pozorujeme spíše u nefinančních benefitů.
Obchod, retail a marketing: Flexibilita a komplexnost na prvním místě
Obchodní a marketingové týmy čelí tlaku na kvalitu i efektivitu. Firmy hledají obchodníky s technickým zaměřením, CRM a datové analytiky nebo specialisty na automatizaci a AI v marketingu. Velmi často firmy poptávají i kandidáty s komplexními marketingovými zkušenostmi, nejen s úzkým zaměřením, jak bylo běžné dříve. Nejhůře se obsazují manažerské pozice v retailu mimo velká města, kde chybí kandidáti ochotní dojíždět nebo se přestěhovat. Naopak největší přetlak panuje na juniorních pozicích v marketingu, zákaznickém servisu a kreativních pozicích, jakou jsou copywriteři či grafici.
Obor se rychle proměňuje, v marketingu se objevují nové specializace spojené s AI, datovou analytikou a automatizací. V retailu pokračuje digitalizace provozů a rozšiřování samoobslužných systémů. Mzdy rostou hlavně u analytických a obchodních pozic, kde stoupá tlak na vyšší fixní složku. Kandidáti požadují flexibilitu, smysluplnost práce a možnost rozvoje a také si častěji než dříve vybírají, kam nastoupí. Stále častější je i scénář, kdy se uchazeči bez vysvětlení odmlčí, přestanou komunikovat a nedorazí na pohovor.
Nákup a logistika: Závislost na zahraničí a nárůst významu automatizace
Logistika a nákup patří k nejvytíženějším segmentům tuzemského trhu. A zároveň k těm nejvíce závislým na zahraniční pracovní síle. Bez pracovníků z Ukrajiny, Srbska či Filipín se už dnes většina firem neobejde. Administrativní překážky však nadále prodlužují dobu náboru, někdy až na 3–4 a více měsíců. Největší poptávka je po řidičích kamionů, skladnících a operátorech VZV. V administrativě chybí zkušení nákupčí nebo disponenti se znalostí dat a jazyků, u běžných kancelářských pozic je nabídka kandidátů vyšší.
Obor se mění s digitalizací – vznikají nové pozice jako specialisté na automatizaci, ESG logistiku nebo datovou analytiku v dodavatelském řetězci. Spolu s tím rostou i požadavky na práci s moderními technologiemi, například práci s ERP nebo WMS by měly ovládat i provozní pozice. Vyšší nároky mají ovšem i uchazeči – požadují férovou mzdu, rychlý nábor, flexibilitu směn a často i zkrácené úvazky.
Mzdy meziročně vzrostly o 6–10 %, přibývá nástupních bonusů, příspěvků na dopravu a relokačních balíčků. Fluktuace je nejvyšší ve směnných provozech, zejména kvůli dojíždění, náročnosti a růstu životních nákladů.
Lidské zdroje, administrativa a právo: Velká konkurence, ale i možnost výběru
HR je jedním z mála sektorů, kde registrujeme přetlak uchazečů. Zájem mají zejména o pozice HR manažerů a juniorních náborářů bez praxe. Vysoká poptávka uchazečů je patrná i v případě administrativních pozic bez jazykové vybavenosti a nabídek vhodných pro čerstvé absolventy právnických škol. Ze strany firem jsou naopak nejžádanější zkušení právníci, advokáti a advokátní koncipienti, jejichž nedostatek je dlouhodobý. V HR pak nejvíce chybí specialisté pro nábor technických pozic, jako je IT nebo inženýring. Rostoucí význam hrají i interim HR role, kdy si firmy najímají odborníky na přechodná období nebo restrukturalizace.
Zatímco mzdy v HR a administrativě stagnují, právo zaznamenává mírný nárůst. Uchazeči kladou větší důraz na flexibilitu, firemní kulturu a otevřenou komunikaci. U zájemců o nižší pozice v administrativě registrujeme větší nespolehlivost, která se projevuje nedostavením se na pohovor nebo rychlými odchody ve zkušební době. Právní profese čelí novým nárokům v podobě orientace v ESG, IT smlouvách či mezinárodním prostředí.
Farmacie a zdravotnictví: Odbornost na prvním místě
Farmaceutický a zdravotnický sektor patří dlouhodobě k oblastem s vysokou odborností a stabilní poptávkou. Nejžádanější jsou obchodní pozice – reprezentanti a lékárníci, kteří musí ovládat češtinu a často i specializovaná pravidla, například SVP. Mezi nejobtížněji obsaditelné patří takové pozice, jako je Medical Advisor nebo specialisté na regulatory affairs. Přetlak uchazečů se objevuje u marketingu a obchodu, často však chybí zkušenosti z oboru, zejména u Rx segmentu. Uchazeči z jiných odvětví, například z oblasti rychloobrátkového spotřebního zboží, si častěji nacházejí cestu do OTC části farmacie.
Mzdy meziročně rostou, a to díky důrazu na vysokou odbornost a specializaci. Farmaceutické firmy navíc tradičně nabízejí atraktivní benefity: 6 týdnů dovolené, dny zdravotního volna, nadstandardní péči, až tři dny práce z domova týdně. Uchazeči oceňují možnost využití angličtiny, flexibilní pracovní dobu a především stabilitu. Naopak k častým důvodům fluktuace patří restrukturalizace nebo fúze.
Podnikové služby: Meta 200 tisíc zaměstnanců dosažena
Obor podnikových služeb pokračuje v růstu – expanzi letos dle dat oborové asociace ABSL plánuje celkem 59 % center, a to by mělo přinést meziroční růst zaměstnanosti celého sektoru o dalších 6 % až na přibližně 200 000 zaměstnanců. Jde přitom o pracovníky z kategorie bílých límců s širokou škálou specializací – od IT, přes finance, HR a logistiku až po datovou analytiku, kyberernetickou bezpečnost či výzkum a vývoj.
Vzhledem k požadavkům center na jazykovou vybavenost svých lidí je zřejmé, že bez zapojení zahraničních pracovníků se podnikové služby ani v budoucím období neobejdou. Cizinci dnes tvoří plných 43 % všech zaměstnanců tohoto oboru. Dvě třetiny z nich přichází ze zemí EU, třetina pak z tzv. třetích zemí, kde ovšem nábor stále naráží na komplikace spojené s vízovou agendou. Ta limituje rychlost náboru a zvyšuje náklady na získání kandidátů.
Dobrou zprávou je, že kromě růstu zaměstnanosti se v oboru podnikových služeb v České republice i nadále mírně navyšují i mzdy. Nejčastěji v rozmezí 3-5 %, a to zejména v případě expertních rolí a pozic vyžadujících znalost méně obvyklých jazyků. Velmi dobrý příklad pak firmy z tohoto oboru dávají zbytku trhu svým přístupem k rovnému odměňování. Ukazují, že nová právní úprava si vyžaduje přípravu nejen z pohledu správného a obhajitelného nastavení mezd, ale i z pohledu vlivu na firemní kulturu společností.