Nálada zaměstnanců v průběhu minulého roku postupně klesala, vyplývá z dat nástroje Hedepy Vibe, který měří náladu tisíců zaměstnanců napříč firmami ve střední a východní Evropě. Nejspokojenější ze sledovaných zemí jsou překvapivě Češi, i zde ale došlo k mírnému poklesu. Vedle pracovního přetížení a problémů v komunikaci hrají významnou roli také potíže mimo práci, které firmy nemají plně pod kontrolou, ale které se přímo promítají do výkonu zaměstnanců. O to důležitější je otázka, jak mohou zaměstnavatelé udělat pro lepší psychohygienu svých lidí.
Firmy se o mapování nálad svých zaměstnanců zajímají stále častěji a Hedepy Vibe je jedním z nejvyužívanějších nástrojů. Data z něj ukazují, že pokles nálady nebyl jednorázový, ale probíhal postupně v průběhu celého minulého roku. Zatímco v lednu průměrné hodnocení značilo obecně dobrou náladu, v listopadu už data ukazovala spíše posun směrem k negativním hodnotám. Náladu loni nezlepšily ani letní měsíce. Příčiny jsou přitom různorodé a zdaleka nesouvisí jen s prací jako takovou.
Nejčastějším důvodem pro horší náladu je dlouhodobé pracovní přetížení, následované problémy v týmové komunikaci. Napříč zeměmi, které nástroj sleduje, přitom panují rozdíly. Zatímco v Česku a Polsku náladu zhoršuje nejčastěji přetížení prací, v Maďarsku je to špatná komunikace v týmu a na Slovensku si více než třetina zaměstnanců práci vlivem různých faktorů zkrátka přestala užívat.
Lidé si do práce nosí osobní problémy
„Z praxe víme, že nálada je s ohledem na změny pracovního trhu velice podobná napříč celou Evropou. Zároveň se ukazuje, že firmám, které se o zpětnou vazbu citlivě zajímají, se zaměstnanci častěji svěřují i s informacemi, které by si jinak nechali pro sebe,” zmiňuje Lukáš Krčil, CEO a spoluzakladatel platformy Hedepy. „Na terapii také často mluvíte o problémech, i když cizím lidem máte tendenci říkat, že jste v pohodě.”
To potvrzuje i pětinová míra zastoupení problémů, které s prací přímo nesouvisí, například rodinné nebo zdravotní problémy. Práce se tak stále častěji prolíná s osobním životem a firmy čelí situaci, kterou samy nemohou plně řídit, ale nemohou ji ani ignorovat. Měření nálady je přitom prvním důležitým krokem. Pokud má totiž vedení přehled o tom, jak se lidé ve skutečnosti cítí, může s tím cíleně pracovat. „Naše data také ukazují, že nálada je často různá napříč jednotlivými týmy ve firmě. Pokud o tom má vedení přehled, je pro něj snadnější odstranit problémy přesně tam, kde vznikají,“ říká Lukáš Krčil.
Základem je průběžné a pravidelné měření
Dodává, že zaměstnanci se v anonymních průzkumech často svěřují i s konkrétními návrhy na zlepšení pracovního prostředí. Pokud zaměstnavatelé pravidelně komunikují, co se z měření dozvěděli, posilují tím psychologické bezpečí a ochotu lidí otevřeně sdílet své pocity. Náladu je přitom vhodné sledovat průběžně, například krátkými měsíčními otázkami, ideálně v jednoduché a srozumitelné podobě. Pokud se ukáže, že někdo dlouhodobě reportuje špatnou náladu, může mu firma anonymně nabídnout odbornou pomoc a včas tak předcházet vyhoření.
Vedle samotného monitorování nálady se jako důležitý prvek prevence ukazuje i vzdělávání zaměstnanců v oblasti duševního zdraví. Firmy proto stále častěji doplňují měření o osvětové aktivity, například online webináře, které se věnují zvládání stresu, psychohygieně nebo prevenci vyhoření. „Zaměstnanci se mohou připojit sami nebo společně s kolegy. Vidíme, že zájem o tyto formáty dlouhodobě roste,“ doplňuje Lukáš Krčil.
Podle dat Národního ústavu duševního zdraví mají duševní potíže zaměstnanců výrazný dopad i na ekonomiku. Evropská unie kvůli nim přichází zhruba o 170 miliard eur ročně, přičemž stres na pracovišti se podílí přibližně na polovině všech zameškaných pracovních dnů. Výzkumy zároveň ukazují, že řada firem duševní zdraví stále neřeší systematicky a zaměřuje se spíše na dílčí či jednorázová opatření. O to důležitější je prevence a dlouhodobá podpora duševní pohody na pracovišti.
„Význam psychohygieny výrazně vzrostl nejen po pandemii, ale také v důsledku rychlých sociálních a technologických změn. Ty sice přinášejí řadu pozitiv, zároveň ale zvyšují stres, prohlubují nejistoty, urychlují změny v organizaci práce, jako je práce z domova, digitalizace nebo automatizace, a narušují rovnováhu mezi pracovním a osobním životem,“ říká Monika Kohoutková, psychoterapeutka z online psychoterapeutické platformy Hedepy. Podle ní výzkumy zároveň potvrzují, že psychosociální rizika a pracovní stres v Česku i napříč Evropou dlouhodobě rostou a dopadají na všechny generace i segmenty trhu práce.
Když problémy nevypadají vážně, ale postupně oslabují celý tým
První signály zhoršující se duševní pohody často bývají snadno přehlédnutelné. Patří mezi ně například:
• prodlužující se porady bez jasného výsledku;
• časté pozdní příchody;
• opakování stejných konfliktů a problémů, které se nedaří dlouhodobě vyřešit;
• zhoršování mezilidských vztahů a nárůst napětí mezi kolegy;
• přibývající stížnosti na stres či pracovní podmínky;
• upřednostňování individuálních cílů před těmi týmovými.
Jakmile lidé přestávají spolupracovat a zaměřují se především na vlastní zájmy, dochází k oslabování týmové soudržnosti a firemní kultury. Postupně se objevuje apatie, nezájem o dění ve firmě, uzavřenost a menší ochota zapojovat se do společných aktivit. Tyto projevy si přitom zaměstnavatelé často vykládají jako neochotu pracovat, nezodpovědnost nebo nízká pracovní morálka, přestože ve skutečnosti poukazují na hlubší problém v oblasti duševní pohody.
Na psychiku mají vliv i drobnosti v pracovním prostředí
Firmy mohou duševní pohodu zaměstnanců zlepšovat i bez velkých investic, klíčová je však dlouhodobá zpětná vazba a pravidelné sledování nálady lidí. Díky tomu lze včas zachytit změny a reagovat na konkrétní potřeby týmů.
Důležitou roli hraje samotné pracovní prostředí, a to jak v kanceláři, tak při práci na dálku. „Už drobné změny, jako je lepší ergonomie pracoviště, kvalitní osvětlení, čerstvý vzduch nebo možnost krátkého odpočinku během dne, mají výrazný vliv na fyzickou i psychickou kondici lidí,“ říká Monika Kohoutková, psychoterapeutka z online psychoterapeutické platformy Hedepy. Pomáhají také pravidelné přestávky, pohyb a neformální setkávání, která posilují vztahy a pocit sounáležitosti.
Vedle úprav prostředí je důležitá i systematická podpora zvládání stresu. „Velký význam má psychoedukace a učení se jednoduchým technikám, které lze snadno zařadit do pracovního dne,“ doplňuje Monika Kohoutková. Klíčová je rovněž dostupnost odborné pomoci a podpora těchto kroků ze strany vedení a HR, aby měly dlouhodobý efekt.