Jen 27 % Čechů nevnímá rozdíly v odměňování mužů a žen. Jedná se nejčastěji o kvalifikované pracovníky mezinárodních firem, kde jsou v otázce rovného nastavování mezd velmi přísná pravidla. Největší rozdíly panují ve Zlínském, Královéhradeckém a Jihočeském kraji, přičemž pomyslné nůžky jsou nejvíce rozevřeny na pozicích účetních a obchodníků. Vyplývá to z šetření personální agentury Grafton Recruitment.
Podle dat Českého statistického úřadu byl v roce 2023 největší rozdíl ve mzdách mužů a žen napříč segmenty, profesemi a pracovními pozicemi ve Zlínském kraji, kde činil téměř 19 %. Druhou a třetí příčku tohoto žebříčku zaujaly kraje Královéhradecký a Jihočeský s 16 %. Nejmenší rozdíly, na úrovni 10 %, byly naopak evidovány v kraji Karlovarském. V absolutních číslech berou ženy ve Zlínském kraji o plných 7573 Kč méně než muži, v Karlovarském kraji tento rozdíl činí 3679 Kč. Částky přitom vychází z mediánu měsíčních mezd. „Důvodů, proč jsou rozdíly v některých krajích větší než v jiných, může být mnoho – od struktury zaměstnanosti v daném kraji, přes míru zastoupení mezinárodních firem až po porodnost a dostupnost předškolní péče,“ komentuje Jitka Kouba, ředitelka marketingu ve společnosti Grafton Recruitment, s tím, že narovnání se blíží. Pomoci má směrnice EU, dle níž již od června roku 2027 budou muset firmy s více než 150 zaměstnanci každý rok reportovat, že ve mzdách rozdíly nedělají. Novinka počítá s transparentností už během náborového pohovoru.
Největší rozdíly na obchodních pozicích a v účetnictví
Z analýzy mezd uchazečů, kterým Grafton Recruitment v roce 2023 zprostředkoval práci na hlavní pracovní poměr, vyplynulo, že k pracovním rolím, kde jsou rozdíly vůbec největší, patří například účetní a obchodní pozice, ženy na nich berou dokonce o 22 % méně než muži. Na pozici operátora/ky ve výrobě analýza zaznamenala 16% rozdíly, na administrativních pozicích 12 %, ve vývoji software pak pouhá 4 %.
Rozdíly vnímá 73 % zaměstnanců
Rozdíly v odměňování žen a mužů dle nedávné ankety Grafton Recruitment vnímají téměř tři čtvrtiny (73 %) respondentů. Jako důvody zmiňují historické/kulturní zvyklosti (25 %), rozdílné vyjednávací schopnosti (26 %) anebo jednoduše diskriminaci pohlaví (23 %). 27 % respondentů pak rozdíly nevnímá. „Jedná se zejména o zaměstnance globálně působících firem, které i bez regulace ctí rovné odměňování a transparentnost,“ vysvětluje Jitka Kouba. Podle šetření asociace ABSL, která sdružuje mezinárodní firmy z IT a digitálních podnikových služeb už dokonce 93 % firem využívá systém, který analyzuje mzdy podle kritérií směrnice. V otázce transparentnosti 15 % firem z tohoto oboru dokonce zvažuje, že bude zveřejňovat veškeré relevantní informace, 85 % jen ty, které si vyžádá regulace.
„Ve všeobecnosti dnes k dorovnání mezd přistupují zejména korporátní společnosti, které tento proces zažily již v zemích jejich původu, popřípadě ty firmy, pro které je equal pay interní hodnotou. Mezi sektory, kde se princip identického odměňování realizuje, můžeme zmínit např. podnikové služby, retail, telekomunikace, bankovnictví, ale například i výrobu nebo logistiku, především u níže nebo středně kvalifikovaných pozic,“ uvádí Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment. Firmy, které zatím na rovnost v odměňování důraz nekladou, by měly s narovnáním situace pospíšit a učinit tak ještě před tím, než budou mít všichni zaměstnanci úplné a přesné informace o tom, jakým způsobem k nim zaměstnavatel přistupoval ve srovnání s jinými kolegy. Uvedené platí tím spíš, že směrnice zdůrazňuje též nároky zaměstnanců na náhradu škody v případě, že byli v souvislosti se svou odměnou zaměstnavatelem diskriminováni.
