Vyšší podpora v prvních měsících může část uchazečů motivovat k delšímu hledání práce a k pečlivějšímu výběru pozice.
Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna. Uvedl to Úřad práce ČR. Místo si prostřednictvím pracovních úřadů hledalo 378.547 lidí, zhruba o 24.230 více než předchozí měsíc. Volných pozic v nabídce ubylo zhruba o 990 na 86.431.
Mezi kraji byla nejvyšší nezaměstnanost v Ústeckém kraji, 7,5 procenta. Naopak nejnižší byla 3,8 procenta v Praze. Nárůst nezaměstnanosti ale byl podle ÚP znatelný ve všech krajích. Nejvíce, a to o 0,6 procentního bodu, nezaměstnanost stoupla v Jihočeském kraji. Mezi okresy byla nezaměstnanost v lednu nejvyšší na Mostecku, kde dosáhla 10,3 procenta. Nejnižší podíl nezaměstnaných, tedy pod tři procenta, hledal práci v okresech Praha-východ, Praha-západ a také na Rychnovsku.
Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky je lednový nárůst důsledkem každoroční sezonnosti. „Zároveň se ale začínají projevovat změny v podpoře v nezaměstnanosti, které lidem dávají větší jistotu. Pravděpodobně si část uchazečů vědomě načasovala podání žádosti na období platnosti nových podmínek a zároveň roste podíl těch, kteří o podporu podle těchto pravidel žádají,“ uvedl Juchelka.
Loni v lednu byla nezaměstnanost 4,3 procenta. Bez práce bylo tehdy 320.516 lidí a volných míst bylo 83.323.
Komentář Michala Španěla z JenPráce.cz
Lednový nárůst nezaměstnanosti na 5,1 % je z velké části typickým sezónním jevem, který se v českých datech opakuje téměř každý rok. Po přelomu roku se do evidence úřadů práce častěji hlásí lidé, jimž skončily smlouvy na dobu určitou, a zároveň se zpomalují nábory v oborech závislých na počasí, jako jsou některé zimní resorty či část hotelového provozu. Tento vývoj se následně promítá i do statistik volných pracovních míst – firmy v lednu často upravují rozpočty a náborové plány, část pozic administrativně uzavírají a znovu je vypisují až v dalších týdnech.
Do letošních statistik však vstupuje také změna v systému podpory v nezaměstnanosti. Vyšší podpora v prvních měsících může část uchazečů motivovat k delšímu hledání práce a k pečlivějšímu výběru pozice, která lépe odpovídá jejich kvalifikaci a mzdovým očekáváním. V některých případech může zároveň snížit bariéru k odchodu z nevyhovujícího zaměstnání. Zavádění tzv. superdávky a s ní spojené úpravy představují významný experiment, jehož skutečné dopady zatím nelze plně vyhodnotit. Jasnější obraz pravděpodobně přinese až příští rok, mimo jiné i s ohledem na možný odklad přechodového období mezi starým a novým systémem.
Regionální rozdíly přitom nadále ukazují, že situace na českém trhu práce není jen otázkou celkového počtu pracovních míst, ale také jejich rozmístění a struktury. Praha s nízkou nezaměstnaností těží z široké škály zaměstnavatelů i profesí, zatímco Ústecký kraj se dlouhodobě potýká s menší variabilitou pracovních příležitostí a složitější mobilitou pracovní síly. I v letošním roce tak bude klíčové sledovat, kde nová pracovní místa vznikají a nakolik se daří efektivně propojovat uchazeče s nabídkou v regionech s vyšší nezaměstnaností.
Michal Španěl, manažer a datový analytik pracovního portálu JenPráce.cz