K 31. 8. 2018 evidoval Úřad práce ČR celkem 230 499 uchazečů o zaměstnání. To je o 1 066 méně než v červenci a o 66 327 osob méně než před rokem. Zároveň jde o nejnižší srpnovou hodnotu od roku 1997, kdy bylo bez práce 230 301 lidí. Z celkového počtu nezaměstnaných bylo v uplynulém měsíci 209 710 dosažitelných uchazečů. Podíl nezaměstnaných osob zůstal na 3,1 % (červenec 2018 – 3,1 %, srpen 2017 – 4 %).
Meziměsíčně i meziročně se zvýšil počet volných pracovních míst. Zaměstnavatelé jich v srpnu nabízeli prostřednictvím ÚP ČR 313 224, z toho 16 646 pak v rámci dohod mimo pracovní poměr, tj. na DPP nebo DPČ. Celkem 221 710 volných míst bylo vhodných pro cizince. V mezinárodním srovnání měla ČR podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za červenec 2018) nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU.
Vývoj na pracovním trhu aktuálně odpovídá jak dlouhodobé situaci, tak ročnímu období. Trh práce nadále ovlivňuje dobrá kondice české ekonomiky a sezónní práce, které jsou stále v plném proudu. Zejména ve stavebnictví, lesnictví, zemědělství, rostlinné výrobě, cestovním ruchu a gastronomii. Pozitivně se podepisuje též efektivní státní podpora v podobě nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti (APZ).
„Navzdory snížené aktivitě na trhu práce během prázdnin zůstal podíl nezaměstnaných osob na stejné hodnotě jako v uplynulém měsíci. Nadále rostl počet volných pracovních míst a počet evidovaných uchazečů o zaměstnání poklesl. K dalšímu oživení pracovního trhu by mělo dojít v září. Nezaměstnanost by tak mohla stagnovat, případně se mírně snížit,“ shrnuje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková a dodává:
„Nízká nezaměstnanost však rozhodně neznamená pro zaměstnance Úřadu práce ČR méně práce. Naopak. Prostřednictvím opatření aktivní politiky zaměstnanosti, cíleného poradenství a individuálního přístupu jak směrem k uchazečům, tak i zaměstnavatelům se ÚP ČR snaží vyrovnat nesoulad poptávky a nabídky na trhu práce. Tedy obsadit co nejvíce volných pracovních míst uchazeči z jeho evidence. Zároveň posiluje svou kontrolní činnost. Zejména v oblasti neoprávněného pobírání nepojistných sociálních dávek a dodržování režimu dočasné neschopnosti plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu. Současně ještě více prohlubuje spolupráci se Státním úřadem inspekce práce v rámci odhalování nelegálního zaměstnávání či zajištění dodržování pracovněprávních podmínek ze strany agentur práce.“
Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci předchozího měsíce okresy Rychnov nad Kněžnou (1,1 %), Jindřichův Hradec (1,2 %), Praha-východ (1,3 %), Prachatice a Písek (oba 1,5 %), Pelhřimov, Benešov a Plzeň-jih (shodně 1,6 %). Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 27 regionů. Nejvyšší byl v okresech Karviná (7,1 %), Most (6,4 %), Ostrava-město (5,8 %), Chomutov a Ústí nad Labem (oba 5,3 %), Bruntál (5,1 %), Znojmo (5 %) a Hodonín (4,8 %). Podíl nezaměstnaných žen zůstal na hodnotě 3,4 %, podíl nezaměstnaných mužů zůstal na 2,7 %.
Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v srpnu 32 okresů, nejvyšší Plzeň-jih (o 4,5 %), Plzeň-sever (o 4 %), Klatovy (o 3,4 %), Jičín (o 2,5 %), Praha-západ (o 2,4 %), Plzeň město, Hradec Králové a Kolín (shodně o 2,3 %). Naopak nezaměstnanost klesla ve 45 regionech. Nejvíce pak v okresech Ústí nad Orlicí a Rychnov nad Kněžnou (o 3,9 %), Teplice (o 3,2 %), Opava (o 3 %), Rakovník (o 2,9 %), Písek (o 2,7 %) a Bruntál (o 2,6 %).
Mezi skupiny uchazečů o zaměstnání, které přicházely v průběhu srpna do evidence ÚP ČR v hojnějším počtu, patřili absolventi. Hlavní vlnu pak úřad očekává, jako každý rok, v září. Ke konci předchozího měsíce bylo bez práce celkem 9 669 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých – meziměsíčně o 863 více, meziročně pak o 2 438 osob méně. Na nezaměstnanosti se podíleli 4,2 % (červenec 2018 – 3,8 %, srpen 2017 – 4,1 %). K 31. 8. 2018 bylo v evidenci ÚP ČR celkem 7 023 bývalých studentů, o 1 157 více než v předchozím měsíci (srpen 2015 – 17 844, srpen 2016 – 13 677, srpen 2017 – 9 006). Zaměstnavatelé jim nabízeli prostřednictvím ÚP ČR 75 652 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro montážní dělníky, pomocné pracovníky ve výrobě, kováře, nástrojáře nebo třeba obsluhu pojízdných zařízení či pracovníky informačních služeb.
„Počet absolventů v evidenci Úřadu práce ČR klesá celkově. Řada mladých lidí se navíc snaží hledat si práci už v době, kdy ještě mají status studenta. Také zaměstnavatelé mají zájem o uchazeče, kteří mohou do firem vnést inovativní myšlení, nové prvky a nadšení. Právě to se velmi dobře osvědčuje v praxi, zejména v rámci smíšených týmů,“ vysvětluje Kateřina Sadílková.
Pokud jde o učitele a další pedagogické pracovníky ve školství, v srpnu jejich počet klesl a klesá i v meziročním srovnání. Nově se jich v předchozím měsíci přihlásilo 1 007 (srpen 2017 – 1 021, červenec 2018 – 1 690), naopak do zaměstnání jich nastoupilo 1 309. Celkem jich úřad evidoval 4 084 (srpen 2017 – 5 042, červenec 2018 – 4 401), z toho nejvíce (774) bylo učitelů středních škol (kromě odborných předmětů), konzervatoří a 2. stupňů ZŠ a specialistů a odborných pracovníků v oblasti výchovy a vzdělávání (674). Zaměstnavatelé nabízeli celkem 2 680 volných pracovních míst v tomto oboru (srpen 2017 – 2 547, červenec 2018 – 2 941). Školy měly zájem hlavně o učitele na středních školách, konzervatořích a 2. stupních ZŠ (482 míst), učitele 1. stupně ZŠ (451 míst) a odborných předmětů (429 míst).
V uplynulém měsíci evidoval ÚP ČR celkem 313 224 volných pracovních míst, což je o 3 228 více než v červenci a o 113 951 více než před rokem. Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze (62 903), ve Středočeském (42 180), v Pardubickém (32 903), Plzeňském (32 446), a Jihomoravském (24 665) kraji. Z celkového počtu volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé 8 726 pozic na dohodu o provedení práce a 7 920 míst na dohodu o pracovní činnosti. Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,7 uchazeče. Z toho nejvíce v okresech Karviná (5,8), Ústí nad Labem (4,2), Most (3,5), Jeseník (3), Bruntál a Znojmo (oba 2,5), Hodonín (2,3), Děčín a Ostrava (shodně 2). Z celkového počtu nahlášených volných míst bylo 14 878 vhodných pro osoby se zdravotním postižením (OZP).
Obecně měli zaměstnavatelé v srpnu největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, pomocníky ve výrobě, montážní dělníky, uklízeče a pomocníky v hotelích a dalších objektech, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, svářeče, řezače plamenem, páječe, nebo kuchaře (kromě šéfkuchařů) a pomocné kuchaře. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory. Právě v této oblasti se zaměstnavatelé nejčastěji potýkají s problémem najít kvalifikované zaměstnance. Úřad práce ČR proto klade velký důraz na prohloubení poradenství a individuální přístup nejen ve vztahu k uchazečům a zájemcům o zaměstnání, ale i k jednotlivým zaměstnavatelům. Klíčovou aktivitou ÚP ČR je pak monitoring volných pracovních míst. Jeho smyslem je získat takové informace o volných pracovních místech a pracovních podmínkách, aby na jejich základě mohl ÚP ČR zprostředkovat zaměstnavateli přesně takového zaměstnance, jakého potřebuje. Úřad práce ČR se ještě více zaměřuje na získávání detailnějších informací o potřebách a požadavcích zaměstnavatelů na lidské zdroje. Za zmínku stojí také organizace výběrových řízení či předvýběry vhodných uchazečů o zaměstnání, které ÚP ČR zajišťuje pro zaměstnavatele na základě jejich konkrétních požadavků. Osvědčují se např. i setkání v rámci regionálních partnerství či osobní návštěvy starostů měst a obcí. V této souvislosti je ale třeba poukázat na fakt, že uchazeči o zaměstnání z evidence Úřadu práce ČR nejsou jediným zdrojem pracovní síly na trhu práce. O tom, kterého zaměstnavatele si zaměstnanec nakonec zvolí, rozhoduje řada aspektů – výše mzdy, benefity, dobře nastavená firemní kultura zaměstnavatele nebo třeba jeho ochota ustoupit z původních požadavků.
„Řada zaměstnavatelů flexibilně zareagovala na nedostatek pracovních sil a přikročila k úpravě svých požadavků tak, aby odpovídaly současnému trhu práce. Tak například v současně době už tak striktně nevyžadují úplnou profesní způsobilost, dosaženou úroveň vzdělání, získání konkrétní kvalifikace a praxi v oboru nabízeného pracovního místa. Prioritou pro zaměstnavatele je především zájem o danou pozici, ochota učit se novým věcem, spolehlivost, flexibilita a chuť pracovat. Zaměstnavatelé si zaměstnance sami zaškolují a „pracují“ s nimi mnohem intenzívněji, např. pro ně pořádají kurzy, školení apod.,“ uvádí generální ředitelka ÚP ČR.
V uplynulém měsíci zaznamenal Úřad práce ČR jak celkový nárůst volných pracovních míst, tak i vyšší poptávku zaměstnavatelů po sezónních pracovnících na krátkodobé pracovní poměry. Celkem evidoval ke konci srpna 28 880 těchto pozic. Zaměstnavatelé hledali například montážní dělníky, pomocníky v oblasti těžby a stavebnictví či ve výrobě, uklízeče, pomocné pracovníky v dopravě a skladování, v zemědělství, lesnictví a rybářství, obsluhu pojízdných zařízení, kováře nebo nástrojáře. Řada zaměstnavatelů ale hledá dočasné zaměstnance převážně pomocí internetové inzerce nebo vlastních zaměstnanců. Stejně tak zájemci hledají dočasné zaměstnání spíše přes pracovní portály. Z toho důvodu se objevují tyto nabídky v databázi ÚP ČR v menší míře.
Během srpna se na ÚP ČR nově přihlásilo 35 665 lidí. Ve srovnání s předchozím měsícem byl jejich počet nižší o 4 220 osob, meziročně pak nižší o 423 uchazečů. Z evidence naopak odešlo celkem 36 731 uchazečů o zaměstnání (ukončená evidence, vyřazení uchazeči o zaměstnání). To je o 4 625 více než v červenci a o 5 605 méně než rok předtím. Novou práci získalo 21 203 lidí – o 3 634 více než v předchozím měsíci a o 4 259 méně než v srpnu 2017.
V evidenci byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil v srpnu 43 roky. Mezi evidovanými bylo 82 952 lidí nad 50 let a na celkové nezaměstnanosti se podíleli 36 %. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, 30,6 % – celkem 70 512.
„V problematice dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů odvádí významný podíl efektivní spolupráce agend Zaměstnanosti a Nepojistných sociálních dávek. Právě tato úzká provazba, kdy posuzujeme klienty v rámci obou oblastí společně, prokazatelně zvyšuje jejich uplatnitelnost na trhu práce a zároveň snižuje jejich závislost na dávkách,“ vyzdvihuje Kateřina Sadílková.
V uplynulém měsíci bylo bez práce 126 912 žen (55,1 % z celkového počtu nezaměstnaných) a 40 002 OZP (17,4 % z celkového počtu nezaměstnaných). Z profesního hlediska bylo v evidenci nejvíce pomocných pracovníků ve výrobě, prodavačů, všeobecných administrativních pracovníků, uklízečů a pomocníků v hotelích a jiných objektech, pracovníků v ostraze, řidičů osobních a malých dodávkových automobilů, pomocných manipulačních dělníků či pracovníků v gastronomii. Průměrná délka nezaměstnanosti činila 657 dní.
Všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností věnuje Úřad práce ČR zvýšenou péči. Ke konci srpna podpořil prostřednictvím příspěvků APZ celkem 25 898 uchazečů a zájemců o zaměstnání. APZ přispívá k zaměstnávání uchazečů prakticky ve všech odvětvích. Zaměstnanost významně podporují také projekty financované z národních a evropských peněz. Prioritou ÚP ČR je především kvalitní zprostředkovatelská práce ÚP ČR, úzká spolupráce se zaměstnavateli a realizace efektivní APZ, kde jde zejména o veřejně prospěšné práce (VPP) a společensky účelná pracovní místa (SÚPM). V případě uplatnění uchazečů o zaměstnání na VPP není důležitá kvalifikace. Zároveň ale umožňují dlouhodobě nezaměstnaným, aby si oživili nebo získali pracovní návyky, a po jejich skončení snáze našli stálou práci. Pokud jde o SÚPM, ta nabízejí klientům možnost získání zaměstnání i ve specializovaných oborech.
Úspěch sklízí též pilotovaný příspěvek na dojížďku, který ÚP ČR poskytuje od dubna 2016. Dosud o něj požádalo celkem 8 205 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (2 199), Olomouckém (1 952), Ústeckém (797) a Jihomoravském (775) kraji. Jen v srpnu přijal Úřad práce ČR 322 žádostí. S 5 392 žadateli už uzavřel dohodu o poskytnutí příspěvku (se 151 z nich v srpnu). V jejich rámci přiznal měsíční částku většinou ve výši 1 500 Kč. Podpoření uchazeči nejčastěji dojíždí do práce 10 – 25 km. Jsou mezi nimi lidé různých profesí, např. administrativní pracovníci, výrobní a montážní dělníci, kovodělníci, elektromechanici, kontrolor, pracovník čerpací stanice, svářeči, truhláři, kuchař, zdravotníci, asistenti, pracovníci ostrahy, učitelé, účetní, obchodní zástupce nebo ošetřovatel zvířat.
Lidé mohou žádat také o jednorázový příspěvek na přestěhování se za prací ve výši 50 000 Kč. Dosud tak učinilo 337 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (76), Olomouckém (71), Zlínském (41) a Jihomoravském (37) kraji. Celkem 159 z nich už ÚP ČR žádost schválil. Ostatní žádosti posuzuje. Vzdálenosti přestěhování se liší, v některých případech dosahují i 300 km. Mezi žadateli se objevují např. administrativní pracovníci, pracovníci v oblasti osobních služeb, dělníci v elektrovýrobě, programátor, školnice, prodavačky, učitelé, právník, personální konzultant, fotograf, laborant, zdravotní sestry, recepční či vizážistka.
A roste počet pozic pro výkon veřejné služby (VS), které má ÚP ČR nasmlouvané s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi nebo třeba základními a mateřskými školami. Celkem jich úřad eviduje 12 666. Nejvíce pak v Ústeckém (3 385), Moravskoslezském (1 825), Středočeském (1 488) a Jihomoravském (1 327) kraji. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí a v neposlední řadě během pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod. Dosud na veřejnou službu nastoupilo 3 669 klientů. Úřad práce ČR i nadále aktivně oslovuje (a to opakovaně) další potenciální organizátory, kteří mohou veřejnou službu zabezpečit.
Tradiční vlajkovou lodí APZ jsou veřejně prospěšné práce. Ke konci srpna pracovalo na VPP celkem 12 390 lidí. VPP jsou určeny pro dočasné pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání, kterým ÚP ČR věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšenou pozornost. Jedná se o pozice v oblasti méně kvalifikovaných a pomocných prací. Úřad práce ČR tato místa vytváří ze zákona jako krátkodobé pracovní příležitosti. Za standardní délku trvání VPP považuje 12 měsíců. Ve výjimečných případech lze uzavírat pracovní poměr i na 24 měsíců – jedná se zejména o uchazeče o zaměstnání, kteří nemohou najít uplatnění na otevřeném trhu práce a působí jako asistenti prevence kriminality (APK) a koordinátoři VPP. Měsíční výše příspěvku na mzdy pracovníků VPP činí 15 000 Kč. V případě APK je to 16 500 Kč a u předáků VPP pak 16 000 Kč. Opakovaně může ÚP ČR podpořit stejného klienta pouze výjimečně, např. tehdy, když se jedná o osobu se zdravotním postižením, uchazeče do 30 nebo naopak nad 50 let či rodiče, který pečuje o dítě do 15 let nebo o uchazeče, kterému hrozí sociální vyloučení, jestliže se opakovaně prokáže, že nemůže najít zaměstnání na volném trhu práce. Pokud konkrétní klient spadá do výše uvedené skupiny, může ÚP ČR udělit výjimku, aby dotyčný mohl u stejného zaměstnavatele nastoupit na VPP opětovně. Vždy je ale třeba každý takový případ posoudit individuálně, a to z úrovně příslušné krajské pobočky či kontaktního pracoviště ÚP ČR. VPP zaměstnavatelé nejčastěji využívají při úklidu a údržbě veřejných prostranství a zeleně, pomocných pracích, opravách veřejného majetku, v lesnictví, v charitě, sociálních službách, v dohledové službě, při zaměstnávání APK nebo k zajištění dalších veřejně prospěšných činností. Obce a kraje je mohou využít také při odstraňování následků živelných pohrom nebo při zimních a jarních údržbách.
SÚPM vyhrazená hrají prim hlavně u firem, a to napříč všemi obory. Díky podpoře v této oblasti dostalo ke konci srpna šanci získat zaměstnání 7 910 uchazečů. Celkem 25 lidí podpořil ÚP ČR v rámci nově zřízených SÚPM u zaměstnavatele (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení). Nejčastěji zaměstnavatelé využívají SÚPM ve všeobecné a odborné administrativě, v gastronomii, hotelnictví, úklidu, obchodě, ve výrobě a službách (i osobních), ve stavebnictví, zahradnictví, zemědělství, strojírenství či v charitě. Přijímají na ně řidiče, prodavače, řemeslníky, opraváře, kadeřnice, kosmetičky, účetní, výrobní nebo montážní dělníky. Celkem 1 365 nezaměstnaných mohlo na základě příspěvku na SÚPM začít podnikat. Nejčastěji v oblasti osobních služeb, pohostinství, v obchodě, řemeslech či administrativě.
Uchazečům a zájemcům o zaměstnání vydatně pomáhají v návratu na trh práce i rekvalifikační kurzy, které ÚP ČR finančně podporuje. A jejichž obsah i složení plně reflektují potřeby a požadavky regionálních zaměstnavatelů. K 31. 8. 2018 se jich účastnilo celkem 423 lidí. Mezi klienty je značný zájem o kurzy zaměřené na základní počítačové dovednosti, kurzy pro získání řidičských a profesních průkazů, svářečské kurzy a kurzy účetnictví. Pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí se nejčastěji rozhodují lidé mezi 40 – 44 lety, z hlediska kvalifikace jsou mezi účastníky nejvíce zastoupeni uchazeči s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a klienti se základním vzděláním. ÚP ČR může financovat plně nebo částečně tři varianty rekvalifikací – ty, které zajišťuje sám, zvolené rekvalifikace a poslední variantou jsou rekvalifikace zaměstnanců, kteří jsou ohroženi ztrátou zaměstnání u stávajícího zaměstnavatele, např. z důvodu změny podnikatelské činnosti či útlumu jedné části podnikatelských aktivit.
Mezi skupiny uchazečů o zaměstnání ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností patří též osoby se zdravotním postižením. Proto i v jejich případě poskytuje ÚP ČR příspěvky na podporu pracovního uplatnění. V rámci zřízení pracovních míst pro OZP finančně podpořil ke konci srpna 1 383 osob se zdravotním postižením (z toho jich 35 vykonává samostatně výdělečnou činnost). Nejčastěji se jedná o pozice určené výrobním, montážním a pomocným dělníkům, řemeslníkům, pracovníkům v osobních a úklidových službách, administrativě, obchodu, prodeji a ostraze, operátorům call center apod. Celkem 239 uchazečů přispěl ÚP ČR na provoz pracovního místa pro OZP a OZP – samostatně výdělečně činnou.
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v předchozím měsíci 75 593 lidí, tj. 32,8 % všech uchazečů vedených v evidenci (červenec 2018 – 32 %, srpen 2017 – 27,8 %). Nezaměstnaní pobírali v průměru 7 579 Kč. O rok dřív vyplácel ÚP ČR podporu 82 612 uchazečům o zaměstnání.
Míra nezaměstnanosti podle EUROSTAT (Statistický úřad Evropského společenství), která se používá pro mezinárodní srovnávání a vychází z výsledků za červenec 2018, ukazuje, že se Česká republika drží dlouhodobě pod průměrem EU. V uvedeném měsíci měla nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU (sezónně neočištěná míra nezaměstnanosti ČR – 2,4 %, EU28 – 6,5 %, sezónně očištěná míra nezaměstnanosti ČR 2,3 %, EU28 6,8 %). Podrobnosti na http://ec.europa.eu/eurostat/web/lfs/data/database.
Informace o vývoji nezaměstnanosti v elektronické formě jsou zveřejněny na http://portal.mpsv.cz/sz/stat.
