36 % zaměstnanců českých firem a institucí si myslí, že zaměstnavatelé nestojí o jejich názory nebo se jim dokonce záměrně vyhýbají. Ostatní sice zpětnou vazbu od zaměstnanců nějakou formou sbírají, ale často s ní nijak nepracují. Komunikace je přitom pro 87 % zaměstnanců důležitým měřítkem, zda jsou v práci celkově spokojeni. Vyplývá to z Barometru zaměstnanců od Up Benefity mezi více než 1 000 respondenty.
Komunikace mezi kolegy i s nadřízenými patří mezi pět nejdůležitějších oblastí, které rozhodují o celkové spokojenosti zaměstnanců v práci. Podobně důležitý je i respekt k názorům, potřebám a zájmům týmů i jednotlivců. I tato oblast má vliv na celkovou spokojenost více než 80 % zaměstnanců.
Tato data ukazují, že lidé nehledají pouze vyšší mzdu, ale i uznání, férovost a respekt – tedy hodnoty, které přímo souvisejí s kvalitou komunikace. „Zaměstnanci potřebují vědět, že jejich hlas má váhu. Když jim chybí zpětná vazba, mizí také motivace i důvěra ve vedení. S hlasem zaměstnanců je nutné pracovat uvnitř firmy dřív, než začne být slyšet jejich frustrace navenek,“ upozorňuje Ela Honická, HR ředitelka v Up Benefity.
Data za loňský rok přitom ukazují, že právě v této oblasti by se měli zaměstnavatelé podle zaměstnanců zlepšit. V meziročním srovnání dokonce volání po většímu respektu k názorům a potřebám zaměstnanců výrazně zesílilo. A meziročně vzrostly požadavky i na otevřenější komunikace a zpětnou vazbu od zaměstnavatelů.
A šup s tím do šuplíku
Data z Barometru zaměstnanců nicméně ukazují, že zlepšovat se zaměstnavatelům daří zatím jen částečně. Pořád je tu velmi početná část zaměstnavatelů, jejichž zaměstnanci si myslí, že o žádnou zpětnou vazbu a názory nestojí nebo se jim dokonce schválně vyhýbají.
Pozitivně by se dalo hodnotit, že zaměstnavatelé 59 % zaměstnanců si nějakou formou říkají o zpětnou vazbu, ať už pomocí pravidelných anket, dotazníků, individuálních schůzek nebo porad. Bližší pohled na výsledky průzkumu však ukazuje, že ani samotná realizace dotazníků nebo anket není důvodem k jásání. A problém je znovu v komunikaci.
Pouze třetina zaměstnanců firem a institucí, kde takové dotazování probíhá, věří, že se vedení výsledky skutečně zabývá, komunikuje je a usiluje o nápravu zjištěných nedostatků. Druhá třetina zaměstnanců si myslí, že vedení odhalené nedostatky neřeší nebo se o ně vůbec nezajímá a chce si jen „udělat čárku“ za realizaci dotazníku. A poslední třetina sice věří, že se vedení zpětnou vazbou zabývá, ale je to jen tušení, protože o výsledcích a opatřeních zapomíná zaměstnance informovat.
„To je častá slepá skvrna interní komunikace. Firmy mají dobré úmysly, sbírají zpětnou vazbu, ale nedokážou zaměstnancům ukázat, že jejich názory mají skutečný dopad. Výsledek? Lidé mají pocit, že se jich někdo sice ptá, ale nic se nemění, což vede akorát k frustraci,“ říká Stéphane Nicoletti, generální ředitel v Up Benefity.
Zaměstnanci chtějí vidět výsledky i srovnání
Z Barometru přitom vyplývá, že drtivá většina zaměstnanců (95 %) by měla zájem dozvědět se výsledky pravidelných průzkumů spokojenosti. Stejně tak by téměř všechny zajímalo, jak si jejich firma nebo instituce stojí v porovnání s ostatními zaměstnavateli.
„Transparentnost je silný motivační faktor. Když lidé vidí, že se firma nebojí otevřeně sdílet výsledky a mluví i o slabších místech, vzniká důvěra. A s důvěrou přichází i větší ochota zapojit se do změn,“ vysvětluje Honická.
Dozví se to všichni?
Problémy přitom nemusí nastat jen proto, že vedení nekomunikuje, ale také kvůli volbě kanálu. Nejčastějším způsobem, jak se zaměstnanci dozvídají o důležitých novinkách, jsou stále hromadné e-maily. Tímto způsobem získává informace téměř třetina lidí, čtvrtina je informována na pravidelných týmových poradách. Přibližně pětina firem spoléhá na intranet a necelých 15 % na celofiremní setkání.
Zhruba každý šestý zaměstnanec se však o novinkách obvykle nedozví vůbec nebo jen neoficiální cestou. „Dnes už je třeba využívat kombinaci formálních i neformálních kanálů a hlavně zajistit, aby se informace dostaly ke všem zaměstnancům. Pomoci v tom mohou digitální technologie a chytré komunikační nástroje, které mohou mít zaměstnanci kdykoliv dostupné z aplikace v mobilním telefonu,“ dodává Nicoletti.