V průběhu roku 2017 vzrostl počet obyvatel České republiky o 31,2 tisíce osob. Překonal přitom hranici 10,6 milionu. Na přírůstku se podílela zahraniční migrace i přirozená měna. Ve srovnání s rokem 2016 bylo loni více živě narozených i zemřelých a také sňatků a rozvodů. Pokračoval proces stárnutí populace.
Podle předběžné statistické bilance se počet obyvatel České republiky v průběhu roku 2017 zvýšil z 10,579 na 10,610 milionu. Většinu z celkového přírůstku 31,2 tisíce osob zajistila zahraniční migrace, jejíž saldo dosáhlo 28,3 tisíce osob. Počet živě narozených dětí převýšil počet zemřelých o necelé 3,0 tisíce. Stejně jako v předchozích čtyřech letech nejvýrazněji přibylo obyvatel v kategorii seniorů. Počet obyvatel Česka ve věku 65 a více let přesáhl v roce 2017 hranici 2,0 milionu, meziročně vzrostl o 3 %. Průměrný věk obyvatel se zvýšil ze 42,0 na 42,2 let.
Během roku 2017 se živě narodilo 114,4 tisíce dětí. Jde o nejvyšší počet narozených od roku 2011. Meziročně bylo živě narozených o 1,7 tisíce více, přibylo dětí v prvním, druhém i třetím a vyšším pořadí. Děti narozené vdaným ženám (58,3 tisíce) nadále početně převyšovaly nad dětmi narozenými mimo manželství (56,1 tisíce). Podíl dětí narozených mimo manželství dále vzrostl na 49,0 %. Podle předběžných výpočtů v roce 2017 pokračoval růst úhrnné plodnosti, a to na úroveň cca 1,67 dítěte na jednu ženu.
Podle předběžných údajů zemřelo v průběhu roku 2017 celkem 111,4 tisíce obyvatel Česka, o 3,7 tisíce více než o rok dříve a nejvíce za posledních dvacet let. V lednu a únoru, kdy se v Česku plošně rozšířila epidemie chřipky, počet zemřelých přesáhl v měsíčním úhrnu 12 tisíc, resp. 10 tisíc osob. Nejméně, necelých 8,4 tisíce zemřelých, bylo v červenci. Z hlediska pětiletých věkových skupin bylo nejvíce zemřelých mužů ve věku 70–74 let a žen ve věku 85–89 let. Zemřelých dětí kojeneckého věku bylo 304, o 13 méně než v roce 2016. Intenzita kojenecké úmrtnosti se meziročně snížila z 2,8 na 2,7 ‰.
Meziročně vyšší byl v roce 2017 také počet sňatků. Celkem jich obyvatelé Česka uzavřeli 52,6 tisíce, což bylo o 1,8 tisíce více než v roce 2016 a nejvíce za posledních deset let. Do manželství vstoupilo více osob svobodných, rozvedených i ovdovělých. Měsíční počet sňatků byl nejvyšší v červenci, nejnižší v lednu. Nejvíce ženichů bylo ve věku 30 let, nejvíce nevěst ve věku 27 let. V případě sňatků vyššího pořadí bylo nejčastěji ženichům i nevěstám 43 let.
Podle dostupných informací se v ČR do konce roku 2017 rozvedlo 25,8 tisíce manželství, v meziročním srovnání o 0,8 tisíce více. U rozvodů převažovali manželé s nezletilými dětmi (15,2 tisíce) nad těmi bez nezletilých dětí (10,6 tisíce). Nejvíce rozvedených párů s dětmi (7,7 tisíce) vychovávalo v době rozvodu jedno nezletilé dítě. Celkem se rozvod dotkl 23,8 tisíce dětí. Intenzita rozvodovosti byla nejvyšší v období tří až šesti let trvání manželství. Úhrnná rozvodovost podle předběžných výsledků meziročně vzrostla ze 45 na 47 %. Průměrná délka rozvedeného manželství byla 13,2 roku.
Celkový počet potratů s datem roku 2017 byl podle předběžných výsledků statistického zpracování 35,0 tisíce, téměř o tisíc nižší než v roce 2016. Umělých přerušení těhotenství bylo 19,4 tisíce a tvořily tak 55 % z celkového počtu potratů. Samovolných potratů bylo 14,2 tisíce a představovaly 41 % úhrnu. Z hlediska věku ženy při potratu byl celkový počet potratů nejvyšší u žen ve věku 32 let.
V průběhu roku 2017 se ze zahraničí do ČR přistěhovalo celkem 46,0 tisíce osob, o 8,5 tisíce více než v roce 2016. Počet osob, které se naopak v roce 2017 z Česka do zahraničí vystěhovaly, byl 17,7 tisíce, o 0,2 tisíce vyšší než o rok dříve. Saldo zahraničního stěhování v roce 2017 činilo 28,3 tisíce a bylo nejvyšší od roku 2010. V obyvatelstvu ČR zahraničním stěhováním nejvíce přibylo osob s občanstvím Ukrajiny (7,7 tisíce), které se podílely na celkovém meziročním zvýšení salda z jedné poloviny. Druhé nejvyšší saldo zahraničního stěhování měla ČR s občany Slovenska (4,4 tisíce).
