Zájem Čechů měnit práci či obor klesá. Roli v tom sehrála jarní pandemie a rostoucí obavy Čechů o zdraví, práci a finanční stabilitu. Jistota výdělku se po mnoha letech velmi nízké nezaměstnanosti a převisu nabídky pracovních míst nad poptávkou uchazečů stává opět aktuálním tématem. Vyplývá to z průzkumu zaměstnaneckých preferencí, který v únoru a červnu zrealizovala personální agentura Grafton Recruitment.
Během svého profesního života změnilo pracovní obor 75 % lidí, 49 % v průběhu své kariéry a 26 % ihned po studiu. Nejmenší chuť ke změně mají vysokoškoláci, zejména IT experti a inženýři, největší naopak ženy a zaměstnanci mladší 35 let. Nejlákavějším oborem je IT, do kterého by rádi přešli lidé z většiny ostatních oborů. Atraktivní je i vzdělávání, výzkum a vývoj, management, logistika a marketing. „Konkrétně do oboru informačních technologií nejčastěji přecházejí zaměstnanci z cestovního ruchu, administrativy či vzdělávání. Naopak z IT odcházejí pracovníci nejvíce do výzkumu a vývoje, marketingu či managementu. Na dělnické pozice zase lidé nejčastěji přicházejí z gastronomie a cestovního ruchu a dělníci obvykle odchází do logistiky a dopravy,“ upřesňuje Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment, a dodává: „Doba koronavirové krize ovšem ochotu Čechů měnit obor snížila, a to o 9 procentních bodů. Je zřejmé, že lidé v současné situaci preferují jistotu zaměstnání a obávají se větších změn.“
Pandemie koronaviru dosud ovlivnila pracovní podmínky 37 % zaměstnanců. Díky vládní podpoře nedošlo v první fázi k žádnému plošnému propouštění, o práci přišly tedy jen 4 % lidí ve věku 18-65 let. Mnohem častěji musely firmy přistoupit ke snižování mezd a benefitů a omezování pracovní doby. Celkem se tyto změny dotkly 31 % českých zaměstnanců. Nejvíce dopady na své pracovní podmínky pocítili manuálně pracující a zaměstnanci působící v segmentu HoReCa. Ti se v uplynulých měsících asi nejvíce snažili změnit obor a práci hledali zejména v e-commerce, logistice či v podnikových službách.
„Obavy z propouštění se projevily i na klesajícím zájmu Čechů měnit práci a rostoucí loajalitě vůči stávajícímu zaměstnavateli. Lidí, kteří si nyní nehledají práci, je o 13 procentních bodů více než v únoru letošního roku,“ říká Jitka Součková. Na loajalitě lidí se podle ní výrazně promítla míra vstřícnosti a podpory zaměstnavatele v době nouzového stavu. Vstřícnost přitom dle průzkumu pociťovalo 70 % zaměstnanců, třetina z nich dokonce hovoří o plné podpoře.
Koronavirus změnil i preference uchazečů o práci. Zatímco dříve k nejdůležitějším atributům výběru nového zaměstnance patřila výše mzdy a benefitů, vzdálenost práce od místa bydliště a délka dojíždění či typ smlouvy, dnes se na druhé místo žebříčku hned za výši mzdy řadí jistota dlouhodobého místa a stabilita. Mzda je tradičně důležitější pro muže než pro ženy a mladší lidé považují za důležitou i smysluplnost práce a osobní rozvoj. Význam stability roste s věkem, výrazněji ji preferují již lidé starší 35 let.