Nová studie think-tanku IDEA při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR detailně mapuje vývoj a strukturu platů českých učitelů a výdaje na ně. Popisuje, jak se vyvíjí relativní platy učitelů ve srovnání s politickými přísliby, jaký je jejich výhled, jak jsou vysoké v mezinárodním srovnání a jaká je jejich struktura s ohledem na věk a odměny.
Relativní platy učitelů – v poměru k průměrné mzdě v české ekonomice – byly až do roku 2017 velmi nízké (cca 106 %) a patřily tak k nejnižším v ekonomicky vyspělých zemích světa (OECD). Do roku 2021 pak rychle narostly na 125 % a výrazně se tak přiblížily politickému a nově i zákonnému příslibu 130 %. Potom se však trend obrátil a v roce 2024 relativní platy učitelů poklesly na 109 %. Roli v tom sehrála i pandemie covid-19, energetická krize, inflační vlna a snahy o konsolidaci státního rozpočtu posledních let.
„Relativní platy učitelů spoluurčují atraktivitu učitelství, zajišťují dostatečný zájem o profesi mezi nadanými a vážnými zájemci a udržení těch kvalitních. Výběrovost vysokoškolské přípravy pak během učitelské kariéry dlouhodobě spoluurčuje i kvalitu vzdělávání. Proto lze dopady atraktivity učitelských platů na kvalitu vzdělávání vysledovat spíše až s odstupem dekád než let,“ vysvětluje spoluautor studie Daniel Münich.
Autoři studie odhadují, že v roce 2025 relativní platy učitelů dále o něco poklesnou. A pokud by rozpočet regionálního školství na rok 2026 zůstal na úrovni Střednědobého rozpočtového výhledu, mohlo by dojít k jejich dalšímu poklesu dokonce pod úroveň historického minima 105 % z roku 2015.
Pouhé udržení relativních platů učitelů na úrovni roku 2025 i v letech 2026–2027 by vyžadovalo jejich zvyšování očekávaným tempem růstu nominálních mezd v ekonomice, tedy o 5,4 % a 4,9 %. Navýšení relativních platů učitelů na 130 % už v roce 2026 by vyžadovalo skokové zvýšení výdajů státního rozpočtu MŠMT o 30 až 35 mld. Kč oproti částce aktuálního Střednědobého výhledu státního rozpočtu. Celkové navýšení by ale muselo být vyšší, protože z rozpočtu se hradí i platy ostatních pedagogických pracovníků.
Pro vývoj učitelských platů v čase je velmi určující vývoj tzv. intenzity výdajů na regionální školství, tedy podílu těchto výdajů na HDP. Ta v Česku dosáhla maxima a zároveň průměru zemí EU27 v letech 2022–2023. V dalších letech došlo k poklesu a na základě Střednědobého výhledu státního rozpočtu a predikce ekonomického vývoje by pokles pokračoval i v letech 2026–2027. V roce 2026, ve srovnání s rokem 2021, totiž podle predikce nominální HDP naroste o 39 %, průměrné mzdy v ekonomice o 36 %, ale rozpočet regionálního školství MŠMT pouze o 21 %.
Od roku 2017 se relativní platy učitelů ve všech věkových skupinách vyvíjely podobně – do roku 2021 rostly, od té doby klesají. Nejméně atraktivní jsou dlouhodobě platy učitelů středního věku, což zřejmě částečně přispívá k jejich odchodům z profese. Dlouhodobě jsou nejatraktivnější platy nejmladších začínajících učitelů, byť poslední roky jejich atraktivnost klesá nejrychleji.
Variabilita učitelských platů zůstává dlouhodobě nízká v národním i mezinárodním srovnání a dostatečně neodráží rozdíly v kvalitě práce. Odměňování je určováno hlavně lety praxe, což může snižovat zájem z řad mladších a kvalitních učitelů.
„Politická uskupení zatím na téma platů ve školství většinou mlčí a předmětem předvolebních debat se to téma dosud nestalo. Proto se k tématu učitelských platů měsíc před volbami vrátíme přehledem příslibů na základě volebních programů,“ uzavírá téma spoluautor studie Vladimír Smolka.
