K 31. 1. 2019 evidoval Úřad práce ČR celkem 245 057 uchazečů o zaměstnání. To je o 13 523 více než v prosinci a o 44 171 osob méně než před rokem. I přes meziměsíční nárůst jde o nejnižší lednovou hodnotu od roku 1997, kdy bylo bez práce 205 185 lidí. Z celkového počtu nezaměstnaných bylo v uplynulém měsíci 223 301 dosažitelných uchazečů. Podíl nezaměstnaných osob vzrostl na 3,3 % (prosinec 2018 – 3,1 %, leden 2018 – 3,9 %). Meziměsíčně i meziročně se zvýšil počet volných pracovních míst. Zaměstnavatelé jich v lednu nabízeli prostřednictvím ÚP ČR 331 453, z toho 14 012 pak v rámci dohod mimo pracovní poměr, tj. na DPP nebo DPČ. Celkem 233 007 volných míst bylo vhodných pro cizince. V mezinárodním srovnání měla ČR podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za prosinec 2018) nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU. Aktuální výsledky dnes zveřejnil Úřad práce ČR.
| Podíl nezaměstnaných osob v ČR k 31. 1. 2019 | 3,3 % |
| Počet uchazečů o zaměstnání | 245 057 |
| Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání | 223 301 |
| Míra nezam. podle EUROSTAT (prosinec 2018) | 2,1 % |
| Počet volných pracovních míst | 331 453 |
Situace na pracovním trhu se v uplynulém měsíci vyvíjela standardně. Ve srovnání s předchozími lety je ale příznivější.
„V lednu nezaměstnanost roste pravidelně a letos tomu nebylo jinak. Došlo k postupnému útlumu sezónních prací, hlavně ve stavebnictví a v zemědělství. V souvislosti s tím vzrostl počet mužů, kteří se hlásili do evidence ÚP ČR. Přicházeli i lidé, kterým na konci loňského roku skončily termínované pracovní smlouvy a dohody. Také část živnostníků přerušila své podnikání. V meziročním srovnání ÚP ČR stále zaznamenává rekordně nízké hodnoty, pokud jde o absolutní počet evidovaných uchazečů. Ze strany zaměstnavatelů přetrvává zájem o nové zaměstnance, převážně v technických a dělnických oborech, ale také v sociálních službách či ve zdravotnictví. Dlouhodobý prorůstový výkon ekonomiky a poptávka zaměstnavatelů po nových zaměstnancích dokázaly sezónní vlivy téměř vyrovnat,“ shrnuje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.
V rámci celého letošního roku by měla být situace na pracovním trhu nadále stabilní. Obdobně jako tomu bylo loni.
Na pozitivním vývoji na pracovním trhu se podílí nejen široké spektrum volných pracovních míst, ale také proaktivní komunikace ÚP ČR se zaměstnavateli, jeho informační a zprostředkovatelské služby a důležitá efektivní spolupráce agend Zaměstnanosti a Nepojistných sociálních dávek. Právě tato úzká provazba, kdy ÚP ČR posuzuje klienty v rámci obou oblastí společně, významně zvyšuje jejich uplatnitelnost na trhu práce a zároveň snižuje jejich závislost na dávkách. Díky individuální práci s klienty nacházejí zaměstnání také uchazeči, kteří v minulosti ztratili motivaci pracovat.
„Úřadu práce ČR se nadále daří snižovat podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů. Ke konci ledna 2019 tvořili ti, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, 24,3 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. To je podle dostupných statistik meziročně nejnižší lednová hodnota od roku 2014, kdy jich bylo 37,1 %, a nejnižší hodnota od prosince 2009. Tehdy tvořila tato skupina uchazečů 23 % všech nezaměstnaných v evidenci. Tento úspěch je výsledkem značného úsilí našich zaměstnanců a jejich práce, s ohledem na obtížně umístitelnou skupinu na pracovním trhu,“ upozorňuje generální ředitelka ÚP ČR.
Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo všech 77 okresů, nejvyšší Jindřichův Hradec (o 25,8 %), Písek (o 18,9 %) Chrudim (o 16,4 %), Svitavy (o 14,5 %), Český Krumlov (o 14,4 %), Tábor (o 14,2 %), Znojmo (o 13,9 %), Klatovy (o 13,4 %) a Cheb (o 13,3 %).
Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci předchozího měsíce okresy Praha-východ (1,2 %), Rychnov nad Kněžnou (1,5 %), Praha-západ (1,6 %). Benešov (1,7 %), Pelhřimov a Plzeň-jih (shodně 1,8 %), Ústí nad Orlicí a Plzeň-město (oba 1,9 %). Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 35 regionů. Nejvyšší byl v okresech Karviná (7,1 %), Znojmo (6,8 %), Bruntál (6,4 %), Jeseník (6 %), Most (5,9 %), Hodonín (5,5 %), Ostrava-město (5,4 %) a Chomutov (5,3 %). Podíl nezaměstnaných žen i mužů vzrostl na 3,3 %.
V uplynulém měsíci evidoval ÚP ČR celkem 331 453 volných pracovních míst, což je o 7 043 více než v prosinci a o 100 725 více než před rokem. Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze (69 225), ve Středočeském (49 856), v Plzeňském (37 103), v Pardubickém (32 923) a Jihomoravském (25 228) kraji. Z celkového počtu volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé 6 976 pozic na dohodu o provedení práce a 7 036 míst na dohodu o pracovní činnosti. Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,7 uchazeče. Z toho nejvíce v okresech Karviná (5,3), Jeseník (4,2), Znojmo (3,9), Ústí nad Labem a Bruntál (shodně 3,1), Hodonín (2,7), Sokolov (2,6), Děčín (2,4) a Most (2,3). Z celkového počtu nahlášených volných míst bylo 13 163 vhodných pro osoby se zdravotním postižením (OZP).
Zaměstnavatelé měli v lednu největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, pomocníky ve výrobě, montážní dělníky, uklízeče a pomocníky v hotelích a dalších objektech, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, svářeče, řezače plamenem, nebo páječe. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory. Právě v této oblasti se zaměstnavatelé nejčastěji potýkají s problémem najít kvalifikované zaměstnance. Úřad práce ČR proto klade velký důraz na prohloubení poradenství a individuální přístup nejen ve vztahu k uchazečům a zájemcům o zaměstnání, ale i k jednotlivým zaměstnavatelům. Klíčovou aktivitou ÚP ČR je pak monitoring volných pracovních míst.
„Jeho cílem je informovat zaměstnavatele o aktuální nabídce služeb Úřadu práce ČR a také jim sdělit, na jaké konkrétní zaměstnance úřadu se mají v případě potřeby obracet. Naši lidé naopak získají informace o stavu a očekáváném vývoji zaměstnanosti v regionu, tedy o plánovaném přijímání či propouštění zaměstnanců. Jde o údaje, které nám pomáhají v analýze budoucího vývoje zaměstnanosti a potřeb zaměstnavatelů,“ vysvětluje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.
Prostřednictvím této aktivity se ÚP ČR snaží získat takové informace o volných místech a pracovních podmínkách, aby na jejich základě mohl zprostředkovat zaměstnavateli přesně takového zaměstnance, jakého potřebuje. Během loňského roku zrealizovali zaměstnanci Úřadu práce ČR celkem 18 178 osobních monitorovacích návštěv u zaměstnavatelů. Celkový počet všech kontaktů za toto období činil 37 267. A za zmínku stojí také pořádání výběrových řízení či předvýběry vhodných uchazečů o zaměstnání, které ÚP ČR zajišťuje pro zaměstnavatele na základě jejich konkrétních požadavků. Od ledna do prosince 2018 uspořádal ÚP ČR pro zaměstnavatele v celé republice přes 4 194 předvýběrových řízení, 2 630 výběrových řízení a 116 burz či miniburz práce. Osvědčují se např. i setkávání v rámci regionálních partnerství či osobní návštěvy starostů měst a obcí. V této souvislosti je ale třeba poukázat na fakt, že uchazeči o zaměstnání z evidence Úřadu práce ČR nejsou jediným zdrojem pracovní síly na trhu práce. O tom, kterého zaměstnavatele si zaměstnanec nakonec zvolí, rozhoduje řada aspektů – výše mzdy, benefity, dobře nastavená firemní kultura zaměstnavatele nebo třeba jeho ochota slevit z původních požadavků. Řada zaměstnavatelů už flexibilně zareagovala na nedostatek pracovních sil a přikročila k úpravě svých požadavků tak, aby odpovídaly současnému trhu práce. Tak například v současně době už tak striktně nevyžadují úplnou profesní způsobilost, dosaženou úroveň vzdělání, získání konkrétní kvalifikace a praxi v oboru nabízeného pracovního místa. Důležitý je pro ně především zájem nových zaměstnanců o danou pozici, ochota učit se novým věcem, spolehlivost, flexibilita a chuť pracovat. Zaměstnavatelé si je sami zaškolují a „pracují“ s nimi mnohem intenzívněji.
Během ledna se na ÚP ČR nově přihlásilo 55 668 lidí. Ve srovnání s předchozím měsícem byl jejich počet vyšší o 13 601 osob, meziročně pak o 45 uchazečů. Z evidence naopak odešlo celkem 42 145 uchazečů o zaměstnání (ukončená evidence, vyřazení uchazeči o zaměstnání). To je o 16 602 více než v prosinci a o 4 870 méně než rok předtím. Novou práci získalo 25 868 lidí – o 12 110 více než v předchozím měsíci a o 3 969 méně než v lednu 2018.
V evidenci byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil v lednu 43,1 roku. Mezi evidovanými bylo 88 698 lidí nad 50 let a na celkové nezaměstnanosti se podíleli 36,2 %. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, 24,3 % – celkem 59 553.
V uplynulém měsíci bylo bez práce 121 301 žen (49,5 % z celkového počtu nezaměstnaných) a 38 843 OZP (15,9 % z celkového počtu nezaměstnaných). Z profesního hlediska bylo v evidenci nejvíce pomocných pracovníků ve výrobě, prodavačů, všeobecných administrativních pracovníků, uklízečů, pracovníků ostrahy či řidičů osobních a malých dodávkových automobilů. Průměrná délka nezaměstnanosti činila 531 dnů.
Ke konci ledna bylo bez práce 9 962 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Celkový počet mladých lidí bez práce klesl meziměsíčně o 295 a meziročně pak o 916 osob. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 4,1 % (prosinec 2018 – 4,4 %, leden 2018 – 3,8 %). Bez práce bylo k 31. 1. 2019 celkem 6 740 bývalých studentů, tj. o 382 méně než v předchozím měsíci (prosinec 2018 – 7 122, leden 2018 – 7 419, leden 2017 – 11 984). Zaměstnavatelé jim nabízeli prostřednictvím ÚP ČR celkem 74 268 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro montážní dělníky, kováře, nástrojáře, pomocníky ve výrobě, obsluhu pojízdných zařízení a strojů ve výrobě nebo slévače, svářeče a pracovníky v informačních službách.
Všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností věnuje Úřad práce ČR zvýšenou péči. Ke konci ledna podpořil prostřednictvím příspěvků v rámci aktivní politiky zaměstnanosti celkem 14 960 uchazečů a zájemců o zaměstnání. APZ přispívá k zaměstnávání uchazečů prakticky ve všech odvětvích. Zaměstnanost významně podporují také projekty financované z národních a evropských peněz. Prioritou ÚP ČR je především kvalitní zprostředkovatelská práce ÚP ČR, úzká spolupráce se zaměstnavateli a realizace efektivní APZ, kde jde zejména o veřejně prospěšné práce (VPP) a společensky účelná pracovní místa (SÚPM). V případě uplatnění uchazečů o zaměstnání na VPP není důležitá kvalifikace. Zároveň ale umožňují dlouhodobě nezaměstnaným, aby si oživili nebo získali pracovní návyky a po jejich skončení snáze našli stálou práci. Pokud jde o SÚPM, ta nabízejí klientům možnost získání zaměstnání i ve specializovaných oborech.
Úspěch sklízí též pilotovaný příspěvek na dojížďku, který ÚP ČR poskytuje od dubna 2016. Dosud o něj požádalo celkem 9 287 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (2 365), Olomouckém (2 240), Ústeckém (959) a Jihomoravském (901) kraji. Jen v lednu přijal Úřad práce ČR 202 žádostí. S 6 184 žadateli už uzavřel dohodu o poskytnutí příspěvku (se 102 z nich v lednu). V jejich rámci přiznal měsíční částku většinou ve výši 1 500 Kč. Podpoření uchazeči nejčastěji dojíždí do práce 10 – 25 km. Jsou mezi nimi lidé různých profesí, např. administrativní pracovníci, výrobní a montážní dělníci, kovodělníci, elektromechanici, pracovníci ve zdravotnictví a sociální oblasti, právník, učitelé, skladníci, asistent pedagoga nebo obchodní referenti.
Lidé mohou žádat také o jednorázový příspěvek na přestěhování se za prací ve výši 50 000 Kč. Dosud tak učinilo 370 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (85), Olomouckém (80), Zlínském (45) a Jihomoravském (39) kraji. Celkem 176 z nich už ÚP ČR žádost schválil. Ostatní posuzuje. Vzdálenosti přestěhování se liší, v některých případech dosahují i 300 km. Mezi žadateli se objevují např. administrativní pracovníci, pracovníci v oblasti osobních služeb, dělníci v elektrovýrobě, programátor, školnice, prodavačky, učitelé, právník, lékař, personální konzultant, fotograf, laborant, zdravotní sestry, recepční či vizážistka.
Roste počet pozic pro výkon veřejné služby (VS), které má ÚP ČR nasmlouvané s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi nebo třeba základními a mateřskými školami. Celkem jich úřad eviduje 9 761. Nejvíce pak v Ústeckém (3 138), Moravskoslezském (1 471) a ve Středočeském (1 161) kraji. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí a v neposlední řadě během pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod. Na veřejnou službu nastoupilo 3 132 klientů. Úřad práce ČR i nadále aktivně oslovuje (a to opakovaně) další potenciální organizátory, kteří mohou veřejnou službu zabezpečit.
Tradiční vlajkovou lodí APZ jsou veřejně prospěšné práce. Ke konci ledna pracovalo na VPP celkem 5 522 lidí. VPP jsou určeny pro dočasné pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání, kterým ÚP ČR věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšenou pozornost. Jedná se o pozice v oblasti méně kvalifikovaných a pomocných prací. Úřad práce ČR tato místa vytváří ze zákona jako krátkodobé pracovní příležitosti. Za standardní délku trvání VPP považuje 12 měsíců. Ve výjimečných případech lze uzavírat pracovní poměr i na 24 měsíců – jedná se zejména o uchazeče o zaměstnání, kteří nemohou najít uplatnění na otevřeném trhu práce a působí jako asistenti prevence kriminality (APK) a koordinátoři VPP. Měsíční výše příspěvku na mzdy pracovníků VPP činí 15 000 Kč. V případě APK je to 16 500 Kč a u předáků VPP pak 16 000 Kč. Opakovaně může ÚP ČR podpořit stejného klienta pouze výjimečně, např. tehdy, když se jedná o osobu se zdravotním postižením, uchazeče do 30 nebo naopak nad 50 let či rodiče, který pečuje o dítě do 15 let, nebo o uchazeče, kterému hrozí sociální vyloučení, jestliže se opakovaně prokáže, že nemůže najít zaměstnání na volném trhu práce. Pokud konkrétní klient spadá do výše uvedené skupiny, může ÚP ČR udělit výjimku, aby dotyčný mohl u stejného zaměstnavatele nastoupit na VPP opětovně. Vždy je ale třeba každý takový případ posoudit individuálně, a to z úrovně příslušné krajské pobočky či kontaktního pracoviště ÚP ČR.
„Jak bylo avizováno, Úřad práce ČR obdržel další prostředky, které by měly umožnit prodloužení už uzavřených dohod a dodatků se zaměstnavateli, avšak s důrazem na dodržení rozpočtové kázně. V případě každé žádosti bude ÚP ČR v souladu s platnou legislativou pečlivě posuzovat, jestli konkrétní klient nemůže získat stálé zaměstnání na otevřeném trhu,“ připomíná generální ředitelka ÚP ČR.
VPP zaměstnavatelé nejčastěji využívají při úklidu a údržbě veřejných prostranství a zeleně, pomocných pracích, opravách veřejného majetku, v lesnictví, v charitě, sociálních službách, v dohledové službě, při zaměstnávání APK nebo k zajištění dalších veřejně prospěšných činností. Obce a kraje je mohou využít také při odstraňování následků živelných pohrom nebo při zimních a jarních údržbách.
SÚPM vyhrazená hrají prim hlavně u firem, a to napříč všemi obory. Díky podpoře v této oblasti dostalo ke konci ledna šanci získat zaměstnání 4 504 uchazečů. Celkem 17 lidí podpořil ÚP ČR v rámci nově zřízených SÚPM u zaměstnavatele (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení). Nejčastěji zaměstnavatelé využívají SÚPM ve všeobecné a odborné administrativě, v gastronomii, hotelnictví, úklidu, obchodě, ve výrobě a službách (i osobních), ve stavebnictví, v zahradnictví, zemědělství, ve strojírenství či v charitě. Přijímají na ně řidiče, prodavače, řemeslníky, opraváře, kadeřnice, kosmetičky, účetní, výrobní nebo montážní dělníky. Celkem 1 223 nezaměstnaných mohlo na základě příspěvku na SÚPM začít podnikat. Nejčastěji v oblasti osobních služeb, pohostinství, v obchodě, řemeslech či administrativě.
Uchazečům a zájemcům o zaměstnání vydatně pomáhají v návratu na trh práce i rekvalifikační kurzy, které ÚP ČR finančně podporuje.A jejichž obsah i složení plně reflektují potřeby a požadavky regionálních zaměstnavatelů. K 31. 1. 2019 se jich účastnilo celkem 763 lidí. Za celý loňský rok absolvovalo rekvalifikaci téměř 13 tisíc lidí. Nejčastěji realizovanou rekvalifikací jsou kurzy zaměřené na získání řidičských a profesních průkazů, vč. profesní způsobilosti. Pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí se většinou rozhodují lidé s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a základním vzděláním. Z hlediska věku pak převažují účastníci mezi 40 a 44 lety. ÚP ČR může financovat plně nebo částečně tři varianty rekvalifikací – ty, které zajišťuje sám, zvolené rekvalifikace a poslední variantou jsou rekvalifikace zaměstnanců, kteří jsou ohroženi ztrátou zaměstnání u stávajícího zaměstnavatele, např. z důvodu změny podnikatelské činnosti či útlumu jedné části podnikatelských aktivit.
„Celoživotní vzdělávání je jednou z cest, jak může člověk zvýšit své šance na získání zaměstnání. Úřad práce ČR v tom může lidem pomoci mimo jiné poskytnutím příspěvků na rekvalifikační kurzy, které patří mezi nejvýznamnější nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. I jejich prostřednictvím se tak úřad snaží přispět ke sladění nabídky a poptávky na trhu práce,“ říká generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.
Mezi skupiny uchazečů o zaměstnání ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností patří též osoby se zdravotním postižením. Proto i v jejich případě poskytuje ÚP ČR příspěvky na podporu pracovního uplatnění. V rámci zřízení pracovních míst pro OZP finančně podpořil ke konci ledna 1 239 osob se zdravotním postižením (z toho jich 30 vykonává samostatně výdělečnou činnost). Nejčastěji se jedná o pozice určené výrobním, montážním a pomocným dělníkům, řemeslníkům, pracovníkům v osobních a úklidových službách, administrativě, obchodu, prodeji a ostraze, operátorům call center apod. Celkem 132 uchazečům přispěl ÚP ČR na provoz pracovního místa pro OZP a OZP – samostatně výdělečně činnou.
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v předchozím měsíci 95 408 lidí, tj. 38,9 % všech uchazečů vedených v evidenci (prosinec 2018 – 35,6 %, leden 2018 – 33,8 %). Nezaměstnaní pobírali v průměru 7 606 Kč. O rok dřív vyplácel ÚP ČR podporu 97 681 uchazečům o zaměstnání. Míra nezaměstnanosti podle EUROSTAT (Statistický úřad Evropského společenství), která se používá pro mezinárodní srovnávání a vychází z výsledků za prosinec 2018, ukazuje, že se Česká republika drží dlouhodobě pod průměrem EU. V uvedeném měsíci měla nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU (sezónně neočištěná míra nezaměstnanosti ČR – 2,3 %, EU28 – 6,5 %, sezónně očištěná míra nezaměstnanosti ČR 2,1 %, EU28 6,6 %).
