Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Třetina zemí EU28 i ve 4. čtvrtletí roku 2017 překročila stanovený cíl, podle kterého má míra zaměstnanosti členských zemí EU v průměru dosahovat 75 procent. Třetina států Unie rovněž dosáhla svého národního cíle v zaměstnanosti 20-64letých osob. Nezaměstnanost meziročně klesá. Mezi zeměmi EU28 je v České republice míra nezaměstnanosti mužů i žen ve 4. čtvrtletí roku 2017 nejnižší.
Česká republika je na čtvrté příčce s nejvyšší mírou zaměstnanosti ve věku 20–64 let
Podle strategie Evropa 2020 je cílem dosáhnout míry zaměstnanosti 20–64letých v zemích EU28 v průměru 75 %. Ve 4. čtvrtletí 2017 tato míra v zemích EU28 dosahovala v průměru 72,5 procent. Míra zaměstnanosti mužů (78,4 %) se drží nad hodnotou udávanou v roce 2008 před finanční krizí. Zaměstnanost u mužů nyní převyšuje průměrnou míru zaměstnanost žen o 11,6 procentního bodu (p. b.). Zaměstnanost žen stabilně roste.
Ve 4. čtvrtletí 2017 cílovou hranici (75 procent) dosáhlo deset sledovaných států Evropy – Švédsko, Estonsko, Německo, Česká republika, Spojené království, Nizozemsko, Dánsko, Litva, Lotyšsko a Rakousko. Na druhé straně nejnižší míra zaměstnanosti je v jižních státech Unie. Kromě Řecka se to týká hlavně Itálie, Chorvatska a Španělska, kde nepracuje více než třetina populace v tomto produktivním věku.
Dále je pro danou míru zaměstnanosti každé z členských zemí stanoven národní cíl. Definice národních cílů v oblasti zaměstnanosti jsou srovnatelné s celounijní úrovní. Ve 4. čtvrtletí 2017 tuto národní míru zaměstnanosti v zemích EU28 splnilo 10 států (Švédsko, Estonsko, Německo, Česká republika, Litva, Lotyšsko, Irsko, Malta, Polsko a Chorvatsko).
Tabulka seřazená od nejvyšších hodnot k nejnižším ukazuje, že si stále vysokou míru zaměstnanosti udržují severské státy včetně baltských zemí, některé země západní Evropy a naše republika. I přes spíše nízký meziroční růst má stále nejvyšší míru zaměstnanosti Švédsko (81,6 %). Největší meziroční nárůst míry zaměstnanosti vykazuje Bulharsko (o 4,4 p. b.), dále Slovinsko, Estonsko a Portugalsko. Nejnižší míra zaměstnanosti je stále v Řecku (57,7 %), kde je zaměstnána méně než polovina žen.
Ve 4. čtvrtletí 2017 se Česká republika opět zařadila na čtvrté místo mezi zeměmi EU28, když míra naší zaměstnanosti byla už 79,4 %. Ze sousedních států mělo ve 4. čtvrtletí 2017 vyšší míru zaměstnanosti Německo (79,8 %). Rakousko (75,8 %) splňuje stanovenou průměrnou hranici zaměstnat alespoň 75 % populace ve věkové kategorii 20 až 64 let, ale na národní cílovou úroveň mu ještě schází. Na Slovensku a v Polsku byla celková zaměstnanost zhruba o více než 8 p. b. nižší než v ČR.
Ve všech zemích EU je míra zaměstnanosti mužů více či méně vyšší než míra zaměstnanosti žen. Ve 4. čtvrtletí roku 2017 převyšovala zaměstnanost mužů v České republice s 87,1 procenty v této kategorii všechny ostatní členské země. Míru zaměstnanosti žen má stále nejvyšší Švédsko (79,4 %). V ČR zaměstnanost žen dosáhla 71,4 %.
Ve 4. čtvrtletí roku 2017 zaznamenaly ve srovnání s předchozím čtvrtletím největší nárůst zaměstnaných osob Malta (1,8 %), Estonsko (1,6 %) a Finsko (1,2 %). Největší pokles zaměstnaných mezi čtvrtletími ze sledovaných zemí eviduje Itálie (-0,3 %) a Polsko (-0,3 %). V České republice zůstala zaměstnanost z tohoto hlediska stejná.
Nezaměstnanost mužů i žen ve věku 15–64 let je v naší republice nejnižší
Míra nezaměstnanosti meziročně dále klesla ve všech členských zemích EU.
V České republice byla míra nezaměstnanosti v daném období nejnižší, když celková míra nezaměstnanosti za dané období dosahovala 2,4 %, u mužů dokonce 2,0 %. V ČR je dokonce i poprvé nejnižší míra nezaměstnanosti žen, ta v tomto období činila 3,0 procent. Na druhé místo se s celkovou úrovní nezaměstnanosti 3,6 % zařadilo Německo. Již několik období si Maďarsko udržuje nízkou nezaměstnanost, ve 4. čtvrtletí dosahovala celková míra v této zemi 3,8 procent.
V porovnání s ostatními sousedními státy byla míra nezaměstnanosti o 2 a více procentní body vyšší v Polsku (4,5 %) a v Rakousku (5,3 %). Slovensko se 7,8 procentní mírou nezaměstnanosti 15–64letých osob bylo hned pod evropským průměrem.
Nejvyšší míru nezaměstnanosti mají převážně ve státech jižní Evropy. V porovnání s minulým čtvrtletím v těchto zemích zřejmě vlivem zimního období míra nezaměstnanosti mírně vzrostla. U Řecka lze stále konstatovat, že z osob ve věku 15–64 let, které by mohly pracovat, byla více než pětina nezaměstnaná.
Meziroční pokles činí v průměru za země EU28 1,0 procentní bod. Největší meziroční pokles nezaměstnanosti mají zejména země jižní Evropy, kde se míra nezaměstnanosti 15–64letých pohybuje nad evropským průměrem.
Klesá nezaměstnanost mladých ve věku 15–24 let
Zejména demografické změny mají v současné době vliv na nezaměstnanost mladých ve věku 15–24 let. Z meziročního porovnání vyplývá, že ve většině členských zemí EU míra nezaměstnanosti mladých klesla. Míra nezaměstnanosti mladých ve věku 15–24 let je v evropských zemích dvojnásobně a více vyšší než nezaměstnanost v produktivním věku. Mírně vyšší je nezaměstnanost mladých mužů než žen. Pro tuto věkovou skupinu je však třeba vzít v potaz, že do situace v nejmladších skupinách produktivního věku i z genderového pohledu zasahuje skutečnost, že podstatná část se zatím připravuje ve školách na výkon budoucího povolání, a nejsou tedy aktivními. Z dostupných údajů vyplývá, že největší nezaměstnanost mladých lidí měli v Řecku (43,6 %) a ve Španělsku (37,5 %). První pořadí s nejnižší celkovou nezaměstnaností mladých si stále udržuje Německo (6,1 %), u mužů zde činila míra nezaměstnanosti 6,7 %, a u žen 5,4 %. V České republice ve 4. čtvrtletí 2017 míra nezaměstnanosti 15–24letých dosáhla druhé nejnižší hodnoty 6,3 %, u mužů byla tato míra právě v ČR nejnižší a činila 6,3 %.
Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle
Při celkovém poklesu nezaměstnanosti se podíl dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) na celkové nezaměstnanosti – v průměru za EU28 meziročně snížil o 2,1 p. b. na 44,5 %. Nad tímto průměrem je sedm států Unie se stále vysokým podílem dlouhodobě nezaměstnaných.
Ve většině zemí se ve 4. čtvrtletí 2017 podíl dlouhodobě nezaměstnaných (tj. nezaměstnaných 1 rok a déle) meziročně snížil. V České republice se podíl nezaměstnaných 1 rok a déle meziročně snížil o 7,8 p. b. (na 31,4 %). Největší meziroční pokles zaznamenali v Chorvatsku (na celkových 33,0 %). Naopak největší přírůstek v podílu dlouhodobě nezaměstnaných měli na Slovensku. Dlouhodobá nezaměstnanost je problémem zejména v Řecku (71,6 %), dále pak na Slovensku, v Itálii, v Bulharsku a i v Belgii, kde dlouhodobě nepracuje více než polovina z celkového počtu nezaměstnaných. Nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných je naopak v severských státech, které se vyznačují podprůměrnou celkovou nezaměstnaností.
