Už jen pár týdnů mají letošní maturanti na podání přihlášky na vysoké školy. Aktuální průzkum Grafton Recruitment ukazuje, jaký studijní směr jim otevře nejlepší šance na uplatnění, a zároveň zdůrazňuje, že samotný titul už nestačí. Rozhodující je kombinace kvalitního vzdělání, praxe a schopnosti reagovat na technologické změny. Nejlépe se dnes dle něj na trhu práce uplatňují absolventi technických oborů, IT, zdravotnictví a sociálních služeb. I tyto oblasti však rychle proměňuje automatizace a nástup umělé inteligence.
Podle dat ČSÚ studuje v současnosti na vysokých školách v České republice přibližně 315 000 studentů. Přestože celkový zájem o vysokoškolské studium roste, podíl studentů technických oborů zůstává dlouhodobě velmi nízký. Jedná se zhruba o 12 % všech vysokoškoláků. V ICT oborech pak studuje necelých 8 % vysokoškoláků, přičemž nezanedbatelnou část z nich tvoří zahraniční studenti.
„Český trh práce se dlouhodobě potýká s nedostatkem technicky vzdělaných lidí, a to navzdory tomu, že zaměstnavatelé o tyto absolventy stojí a nabízejí jim nadprůměrné mzdové i kariérní podmínky. Zároveň ale vidíme, že samotné vystudování technického oboru dnes už nestačí,“ upozorňuje Jitka Kouba, marketingová ředitelka Grafton Recruitment a GiGroup.
Praxe je klíčová, titul rozhoduje čím dál méně
Z průzkumu Graftonu vyplývá, že výše nástupní mzdy absolventů i rychlost jejich uplatnění dnes závisí především od praktických zkušeností získaných během studia, ať už formou stáží, trainee programů nebo relevantních brigád. Rozdíly mezi bakalářským a magisterským vzděláním hrají menší roli než dříve, zatímco význam jazykových znalostí, digitálních dovedností a schopnosti učit se novým věcem roste napříč obory. „Firmy jsou dnes otevřené náboru absolventů, ale hledají takové, kteří už mají základní praxi a dokážou se rychle zapojit do chodu organizace. Čistě teoreticky zaměřený absolvent má výrazně složitější start, a to bez ohledu na obor,“ vysvětluje Jitka Kouba.
Technické obory ano, ale s realistickými očekáváními
Technické obory, zejména elektro, strojírenství, stavebnictví nebo specializované oblasti IT patří z pohledu trhu práce i nadále mezi nejžádanější směry studia. To samé platí i zdravotnictví a příbuzných oborech. Absolventi těchto směrů si zaměstnání nacházejí rychleji a mohou počítat s nadprůměrným finančním ohodnocením už na začátku kariéry.
Mění se však struktura poptávky. Zejména v IT ubývá tradičních juniorských pozic, které jsou často nahrazovány automatizací nebo nástroji umělé inteligence. Přetlak uchazečů se týká především absolventů bez praxe nebo po krátkých rekvalifikačních kurzech. „Umělá inteligence výrazně proměňuje podobu práce, a to i v oborech, které byly ještě nedávno považovány za sázku na jistotu. U technického vzdělání dnes platí dvojnásob, že bez praxe a hlubší specializace nemusí být vstup na pracovní trh jednoduchý,“ doplňuje Jitka Kouba.
Humanitní obory nejsou bez šance, ale vyžadují strategii
Absolventi humanitních oborů čelí na pracovním trhu vyšší konkurenci a delší době hledání zaměstnání. Rozdíly mezi jednotlivými specializacemi jsou však značné. Dobré uplatnění nacházejí například absolventi psychologie či pedagogiky. Stejně tak práci vždy najdou profesionálové se zaměřením na sociální služby nebo absolventi lingvistických oborů, kteří jsou vyhledávání zejména v sektoru podnikových služeb. Naopak obory bez jasného praktického přesahu mají uplatnění obtížnější. „Humanitní vzdělání samo o sobě není problém. Klíčové je, čím ho student doplní – ať už jde o jazyky, práci s daty, technologiemi, AI nebo konkrétní praxi. Právě kombinace více dovedností dnes rozhoduje,“ zdůrazňuje Jitka Kouba. Zkušenosti podle ní ukazují, že humanitní student by měl umět anglicky minimálně na úrovni C1 a další dva jazyky nejlépe na B2.
Mzdy se liší o vysoké desítky procent
Atraktivitu studia jednotlivých oborů pro trh práce naznačuje i mzdové ohodnocení. Například vysokoškolský absolvent, který se uchází o práci programátora dosáhne v Praze na mzdu 60-80 tisíc, v Brně na 55-65 tisíc a v Královéhradeckém kraji na 50-60 tisíc. Podobně například i elektroprojektant, který v Praze může získat nástupní mzdu v rozmezí 50-70 tisíc a v Brně, Liberci či Jihočeském kraji 50-60 tisíc. O něco hůř je na tom například absolvent ekonomického směru, který se rozhodne pro dráhu účetního. V Praze vydělá 42-48 tisíc, v Brně 38-45 tisíc a v Ústeckém kraji jen 30-35 tisíc. Bankovní úředník se stejným vzděláním pak dokonce ještě o několik procent méně. Mzdy v marketingu, HR či v zákaznických službách, kam často směřují absolventi humanitních oborů se pak pohybují na podobných či o něco nižších úrovních. Pro příklad specialista zákaznických služeb v Praze může dosáhnout na nástupní mzdu 34-40 tisíc, specialista na sociální služby na 35-40 tisíc a recruiter na 38-45 tisíc.
Jak vybírat obor s ohledem na budoucnost
Podle odborníků z Grafton Recruitment mají největší šanci na dlouhodobé uplatnění obory, které nabízejí široké využití napříč sektory a zároveň nejsou snadno nahraditelné automatizací.
Vedle technických profesí sem patří také zdravotnictví, finance zaměřené na data a regulaci nebo role kombinující odborné znalosti s komunikací a kritickým myšlením. Mezi perspektivní obory se řadí také sociální služby. Jejich význam posiluje stárnutí populace i fakt, že lidský faktor nelze snadno nahradit technologiemi.