Ohrožení příjmovou chudobou se týká 9,6 % Čechů. Vyplývá to z výsledků loňského pravidelného šetření o příjmech a životních podmínkách domácností. Česká republika se řadí k evropským zemím s vůbec nejnižším podílem takto ohrožených osob.
Průměrný čistý příjem na osobu v domácnosti za rok 2017 činil 182,4 tisíc korun, o 10 tisíc korun více než tomu bylo o rok dříve. Většina domácností vychází se svými příjmy docela snadno nebo jen s menšími obtížemi. Pro 17,6 % to ale znamená velký problém. Potíž vyjít s příjmy mají zejména samoživitelky s dětmi a ženy starší 65 let, které žijí samy. Lidé z domácností, jejichž příjmy nedosahují určité hranice, jsou ohroženi příjmovou chudobou. „Hranice příjmové chudoby se liší podle typu domácností. Pro domácnost jednotlivce činí 11 963 korun za měsíc, u rodičů se dvěma menšími dětmi jde o 25 122 korun na domácnost,“ vysvětluje Simona Měřinská z odboru šetření v domácnostech ČSÚ.
O téměř 100 tisíc klesl meziročně odhad počtu osob žijících v materiálně deprivovaných domácnostech. Míra materiální deprivace v roce 2018 činila 2,8 %. K položkám nejvíce ovlivňujícím tuto míru patří neočekávaný výdaj ve výši 10 700 korun a nemožnost odjet na týdenní dovolenou z finančních důvodů, které se loni týkaly 23,7 % respektive 20,7 % osob. „Souhrnný evropský indikátor ohrožení příjmovou chudobou nebo sociálním vyloučením se meziročně nezměnil a zůstal na úrovni 12,2 %. Dlouhodobě se řadíme mezi země s nejnižším podílem osob žijících v ohrožení těmito jevy v Evropě,“ říká předseda ČSÚ Marek Rojíček.
Z šetření Životní podmínky také vyplynulo, že téměř desetina českých domácností platí za bydlení včetně energií více než 40 % ze svých čistých příjmů. Zhruba dvě třetiny z nich přitom bydlí v pronajatém bytě a největší skupinu mezi nimi tvoří osaměle žijící důchodkyně.
Otázky na životní spokojenost ukázaly, že obyvatelé České republiky jsou nejvíce spokojeni s osobními vztahy a se svou prací, menší spokojenost vyjádřili s finanční situací své domácnosti. Nadpoloviční většina osob cítila ve sledovaném období čtyř týdnů často klid a štěstí, zcela opačné pocity, tj. osamělost, prázdnotu, zoufalost či depresi, připustila třetina lidí. „Pouze 7 % Čechů předpokládá zhoršení své životní situace. Právě v tomto směru se výsledek nejvíce odlišuje od posledního šetření z roku 2013, kdy negativní očekávání uvedla více než pětina osob,” uzavřel Jiří Pekárek z odboru šetření v domácnostech ČSÚ.