Dle světového ekonomického fóra změní do roku 2025 nové technologie až 85 milionů pracovních míst. Kvůli přerozdělení práce mezi stroje a lidi začínají zaměstnavatelé klást na své pracovníky odlišné nároky. V kancelářských oborech jsou tak již dnes vedle znalostí z oblasti IT, automatizace a digitalizace stále důležitější i měkké dovednosti, jako například schopnost řešit problémy či vést týmy, inovativnost, adaptabilita nebo odolnost proti stresu. Na jejich trénink se proto nyní firmy zaměřují i v rámci firemního vzdělávání. Vyplývá to z průzkumu ABSL, která v ČR sdružuje centra zákaznických, podnikových a IT služeb.
Z pohledu profesí dnes dle ABSL zaměstnavatelům chybí zejména analytici dat a specialisté na digitalizaci a umělou inteligenci. Jejich nedostatek vyřešil sektor podnikových služeb zesíleným firemním vzděláváním. „Díky intenzivnímu zaměření na rozvoj těchto dovedností dokáží centra podnikových služeb až v 70 % případů realizovat projekty automatizace a digitalizace vlastními silami,“ vysvětluje Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL, a dodává: „Ve chvíli, kdy technologie přebírají rutinní úlohy, však roste i význam měkkých dovedností lidí. Kvůli rychlým změnám charakteru práce se totiž lidé musí být schopni přizpůsobit změnám, řešit nestandardní situace a problémy, kriticky myslet a komunikovat. Zvlášť v dnešní době je pak stále důležitější i schopnost čelit stresu.“
I když měkké dovednosti neboli soft skills vychází z osobnostních předpokladů člověka, dají se poměrně dobře vytrénovat. Firmy se proto na trénink těchto oblastí stále více zaměřují v rámci firemního vzdělávání. „Důležitým aspektem je také sociální inteligence včetně mezikulturních kompetencí a transdisciplinarity, bez kterých nemůže digitální společnost fungovat,“ dodává Jonathan Appleton.
Lidé si změnu nepřipouští
Přes masivní adopci technologií a digitalizaci si jen málo zaměstnanců uvědomuje, že se jejich náplň práce může v budoucnu výrazně změnit. Podle průzkumu personální agentury Grafton Recruitment si to myslí pouze 15 % respondentů. I navzdory tomu si jsou však zaměstnanci ve valné většině případů vědomi nutnosti průběžného vzdělávání. Pracovníci center podnikových služeb se tak například nejvíce zajímají o trénink manažerských dovedností, studium jazyků a odborné certifikace. Uchazeči o práci se zase soustředí spíše na učení hard skills spojených s digitálními dovednostmi nebo analýzou dat.
Více než pětinový nárůst firemního vzdělávání
Kvůli probíhajícím změnám zaměstnavatelé často zintenzivňují své vzdělávací programy. Například centra podnikových služeb poskytují svým lidem průměrně 46 hodin vzdělávání ročně, což je více než pětinový nárůst během čtyř let. Až 75 % center dotuje svým zaměstnancům jazykové kurzy a 33 % je finančně podporuje v postgraduálním studium nebo jiných odborných kurzech. ABSL se snaží podporovat vzdělávání a spolu s ním i celkový rozvoj a růst celého oboru i nově vytvořeným MBA programem specializovaným na podnikové služby. „Roste potřeba rozvíjet manažery a rozšiřovat jejich kvalifikaci o nové oblasti, ať už jde o řízení lidí v digitální době, práci s daty, zavádění inovací či rozvojových strategií. Program, který jsme vytvořili ve spolupráci s University of New York in Prague a Hackett Institute, otevře absolventům velmi zajímavé kariérní šance,“ vysvětluje Jonathan Appleton. Profesní manažerské vzdělávání v podobě MBA programů se dle něj v České republice těší rostoucí oblibě a je vyhledáváno zejména členy středního a vrcholového managementu. Nově vytvořený MBA program je prvním a jediným MBA studiem se zaměřením na podnikové služby dostupným v České republice i ve světě.
