Český průmysl potřebuje tisíce pracovníků z Ukrajiny a úřady práce to neřeší. Z těch se postupně staly pouze ústavy pro vyplácení sociálních dávek, řekl na dnešním sněmu Svazu průmyslu a dopravy v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně prezident svazu Jaroslav Hanák. Získávání pracovníků ze zemí, které jsou Česku kulturně blízké, schvaluje i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a prezident Miloš Zeman.
„Doufám, že vláda brzy udělá rozklad těch 385.000 lidí bez práce. Že nám řeknou pravdu, že skoro 100.000 z nich jsou na sociálních dávkách a jsou tam rádi. Dalších zhruba 80.000 spadá do šedé ekonomiky,“ uvedl Hanák. Většina ze zbývajících uchazečů podle něj buď nemá odpovídající kvalifikaci, nebo jsou „tak trochu nemocní“. Zeman dokonce prohlásil, že „nikdo z těchto lidí pracovat nechce“ a není důvod, aby pobírali dávky, pokud nabízenou práci odmítají.
Českému průmyslu podle Hanáka chybí 140.000 zaměstnanců. „Kvalifikovaných především v technicky zaměřených oborech. Je potřeba něco urychleně dělat, protože řada firem říká, že není schopná plnit své zakázky. A když ty zaměstnance nemůžeme sehnat doma, musíme je sehnat v zahraničí. Potřebujeme tisíce Ukrajinců, protože trh práce to neřeší,“ doplnil Hanák.
Podle premiéra Sobotky je pozitivní, že Česko patří s Německem k zemím s nejnižší nezaměstnaností. Míra nezaměstnanosti v Česku v srpnu klesla na 5,3 procenta. „Za dva roky se podařilo zaměstnat 200.000 lidí, to je dobrá zpráva. Ovšem špatná zpráva je, že pracovní trh je v některých profesích vyčerpán. Musíme hledat možnosti, jak najít pracovníky v zahraničí. Teď je čas, abychom se v listopadu sešli se zaměstnavateli, jaké je řešení pro přísun Ukrajinců a vydávání pracovních karet,“ doplnil Sobotka. Zároveň ujistil, že je stoupencem získávání pracovníků z regionů, které jsou Česku kulturně blízké.
Za velmi špatný označil Hanák stav infrastruktury v zemi. „Je potřeba se stydět za Českou republiku, jaká máme povolovací řízení. Je nedůstojné, aby příprava staveb trvala 12 až 14 let, když v okolních zemích je to polovina. Vládě trvalo několik měsíců, než se dohodla na novele stavebního zákona, který by měl proces povolování urychlit. A mám hrůzu z toho, co se s ní bude dít v Poslanecké sněmovně,“ uvedl dále Hanák. Za naději považuje úplně nový stavební zákon, na kterém pracuje ministerstvo pro místní rozvoj.
Za to, že v Česku bylo v posledních letech dokončeno minimum nových dálničních úseků, se podle něj současná vláda nemůže vymlouvat na ty předcházející. „Mohli jsme počítat s tím, že Brusel k nám nebude shovívavý ohledně EIA,“ doplnil Hanák. Narážel na to, že u velké části dopravních staveb je potřeba opakovat proces posuzování jejich vlivu na životní prostředí, protože Evropská komise odmítla uznat posudky, které vznikly podle starého zákona z doby před vstupem ČR do EU.
Podle Sobotky není zhruba stovka staveb s propadlou EIA vůbec připravených a Česko ztratilo 20 až 25 let. „Ty stavby neměly územní rozhodnutí ani stavební povolení. Bylo potřeba zamést si před vlastním prahem a stavby začít znovu připravovat. Priorita vlády je zrychlit výstavbu dopravní infrastruktury,“ dodal Sobotka.