Snahy firem snižovat si náklady zneužíváním institutu dočasného vysílání pracovníků za hranice má omezit novela o zaměstnanosti. Předlohu v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Norma přejímá dva roky starou evropskou směrnici, kterou mělo Česko do svého práva začlenit už do poloviny letošního června. Týká se i nároku zaměstnance na minimální mzdu platnou v zemi, kde plní úkoly. Zákon taky zakotví ručení za úhradu dlužné odměny tím, ke komu byl zaměstnanec vyslán.
Vláda kvůli zpoždění začlenění směrnice do českého práva chtěla, aby poslanci předlohu schválili zrychleně v prvním čtení. Vetovaly to ale opoziční kluby TOP 09 a ODS. Novela nyní zamíří k posouzení do sociálního výboru.
Poslankyně TOP 09 Markéta Adamová už ohlásila pozměňovací návrh, který by vyňal pasáže o ručení za dlužný plat. Směrnice to podle ní nepožaduje, jen umožňuje. Úprava navrhovaná vládou je podle ní nepřijatelná.
„Česká firma, která si například nechala namontovat zařízení ve svém výrobním objektu od polské firmy, by byla ručitelem, že polská firma zaplatí svým zaměstnancům mzdu za vykonanou práci,“ uvedla Adamová. Pokud by mzda vyplacena nebyla, česká firma by ji podle ní musela uhradit navzdory tomu, že už třeba dodavateli zaplatila cenu zakázky. Povinnosti by sice bylo možné se vyhnout, ovšem administrativně velmi složitě, dodala.
Směrnice je namířena proti firmám, které své pracovníky do zahraničí vysílají za účelem poskytování služeb jen naoko a zakládají takzvané schránkové společnosti v zemích, kde jsou nižší náklady na sociální výdaje zaměstnanců a jejich další práva. Evropský parlament přijal v roce 2014 regulaci na základě dohody s jednotlivými členskými státy.
Navrhované novely českých zákonů mají pomoct lépe identifikovat skutečného vysílatele pracovníka ze zahraničí. Inspekci práce se stanovují nové pravomoci při kontrole dodržování právních předpisů a nové pravomoci v oblasti přeshraniční komunikace a informování vysílaných zaměstnanců.