Český trh práce čelí dlouhodobému problému s nelegálním zaměstnáváním, švarcsystémem a zastřeným zaměstnáváním, někdy také označovaným jako pseudoagenturní. Tento fenomén nejenže deformuje konkurenční prostředí mezi firmami, ale zároveň poškozuje zaměstnance a připravuje státní rozpočet o stovky miliard korun ročně. Trpí i dobré jméno agentur práce, které se chovají odpovědně a férově. Přestože je poptávka trhu po pronájmu pracovní síly stále vysoká, legální forma zprostředkování zaměstnání bývá čím dál častěji nahrazována subjekty provozující vědomě nelegální neboli zastřené zprostředkování zaměstnání. Státní úřad inspekce práce (SÚIP) proto i díky některým legislativním změnám přitvrzuje při kontrolách těchto subjektů a přichází s některými inovacemi, které mají pomoct efektivněji postihovat nekalé praktiky.
Nelegální zaměstnávání a zastřené zprostředkování zaměstnávání
V roce 2022 provedla inspekce práce celkem 18 553 kontrol, z toho 6 572 z nich bylo zaměřeno na nelegální zaměstnávání. Výše uložených pokut dosáhla 357 milionů Kč.
Největší problém je v oblasti zprostředkování zaměstnanců. Na trhu působí firmy, které nemají licenci Ministerstva práce a sociálních věcí a jejich byznys model je založený na tom, že neodvádějí za zaměstnance sociální a zdravotní pojištění. Díky tomu mohou nabídnout levnější pracovní sílu a zároveň neodvádět daně. Zaměstnavatel, který takové pracovníky využívá, spoléhá na to, že inspekce nebude schopna prokázat, že jde o nelegální činnost.
Tento „koncový uživatel“ však nese za nelegální zaměstnávání stejnou zodpovědnost jako zprostředkovatel, a to díky zákonu o zaměstnanosti, který byl v roce 2021 doplněn o zavedení zodpovědnosti subjektu, který služby zastřeného zprostředkování zaměstnání využívá. „Za přestupek zastřeného zprostředkování zaměstnání nebo za umožnění výkonu zastřeného zprostředkování zaměstnání lze uložit pokutu ve výši 50 tisíc až 10 milionů korun,“ upřesňuje generální inspektor SÚIP Martin Melecký.
Šedý trh? Každý třetí pracuje jinak, než má na papíře
Podle odhadů se na šedém trhu práce v Česku pohybuje až půl milionu lidí a stát kvůli černým agenturám práce přichází každý rok na pojistných odvodech a daních odhadem až o 40 miliard korun. Nelegální zaměstnávání má různé podoby. Lidé pracují bez smlouvy a zároveň pobírají sociální dávky. Jiní pracují na živnostenský list (švarcsystém), ačkoliv mají pouze jednoho zaměstnavatele. Velkým problémem je i to, že firmy platí zaměstnancům část mzdy „na ruku“, aby se vyhnuly vyšším odvodům. Nedávno vyšel s přispěním Asociace poskytovatelů personálních služeb (APPS) článek v Hospodářských novinách odhalující konkrétní případ takového jednání.
Obzvláště kritická situace je ve stavebnictví, gastronomii a logistice. Zaměstnanec má na smlouvě minimální mzdu a zbytek dostává bokem. A pokud se mu něco stane, oficiálně vlastně neexistuje. V lepším případě dostane odškodné „ze solidarity“, v horším případě mu firma sdělí, že si může jít stěžovat kam chce – protože na papíře je vše v pořádku.
Stát v postizích přitvrzuje
Řada případů nelegálního zaměstnávání uniká pozornosti a mnohé subjekty, které ho zprostředkovávají, vědí, jak se vyhnout postihu. Často také bývá velmi obtížné při kontrole prokázat, že k nelegální práci došlo. Od 1. ledna 2025 proto novela zákona o inspekci práce umožňuje kontrolorům při kontrole, případně i před ní, pořizovat audio a video záznamy bez souhlasu kontrolovaných osob, pokud je to nezbytné pro dosažení účelu takové kontroly.
Posiluje se také spolupráce mezi státními úřady. SÚIP i oblastní inspektoráty práce si mohou od nového roku vyžádat od správce daně informace, které jim mohou pomoct při kontrolách zaměřených na nelegální zaměstnávání. Inspektoráty práce začínají také úžeji spolupracovat s finanční správou. Podle SÚIP mají všechna tato opatření pomoci efektivněji potírat nelegální práci.
Podle Asociace poskytovatelů personálních služeb (APPS) by dále mohly v boji proti nelegálnímu zaměstnávání pomoci i tvrdší postihy pro firmy, které využívají šedý trh nebo povinná registrace všech pracovních zprostředkovatelů. „Pokud by hrozila pokuta v řádu desítek milionů korun, firmy by si dvakrát rozmyslely, zda se nelegálním praktikám vyplatí věnovat. Stejně tak bez licence od státu by firma nemohla zprostředkovávat zaměstnance, což by eliminovalo velkou část praktik zastřeného zprostředkování zaměstnávání,“ doplňuje Ivan Dzido, výkonný manažer APPS.
