Nový policy brief think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR upozorňuje na problémy spojené s dlouhodobě nízkou dynamikou českého trhu práce. Proč zaměstnanci v Česku mění práci méně častěji než v jiných zemích, jaké jsou příčiny a důsledky?
Změny zaměstnání ve většině zemí EU27 jsou mnohem častější než v Česku. Málo časté změny zaměstnání, buď v podobě přechodu z jednoho zaměstnání do druhého nebo skrze nezaměstnanost, jsou také v dalších středoevropských ekonomikách Slovenska, Polska a Maďarska. Naopak vysokou dynamiku vykazují trhy práce severských zemí jako jsou Finsko, Dánsko nebo Švédsko. Mezinárodní srovnání ukazují, že strnulost českého trhu práce je fenomén dlouhodobý.
„K obdobným závěrům o nedostatečně dynamickém trhu práce v České republice došla i studie OECD z roku 2021, která navíc ukazuje, že obzvláště špatně je na tom Česko v regionální mobilitě pracujících a v četnosti změn práce u žen,“ upozorňuje spoluautor Jakub Grossmann.
Vznik, expanze a úpadky firem na straně jedné a s tím související změny zaměstnání na straně druhé jsou v tržní ekonomice přirozeným procesem průběžné restrukturalizace. Jde o proces, kterým se lidské zdroje přesunují do nových produktivnějších ekonomických činností, expandujících odvětví a profesí, mnohdy úplně nových. Tlak na tyto změny v posledních letech vytváří růst cen energií a technologický pokrok spojený s výrazným nástupem digitalizace a umělé inteligence v mnoha sektorech ekonomiky.
Důsledkem strnulého českého trhu práce je neefektivní alokace lidských zdrojů a ekonomických činností obecně. Na jedné straně tak díky nízkým mzdám přežívají zastaralé a málo produktivní firmy, ekonomické činnosti a celá odvětví. Na druhé straně se vzdělané pracovní síly nedostává novým a potenciálně mnohem produktivnějším činnostem a firmám. To se promítá do dlouhodobě nízkého ekonomického růstu, pomalého zvyšování produktivity práce, a nakonec i do pomalejšího růstu reálných mezd.
Příčiny strnulého českého trhu práce mohou být mnohé. Zaměstnanci mají obavu odcházet z málo placených zaměstnání s ohledem na relativně nízkou výši podpory v nezaměstnanosti a omezenou dostupnost kvalitní rekvalifikace. Oborově úzce orientované vzdělání a vysoká míra certifikace profesí v Česku zvyšují nároky změn zaměstnání a profesí . Svou roli také zřejmě hraje šedá ekonomika a vysoký podíl samostatně výdělečné činnosti, kde se dynamika měří obtížně.
Nabízí se také celá řada opatření, která mají potenciál flexibilitu českého trhu práce zvýšit: v oblasti vzdělávání, rekvalifikací a certifikace profesí, v systému daní a dávek včetně nastavení minimální mzdy, v regulaci zaměstnaneckých vztahů, v různých formách podpory mobility, informovanosti atd. Pro výběr správného mixu je žádoucí vycházet z poznatků kvalitních empirických výzkumů trhu práce, kterých se však v Česku stále nedostává.