Stát ročně přichází na daních o zhruba deset miliard kvůli tomu, že ženy s malými dětmi nemohou pracovat tak, jak by si samy představovaly. Trh práce zatím není dostatečně flexibilní, jak to ženy na mateřské potřebují. Většímu zapojení matek také brání nedostatek dostupné péče o děti a sociální normy, uvedla Klára Kalíšková z Národního institutu SYRI, která se touto otázkou dlouhodobě zabývá.
Pouze 7 % žen, které jsou doma s dětmi do 4 let, zájem pracovat nemá. Celkem 22 % chce mít brigádu nebo pracovat projektově, plná pětina by přivítala pětinový úvazek, 38 % poloviční a 13 % žen s malými dětmi chce pracovat na plný úvazek. „Souhrnně platí, že většina českých matek s dětmi do 4 let by chtěla pracovat více hodin, než skutečně pracuje,“ uvedla Kalíšková. Brání tomu podle ní několik faktorů. „Náhradní péče o děti není příliš dostupná, na trhu také není dostatek flexibilních možností pracovního zapojení,“ uvedla vědkyně, která kromě SYRI působí i v CERGE-EI a na FIS VŠE.
Vědkyně zároveň vyčíslila potenciální zvýšení příjmů veřejných rozpočtů v případě, že by matky začaly pracovat podle svých preferencí. V České republice je v současné době asi 210 000 matek bez práce, jejichž průměrný preferovaný úvazek je 12 hodin týdně. To při průměrné hodinové mzdě 215 Kč znamená 11 000 korun měsíčně. „Zapojení nepracujících žen na trhu práce podle jejich preferencí by přineslo asi 9,108 mld. Kč ročně na dani z příjmu a odvodech na sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců a zaměstnavatelů,“ upozornila Kalíšková.
Dalších 150 000 matek s malými dětmi pracuje průměrně 17 hodin týdně. Jejich preferovaný úvazek je však o zhruba čtyři hodiny týdně vyšší. V tomto případě by zvýšení odpracovaných hodin podle jejich preferencí přineslo asi 1,231 mld. Kč ročně na dani z příjmu a odvodech na sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců a zaměstnavatelů.
„Celkově by tedy přechod do situace, kdy matky dětí do 4 let pracují na svůj preferovaný úvazek, přinesl do veřejných rozpočtů asi 10 miliard korun ročně,“ dodala Kalíšková, která se v minulosti zabývala mj. nedostatkem kapacit v českých mateřských školách.
Také to je jeden z důvodů, proč mají české matky v období mateřství jeden z největších propadů v míře zaměstnanosti. Přitom vyšší zaměstnanost především matek předškolních dětí by pomohla narovnat deficity penzijního systému nebo snížit vysoké genderové rozdíly na trhu práce. Nedostatek volných míst v mateřských školách vede také ke ztrátám ve státním rozpočtu, ročně jde o více než miliardu korun.
