Umělá inteligence se rychle stává běžnou součástí pracovního prostředí. Podle ČSÚ využívalo v Česku v roce 2025 alespoň jednu z osmi sledovaných technologií AI již 18 % podniků, vedle toho zaměstnanci stále častěji pracují i s volně dostupnými nástroji. Technologie přitom nepřebírají jen rutinní úkoly, ale postupně zvládají i složitější agendu – od práce s daty po přípravu analytických podkladů. Nejviditelněji se tento posun podle Grafton Recruitment promítá do juniorských pozic, kde AI často nahrazuje jednodušší část práce a junioři musí zvládat náročnější úkoly. Anketa společnosti zároveň naznačuje, že oblast bezpečnosti a jasných pravidel práce s AI zatím ve firmách není systematicky uchopena.
AI jako pracovní asistent
Šetření Grafton Recruitment ukazuje, že firmy AI nejčastěji využívají při administrativě, práci s daty, tvorbě podkladů nebo v komunikaci. Slouží především k tomu, aby urychlila práci stávajících týmů a zvýšila jejich efektivitu.
„AI se v praxi ukazuje spíše jako pracovní asistent než jako náhrada lidí. To, co dříve juniorovi zabralo několik hodin, například příprava reportu nebo rešerše, je dnes otázkou minut. Role tím ale nezaniká, spíš se posouvá k odpovědnosti za správnost, kontext a interpretaci výstupu,“ říká Jitka Kouba, marketingová ředitelka Grafton Recruitment a GiGroup.
Jaké dovednosti budou rozhodující
Technologická změna tedy zatím nejvíce dopadá na administrativní a entry-level pozice, jejichž role se postupně mění. Nabídka těchto míst zároveň meziročně poklesla o 6 %. „Firmy jsou sice nadále náboru absolventů otevřené, ale očekávají, že budou mít alespoň základní praxi, budou se orientovat v technologiích a dokážou se rychle zapojit. Čistě teoreticky zaměřený absolvent má dnes výrazně složitější start,“ vysvětluje Jitka Kouba.
Struktura požadovaných dovedností se podle ní proměňuje. Na významu získávají schopnosti, které AI nahradit nedokáže – kritické myšlení, práce s informacemi, schopnost vyhodnotit a výstupy, komunikovat je a nést za ně odpovědnost. Měkké dovednosti se tak z doplňkové výhody stávají klíčovou konkurenční výhodou. Dlouhodobá data z globálního trhu práce ukazují, že zaměstnanci se silnými sociálními kompetencemi dosahují vyšší zaměstnanosti i mezd než ti, kteří spoléhají pouze na technické schopnosti. Kombinace odbornosti, digitální kompetence a schopnosti pracovat s lidmi tak bude pro dlouhodobou uplatnitelnost zásadní.
Od „copy-paste robotů“ k pokročilé AI
AI ovšem dnes neslouží pouze k automatizaci jednoduchých „copy-paste“ úkolů nebo rutinní administrativy. Firmy ji stále častěji zapojují i do analytických činností, práce s kontextem, rozhodovací podpory či řízení celých procesů. Z nástroje pro dílčí úsporu času se tak pomalu stává technologie, která zasahuje i do komplexnějších částí byznysu. Nejzřetelněji je tento trend viditelný v oboru podnikových a IT služeb, kde dle aktuálního průzkumu asociace ABSL technologie umělé inteligence využívá již plných 80 % firem, což z něj činí jedno z technologicky nejvyspělejších odvětví v Česku.
Potřeba školení a jasných interních směrnic
S rostoucím využíváním AI firmy zároveň řeší otázky ochrany dat a bezpečnosti. Jedna věc jsou AI nástroje, které firmy zavádějí jako součást svých systémů, druhá pak aplikace, které si zaměstnanci využívají samostatně – od veřejně dostupných nástrojů typu ChatGPT po další online služby. Právě zde často chybí jasně nastavená pravidla. Firmy proto postupně zavádějí interní směrnice pro práci s AI a investují do školení zaměstnanců.
Anketa Grafton Recruitment ukazuje, že 56 % respondentů si možná rizika spojená s využíváním AI uvědomuje a snaží se jim předcházet. 27 % však přiznává, že je systematicky neřeší, a objevují se také názory (17 %), že obavy z rizik jsou přehnané. To potvrzuje, že vedle technologického rozvoje bude klíčová i osvěta a nastavení mantinelů. Podobně to vidí i Světové ekonomické fórum, podle nějž patří technologická gramotnost a kyberbezpečnost mezi rostoucí priority zaměstnavatelů.
