Zatímco o místa na gymnáziích se žáci základních škol přetahují, učiliště musí často bojovat o každého zájemce. Přihlášku s nejvyšší prioritou si na nematuritní učební obor letos podalo necelých 33 tisíc zájemců, celková kapacita přitom činí skoro 52 tisíc míst. Nedostatek zájemců o studium na učilištích se negativně dotýká řady odvětví, která jsou na přísunu čerstvých absolventů závislá. Častým problémem, na který žáci naráží, je špatná volba učebního oboru. Podle průzkumu, který si nechala zpracovat skupina GasNet1, pracuje ve svém oboru jen 23 % mladých absolventů učilišť. Ti, kteří výběr nepodcenili, jsou však výrazně spokojenější se svou kariérou i výdělkem.
V těchto dnech procházejí zájemci o studium na středních školách jednotnou přijímací zkouškou, která určí, jakým směrem se budou jejich studijní cesty ubírat. Už nyní však víme, na jaké školy a obory se žáci základních škol hlásí2. Podle očekávání je mezi nimi největší zájem o gymnázia, zejména pak víceletá. Počet přihlášek s nejvyšší prioritou převyšující kapacitu oborů však zaznamenala i čtyřletá gymnázia a řada středních odborných škol. Velká část přihlášených se tak na svůj preferovaný obor nedostane.
Opačnému problému čelí nematuritní učební obory. Na celkový počet 51 668 volných míst si podalo přihlášku s nejvyšší prioritou jen 32 673 zájemců. Není však učební obor jako učební obor. I mezi nimi totiž existuje několik výjimek, jako je například obor kadeřník nebo mechanik opravář motorových vozidel, o které je mezi deváťáky větší zájem, než školy dokážou pokrýt. Zároveň je však řada oborů, kde by na naplnění nestačily ani přihlášky všech priorit. To přitom může mít z dlouhodobého hlediska závažné dopady na řadu odvětví, která jsou na přísunu absolventů učebních oborů existenčně závislá.
GasNet: Bez nové generace plynařů se neobejdeme, Česko potřebujeme připravit na vodík
„V oblasti plynárenství se dlouhodobě potýkáme s nedostatkem odborně vyučených plynařů. Na stejný problém však naráží firmy napříč energetikou. Nejen naši technici stárnou a my už dnes víme, že nové generace plynařů budou pro českou energetiku klíčové,“ upozorňuje Alžběta Šedivá z HR týmu skupiny GasNet. Poukazuje tak na skutečnost, že emisně šetrnější plyn postupně nahradí končící uhlí a evropské plynárenství se zároveň aktivně připravuje na postupné nahrazení zemního plynu obnovitelnými plyny – biometanem a vodíkem. „Do distribuční sítě GasNetu jsme připojili už šestou výrobnu biometanu a naším dlouhodobým cílem je nahradit zemní plyn čistým vodíkem. Pilotní vodíkové projekty chceme představit už letos. Bez nové generace plynařů se tak neobejdeme,“ zdůrazňuje Alžběta Šedivá.
Ředitel učiliště radí: Naslouchejte dítěti a výběru školy věnujte dostatek času
Podle ředitele Středního odborného učiliště plynárenského Pardubice Martina Valenty je jedním z hlavních důvodů nižšího zájmu o učební obory touha rodičů, aby jejich dítě dosáhlo co nejvyššího vzdělání bez ohledu na jeho studijní předpoklady, zájmy a přání.
„Stává se, že deváťák doma slýchá větu: ‚No přece nepůjdeš jen na učňák!‘ Podobně rodiče odkládají rozhodnutí o profesním směřování. Žáci bývají často silou tlačeni na gymnázium, přestože na jiném typu školy by byli šťastnější. Volba oboru vzdělání není nic jednoduchého. Málokterý žák má v patnácti letech zcela vyhraněný zájem. Přesto i v tomto věku, pokud rodiče se svými dětmi komunikují a naslouchají jim, dokážou společně zvolit správnou cestu. Při rozhodování doporučuji rodičům potlačit své ambice, na základě zkušeností dětem poradit, ale zároveň jim naslouchat a respektovat jejich názor. Ne každý je studijní, gymnaziální typ. Technické nadání a šikovné ruce jsou obrovskou devízou. Navíc stále vzácnější, a proto čím dál lépe finančně ohodnocenou,“ vysvětluje ředitel.
Že je nevhodný výběr střední školy a také konkrétního učebního oboru velmi častým jevem, potvrzuje i lednový průzkum skupiny GasNet mezi mladými absolventy odborných škol a učilišť realizovaný prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos. Z něj vyplývá, že jen čtvrtina (23 %) mladých absolventů učebních oborů pracuje v oboru, ve kterém získala výuční list. Většina absolventů tak po dokončení studia nabyté znalosti v zaměstnání vůbec nevyužije.
Spokojení řemeslníci
Dobrou zprávou naopak je, že ti, kteří ve svém oboru zůstali, jsou podle průzkumu se svým rozhodnutím vystudovat daný učební obor v naprosté většině případů (81 %) spokojení – mnohem častěji než v případě těch, kteří dělají něco jiného (36 %). 4 z 5 lidí věnujících se vystudovanému oboru uvádí, že jim vzdělání dalo dobré základy pro jejich budoucí kariéru a pomohlo jim získat jejich současné zaměstnání. Zatímco mezi lidmi, kteří již nepracují ve vystudovaném oboru, je se svým současným měsíčním výdělkem spokojených jen 36 %, v případě absolventů, kteří u oboru zůstali, je to hned 66 %.
„Data z průzkumu naznačují, že výběr oboru opravdu není radno podceňovat. Má významný vliv na pracovní a celoživotní spokojenost. Žáci základních škol by se proto měli spolu se svými rodiči důkladně rozmyslet, co by je v životě bavilo dělat, jaká práce by pro ně mohla být opravdu realisticky perspektivní,“ říká Alžběta Šedivá. Její slova potvrzuje i Martin Valenta: „Vyhráno mají žáci, kteří najdou ve studovaném oboru smysl a práce je baví. Uplatnění najdou ihned. V oboru plynárenství pracuje po skončení školy minimálně 70 % našich žáků. Ze setkání s absolventy vím, že ti, kteří zkusí štěstí jinde, se často po pár letech k oboru vracejí.“
