V roce 2022 rostly mzdy nejvíce lidem z IT v regionech mimo Prahu a Brno, účetním, svářečům a elektrikářům. Zatímco v případě ajťáků šlo o dorovnání mezd na úroveň Prahy, ostatní si přilepšili zejména díky nedostatku uchazečů s jejich kvalifikací. Nejdéle trvá obsadit pracovní pozice Java Developerů, specialistů na IT bezpečnost, svářečů, elektrikářů, účetních a expertů z podnikových služeb se znalostí severských jazyků. Prakticky obratem lze naopak najít uchazeče na pozice recepčních, asistentek či pickerů. Vyplývá to z údajů agentury Grafton Recruitment.
Rok 2022 byl rokem inflace, která se projevovala zesíleným tlakem zaměstnanců na růst mezd. I když si zaměstnavatelé nemohli dovolit plošné navyšování mezd, u některých pozic se mu nevyhnuli. Nejvíce si polepšili ajťáci z regionů, kterým zaměstnavatelé kvůli rozmachu práce na dálku dorovnávali mzdy na úroveň Prahy a Brna, což v některých případech znamenalo i 40% navýšení mzdy. „Práce na dálku přinesla zajímavé pracovní příležitosti všem IT specialistům v ČR. Za pražskou mzdu mohou nyní pracovat i z té nejzapadlejší vesnice na druhém konci republiky. Zaměstnavatelé z regionů musí proto s Prahou udržet krok a svým lidem nabízet konkurenceschopné podmínky, jinak hrozí, že jim utečou za lepšími nabídkami,“ komentuje Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment a Gi Group, s tím, že nejvíce stále chybí Java Developeři, specialisté na IT bezpečnost, IT analytici a Salesforce developeři. Nadstandardním tempem mzdy rostly i účetním, svářečům, elektrikářům a v Brně i prakticky všem juniorním pozicím. Nejčastěji se jednalo o růst v rozmezí 10-20 %.
Boom nových pozic a ochutnávač
Jako každý rok se s novými technologiemi a moderními pracovními postupy objevují nové pozice. Letošní rok byla zesílená poptávka po BIM modelářích, automatizantech či trenérech robotického software. Naopak pozicí, která se hledá jen jednou za mnoho let, byla letos pozice ochutnávače. Jeho úkolem není jako ve středověku ochutnávat pokrmy vysoce postavených hodnostářů, ale míchat a ochutnávat kořenící směsi.
Rok 2023 bude rokem job hoppingu i zvýšeného propouštění
Rok 2023 s největší pravděpodobností přinese další růst mezd, a to zejména u pozic, které je nejtěžší obsadit. „Určitě nelze čekat plošné navýšení, které by odpovídalo míře inflace, přesto alespoň u nedostatkových pozic a klíčových pracovníků budou muset zaměstnavatelé sáhnout hloub do kapsy,“ říká Martin Malo. Na trhu se tak dá čekat rozmach tzv. job hoppingu, kdy lidé doslova skáčou ze zaměstnání do zaměstnání ve snaze finančně si polepšit. Tento fenomén je již dnes patrný například ve výrobě nebo ve stavebnictví, očekává se však jeho rozšíření i do dalších sektorů, zejména těch, které rostou a bojují s nedostatkem lidí. „Boj o lidi přetrvá napříč všemi segmenty, a to i přesto, že rok 2023 přinese v některých oblastech silnější propouštění, než na jaké jsme byli zvyklí z předchozích let. Samozřejmě bude záležet na dalším vývoji cen především v energetice a na míře inflace. Ve všeobecnosti ale platí, že k propuštění budou náchylnější zejména energeticky náročnější sektory,“ komentuje Martin Malo s tím, že naopak silné náborové aktivity budou pokračovat v IT a v podnikových službách a míra nezaměstnanosti lehce vzroste, a to na úroveň 4-4,5 %.
Polsko příkladem
Lidé nechybí jen u nás, ale v celé střední Evropě. Kromě nás si na svou historicky nejnižší nezaměstnanost letos sáhlo například Slovensko. Ze všech středoevropských zemí dokázalo na nedostatek kandidátů nejlépe reagovat Polsko, které zjednodušilo pravidla ekonomické migrace, a tím do země dostalo pracovníky potřebných kvalifikací. Díky tomu Polsko získává i zvýšený počet nových investorů, a to bez ohledu na relativně nestabilní politické prostředí. „Věříme, že Polsko se stane dobrým příkladem i české vládě, která se k situaci staví dosud relativně pasivně, díky čemuž ztrácíme konkurenční výhodu vůči okolním zemím. Prioritou pro příští rok by dle českých zaměstnavatelů mělo být přesměrování schválených kvót v Programu kvalifikovaný zaměstnanec z Ukrajiny na jiné země. Jen tak se jim podaří najít potřebné lidské zdroje a snížit nezdravé tendence na českém pracovním trhu,“ říká na závěr Martin Malo.