Podle aktuálních údajů ČSÚ je v České republice zaměstnáno 460 tisíc osob starších 60 let, což je o 30 tisíc víc než na konci roku 2017. Dle studie personální agentury Adecco Group zkoumající vliv stárnutí populace na pracovní trh ve střední a východní Evropě je zaměstnávání seniorů jedním z řešení nedostatku pracovních sil v době rekordně nízké nezaměstnanosti a snižujícího se počtu pracujících v produktivním věku do 40 let.
Zaměstnavatelé zároveň navzdory dřívějším předsudkům zjišťují, že zaměstnanci vyššího věku mohou být nejen díky svým letitým zkušenostem a znalostem pro firmy velkým přínosem. Aby si tyto pracovníky udrželi, začínají jim ve větší míře nabízet flexibilní úvazky i možnosti rekvalifikace a celoživotního vzdělávání.
Podle studie personální agentury Adecco Group se senioři ve státech střední a východní Evropy stále poměrně často setkávají s předsudky ze strany zaměstnavatelů. Ti si mnohdy myslí, že mladší uchazeči o práci budou pracovat pilněji a rychleji, nebudou jim vadit přesčasy a zůstanou u zaměstnavatele déle. „Postoj českých zaměstnavatelů se v tomto ohledu poslední dobou výrazně zlepšuje. Firmy postupně zjišťují, že kromě řešení aktuálního nedostatku pracovních sil jim zaměstnávání starších osob může přinést i řadu dalších výhod. Vedle dlouholetých zkušeností a znalostí je pro tyto zaměstnance typická vyšší míra loajality, spolehlivosti i zodpovědnosti vůči pracovním povinnostem. Zároveň často poskytují lepší zákaznický servis, více dbají na dobrou pověst firmy a ve výrobních odvětvích vykazují vyšší produktivitu,“ říká Ondřej Wysoglad, ředitel Adecco pro Českou a Slovenskou republiku.
Na rozdíl od mladých lidí, kteří vyhledávají spíše nové náročné pozice, které jim umožní rychlý rozvoj a růst, mají starší lidé rádi stabilitu a snaží se zlepšovat zejména dovednosti, které již předtím roky získávali. Oceňují zaměstnavatele, kteří jsou ochotní dále investovat do jejich rozvoje a zvyšování kvalifikace i rekvalifikace. „V následujících letech bude u pracovníků vyššího věku hrát významnou roli především rozvoj schopností v oblasti využívání moderních technologií. Až 50 procent pozic, na kterých senioři většinou pracují, je totiž ohroženo automatizací,“ komentuje závěry studie Ondřej Wysoglad.
Kromě možnosti dalšího vzdělávání se zaměstnavatelé čím dál tím více snaží seniory udržet i nalákat poskytováním flexibilních pracovních úvazků. „Senioři velmi oceňují pružnou pracovní dobu, možnost práce z domova nebo dny volna navíc, ve kterých mohou docházet za zdravotní péčí. Vhodnou motivací jsou také benefity podporující zdraví jako například bezplatná zdravotní péče či různé wellness programy,“ doplňuje Ondřej Wysoglad.
Vedle pozitivního efektu pro současný pracovní trh a zlepšování materiální situace seniorů má prodlužování jejich pracovní aktivity i významný celospolečenský dopad. „Pracovní zapojení uspokojuje nejen ekonomické, ale také psychosociální potřeby seniorů. Ztráta aktivního pracovního života je nejčastější příčinou pocitu odcizení, osamělosti a nízké sociální prestiže. Pracovní aktivizace starších lidí má proto význam daleko přesahující otázku pracovního trhu,“ uzavírá Ondřej Wysoglad.