Na českém trhu práce pokračuje vrcholné období podle údaj§ ČSÚ. Nezaměstnanost se udržela na historicky nízké úrovni kolem 120 tisíc osob, výsledky výběrového šetření pracovních sil v domácnostech také přinesly nárůst zaměstnanosti u pracujících na kratší úvazky. Všechny údaje dokumentují rekordně vysokou poptávku podniků po pracovní síle. Zopakoval se proto silný růst výdělků z 1. čtvrtletí 2018 a průměrná mzda meziročně opět nominálně vzrostla o 8,6 %. Reálný mzdový růst byl přitlumen inflací na 6,2 %.
Výsledky výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) potvrdily kulminující celkovou zaměstnanost, která dosáhla 5,29 milionu osob; 2. čtvrtletí 2018 tak přineslo další rekordní míru zaměstnanosti 74,7 % ve věkové skupině 15–64 let. Nárůst poptávky podniků po pracovní síle je neobyčejně silný, což nejvýrazněji ukazují evidence úřadů práce – počet volných pracovních míst hlášených na konci července 2018 dosáhl hranice 310 tis., což je nové maximum za dobu této evidence, zatímco dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let bylo evidováno 210 tis. Podíl nezaměstnaných osob (počet v evidenci ÚP poměřený k obyvatelstvu) tak klesl na 3,1 %. Tento tlak nutil zaměstnavatele nabízet flexibilní formy zaměstnání, především vzrostl počet pracujících na kratší úvazek ve věku 65 a více let.
Celkový počet nezaměstnaných dle VŠPS (definice ILO) se ve 2. čtvrtletí 2018 snížil na 118,2 tis. osob. Míra nezaměstnanosti se tak dostala na historicky rekordně nízkou hodnotu 2,2 %. Rychle klesal i počet dlouhodobě nezaměstnaných, který se snížil na 35,7 tis. osob. Regionální míra nezaměstnanosti byla nejvyšší v Moravskoslezském kraji (3,7 %) a dále v Ústeckém (3,6 %), zatímco nejnižší byla v Praze (1,1 %) a Jihočeském kraji (1,2 %). V České republice je také značný počet osob, které nepracují, aktivně si práci nehledají, ale ve VŠPS uvádějí, že by pracovat chtěly. Tato nevyužitá pracovní rezerva se meziročně snížila na 108,4 tisíce osob, je početně takřka srovnatelná se skupinou nezaměstnaných a zůstává výzvou pro zaměstnavatele i státní politiku zaměstnanosti. Mimo území ČR jsou obrovské rezervy pracovní síly v zóně volného pohybu osob Evropské unie, zejména jižní členské státy zápasí s vysokou nezaměstnaností mladých lidí.
Předběžné údaje podnikové statistiky ČSÚ verifikují popsané trendy v růstu evidenčního počtu zaměstnanců. Ve 2. čtvrtletí 2018 ve srovnání se stejným obdobím minulého roku přibylo 75,9 tis. zaměstnanců přepočtených na plně zaměstnané, to je relativní nárůst o 1,9 %, čímž jsme se dostali na hodnotu 4 070,2 tis. osob. Připomeňme, že tento ukazatel roste již od roku 2014. Z trendu růstu počtu zaměstnanců se vymykají dvě odvětví. Tím prvním je těžba a dobývání, kde pokračuje komplikovaná situace – ve 2. čtvrtletí 2018 meziročně ubylo 0,7 tis. přepočtených počtů zaměstnanců, tj. -3,0 %. Tím druhým je odvětví administrativní a podpůrné činnosti, kde převažují pracovní agentury, tam se počet zaměstnanců snížil o 1,0 tis. (-0,5 %). To souvisí patrně s tím, že podniky si raději budují stálou zaměstnaneckou základnu, než aby se spoléhaly na agenturní pracovníky, popř. si dřívější zaměstnanci agentur našli lépe placená místa.
Ve stavebnictví vzrostl počet zaměstnanců o 1,2 tis. (+0,6 %) a v dříve též problematickém ubytování, stravování a pohostinství dokonce o 2,9 tis. (+2,5 %). Takřka nulový růst najdeme u odvětví kulturní, zábavní a rekreační činnosti, jen o 0,1 %. Absolutně největší byl přírůstek ve zpracovatelském průmyslu, který je největším zaměstnavatelským odvětvím. Činil 15,8 tis., což je relativně +1,4 %. V těsném závěsu byl velkoobchod a maloobchod, který vzrostl o 15,6 tis., tj. +3,2 %. Relativně nejvyšší nárůst byl v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (+6,5 %); rychle rostly také činnosti v oblasti nemovitostí (+6,4 %) a informační a komunikační činnosti (+5,1 %), toto odvětví roste dlouhodobě.
Z hlediska mezd se letošek vyznačuje silným růstem. Průměrná mzda (31 851 Kč) vzrostla ve 2. čtvrtletí 2018 nominálně ke stejnému období minulého roku o 8,6 %, což je stejně jako v minulé čtvrtletí. V reálném vyjádření byl však mzdový růst poněkud slabší, mzdy aktuálně vzrostly o 6,2 %, zatímco v 1. čtvrtletí roku 2018 to bylo o 0,4 p.b. více; inflace (index spotřebitelských cen, v grafu jako rozdíl mezi oběma čárami zobrazený šrafováním) se totiž vrátila na hodnotu připomínající spíše loňský rok – 2,3 %. Přesto byl takový reálný mzdový nárůst vyšší než byly ty za celé období od 2. čtvrtletí 2007 do 4. čtvrtletí 2017.
Podobně jako vývoj počtu zaměstnanců byl ve 2. čtvrtletí 2018 i mzdový růst diferencovaný v jednotlivých odvětvích. Nikde však nedošlo k meziročnímu nominálnímu nárůstu pod 6 %. Výrazně rostly výdělky v oborech, kde dominuje stát. Nejvíce se průměrná mzda zvýšila v odvětví kulturní, zábavní a rekreační činnosti, o 13,1 %. Dosáhla tak 28 142 Kč, což je 88 % celkového průměru za národní hospodářství. Druhý nejrychlejší mzdový růst najdeme ve vzdělávání (o 12,3 %) na 30 177 Kč, obdobný byl ve zdravotní a sociální péči (o 12,0 %) na 33 439 Kč, a o něco méně ve veřejné správě a obraně (o 11,2 %) na 36 349 Kč. Možná poněkud překvapivě můžeme najít růst průměrné mzdy o více jak deset procent (10,1 %) také v těžbě a dobývání, kde se tak dostala na 36 599 Kč. Ve dvou nejlépe odměňujících odvětvích byl meziroční mzdový nárůst naopak nejslabší: v peněžnictví a pojišťovnictví se mzdy zvýšily o 6,3 % na úroveň 58 594 Kč, což znamená nejvyšší mzdovou úroveň mezi odvětvími, a na druhém místě byly informační a komunikační činnosti, kde se průměrná mzda zvýšila o 6,1 % na 54 318 Kč. V obchodě a opravách (velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel) vzrostla průměrná mzda o 7,6 % na 29 485 Kč. V průmyslových odvětvích byl mzdový růst 8,0 %, v zemědělství, lesnictví a rybářství poněkud méně (7,4 %). Z hlediska počtu odpracovaných hodin, přesčasové práce či objemu placené neodpracované doby není meziroční srovnání zkresleno, jsou takřka stejné. V loňském i letošním 2. čtvrtletí tvoří značnou část výdělku mimořádné odměny zaměstnanců.
Regionální výsledky nepřináší žádná výrazná překvapení. Nárůst průměrné mzdy se nejvýrazněji projevil ve Středočeském kraji (10,7 %), který má druhou nejvyšší mzdovou úroveň (33 873 Kč). V hlavním městě již tradičně průměrná mzda vzrostla nejméně, o 6,9 %, ovšem zůstává přesto nejvyšší (39 688 Kč). V Karlovarském kraji, který zůstal nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní, vzrostla průměrná mzda tentokrát mírně podprůměrně (8,3 %). Druhý nejsilnější mzdový růst byl v Královéhradeckém kraji (o 10,2 %). V Praze stále přetrvává nejrychlejší růst počtu zaměstnanců, ve 2. čtvrtletí 2018 jich zde meziročně přibylo o 4,4 %. V žádném regionu nedošlo k úbytku počtu zaměstnanců, nejméně jich přibylo v Karlovarském kraji (0,2 %); nejvýrazněji po Praze vzrostly počty zaměstnanců v Libereckém kraji (2,4 %).
Autorem textu je Dalibor Holý, Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
